Postava Jiříny Bohdalové je ve filmu příležitostný alkoholik. Kolik toho asi má společného s její představitelkou...


Vrásky z lásky – důchodcovská romance, která ztrácí dech (40%)

Událost roku, za kte­rou bylo avi­zo­vá­no setká­ní dvou herec­kých legend Jiřiny Bohdalové a Radoslava Brzobohatého v novém dis­tri­buč­ním celo­ve­čer­ním hra­ném fil­mu reži­sé­ra Jiřího Stracha (Anděl páně) a sce­náris­ty Marek Epstein (Václav, Roming, Signál), se po zhléd­nu­tí sním­ku Vrásky z lás­ky jeví jako nechut­ná pro­pa­gan­da. Nejednoho divá­ka, zna­lé­ho ale­spoň čás­teč­ně pře­de­šlé­ho vku­su obou zmi­ňo­va­ných mla­dých tvůr­ců, jis­tě nut­ně musí napad­nout, proč prá­vě Strach s Epsteinem mají zapo­tře­bí mrhat svůj talent zrov­na na tako­vých­to senil­ních pro­jek­tech bez smys­lu­pl­né výpo­vě­di.

Postava Jiříny Bohdalové je ve fil­mu pří­le­ži­tost­ný alko­ho­lik. Kolik toho asi má spo­leč­né­ho s její před­sta­vi­tel­kou...

Po dal­ším ohle­dá­ní ale s pře­kva­pe­ním zjis­tí­me, že ini­ci­ač­ním momen­tem pro vznik toho­to díla byl pou­hý roz­mar Jiřího Stracha, kte­rý si chtěl uko­jit své režij­ní ambi­ce a tou­hy tím, že si dove­de před kame­ru Bohdalovou a Brzobohatého, býva­lé herec­ké i život­ní part­ne­ry, kte­ří spo­lu už 40 let neto­čí ani pří­liš neko­mu­ni­ku­jí, a oži­ví něja­kým zázra­kem kouz­lo jejich osob­nos­tí i spo­leč­né­ho mis­trov­ství. To, že jim to kdy­si náram­ně fun­go­va­lo např. v dra­ma­tu Ucho, ale pře­ce ješ­tě vůbec nemu­sí zna­me­nat a být záru­kou toho, že taky dnes budou auto­ma­tic­ky schop­ni podá­vat tak úžas­né herec­ké výko­ny. Nemluvě o tom, že Procházkův scé­nář Kachyňova geni­ál­ní­ho fil­mu byl skvost­ným pří­kla­dem špič­ko­vě vysta­vě­né­ho pří­bě­hu, kte­rý na mini­mál­ní plo­še vyprá­ví dra­ma jako řemen se dvě­ma ústřed­ní­mi posta­va­mi, v jejichž vzta­ho­vém napě­tí se lámou a obna­žu­jí sku­teč­né cha­rak­te­ry i zne­po­ko­ji­vá atmo­sfé­ra vše­ob­jí­ma­jí­cí­ho stra­chu z latent­ní­ho dozo­ru „vel­ké­ho bra­t­ra“. Vrásky z lás­ky jsou ovšem úpl­ně jiným šál­kem kávy, tak tro­chu upo­ce­ná a zou­fa­lá rozře­dě­ná sna­ha o tragi­ko­mic­kou sto­ry býva­lé hereč­ky a pen­zi­o­no­va­né­ho uči­te­le, kte­ří vyra­zí na dob­ro­druž­nou ces­tu za spl­ně­ním svých oddě­le­ných snů.

Postava Radoslava Brzobohatého pat­ří do staré­ho žele­za, tak proč to divá­ko­vi polo­pa­tě neu­ká­zat ve scé­ně sešro­to­vá­ní jeho sta­ré ško­dov­ky.

Shodou okol­nos­tí je pod sním­kem jakož­to pro­du­cent pode­psán Jaroslav Bouček, kte­rý už v roce 2001 rea­li­zo­val s reži­sé­rem Vladimírem Michálkem film podob­né­ho tema­tic­ké­ho raže­ní Babí léto. 4 Českými lvy oce­ně­ný lyric­ký sní­mek s Vlastimilem Brodským jako věč­ným pábi­te­lem a Stelou Zázvorkovou coby jeho usta­ra­nou man­žel­kou, ale dis­po­nu­je nespor­ně kva­lit­něj­ším scé­ná­řem Jiřího Hubače, kte­rý v kom­bi­na­ci s Michálkovým pozi­tiv­ně odleh­če­ným režij­ním zpra­co­vá­ním umož­ňu­je povznést se nad údě­lem stá­ří a obda­řit ho veskr­ze opti­mis­tic­kým nad­hle­dem, kte­rý pře­ko­ná­vá trau­ma z neod­vrat­ně blí­ží­cí se smr­ti. Epstein ale u své­ho tex­tu zabře­dl do banál­ní his­tor­ky, ze kte­ré vyplý­vá pou­ze to, že stá­ří je holt smut­né a hereč­ka v důcho­du už jen stě­ží může zažít něja­ký úspěš­ný pro­fes­ní come­back. Idea uvě­do­mě­ní si, že lidé by měli na sklon­ku živo­ta hle­dat spí­še smí­ře­ní s osu­dem i vůči dru­hým je sice chvá­ly­hod­ná, ale líče­na záplet­ka­mi, kte­ré zou­fa­le nudí.
Těžko říct navíc, čím zají­ma­vá může být pro divá­ka posta­va pro­tiv­né zapad­lé hereč­ky trpí­cí hvězd­ným kom­plexem a poci­ty nedo­ce­ně­ní, ke vše­mu ješ­tě sobec­ky nepře­jí­cí klep­to­man­ky, čili lid­sky odpu­di­vé ego­ist­ky. Nepolidšťuje ji moc ani to, že pořá­dá v ústa­vu pro neza­o­pat­ře­né své umě­lec­ké kur­zy. Ono to je dost šmí­ra už tak, tak­že nemá­me nejmen­ší důvod věřit, že kdy­si to byla dob­rá hereč­ka, jak se nám auto­ři sna­ží nazna­čit. Dost mož­ná, že Jiřina Bohdalová zde koneč­ně dosta­la roli poně­kud ško­do­li­bě psa­nou na tělo, ve kte­ré se nemu­sí ani pří­liš sty­li­zo­vat, neboť čer­pá z vlast­ních život­ních zku­še­nos­tí. Ostatně pře­hrá­vá sama o sobě dosta­teč­ně výmluv­ně. Proč za tako­vou­to „fuchtlí“ ale pádí posta­va ztvár­ně­ná Radoslavem Brzobohatým, to vědí asi už jenom sami tvůr­ci. Třeba pro­to, že ztrá­cí zrak a s ním i posled­ní zbyt­ky zdra­vé­ho rozu­mu a soud­nos­ti. Jelikož býva­lý uči­tel s řadou sta­řec­kých vrto­chů nechce zůstat na obtíž své­mu syno­vi a jeho rodi­ně, uma­ne si, že zís­ká jako svou osob­ní pečo­va­tel­ku prá­vě hereč­ku, kte­rá ho před čty­ři­ce­ti lety zau­ja­la během jed­no­ho let­ní­ho let­mé­ho setká­ní. Tato prvo­plá­no­vá melan­cho­lie a sche­ma­tic­ky nasta­ve­né posta­vy, drtí logi­ku násled­né road-movie pří­mo fatál­ně.

Zdravotní stav Jiřiny Jiráskové tvůr­ci umně vyu­ži­li pro její posta­vu rache­tic­ké důchod­ky­ně. Aňa Geislerová zase vza­la ve fil­mu i malý štěk zdra­vot­ní sest­ry.

Škoda vyna­lo­že­né ener­gie všech zain­te­re­so­va­ných, pro­to­že tenhle sen­ti­men­tál­ní výlev emo­cí na sklon­ku živo­ta není ani úni­ko­vě zábav­ný, ani ducha­pl­ně povzná­še­jí­cí. Pouze zne­u­ží­vá sta­ré herec­ké gar­dy k trap­né­mu posled­ní­mu, rádo­by umě­lec­ké­mu, defi­lé. Jediné, čím tak Vrásky z lás­ky pře­ko­ná­va­jí podob­ně dement­ní klišé sním­ky typu Školní sraz, je nespor­ná řeme­sl­ná fil­mař­ská zruč­nost. Kamera Martina Šece totiž umí vykouz­lit zábě­ry, kte­ré chví­le­mi dokon­ce ve spo­lu­prá­ci s dob­rým stři­hem a ne vždy jen popis­nou hud­bou Jana Jiráska posu­nu­jí děj chví­le­mi pou­ze obra­zo­vý­mi sdě­le­ní­mi. Na tak mizer­nou lát­ku to je ale pořád nedo­sta­ču­jí­cí satis­fak­ce. O spá­le­né poctě a pro­mr­ha­ných peně­zích radě­ji ani nemluvě…

Vrásky z lásky – důchodcovská romance, která ztrácí dech (40%)
Ohodnoťte článek

Martin Novosad

Související příspěvky:

  • Panicové23. května 2017 Panicové Ve Francii se píše rok 1740 a mladý Jamie Fraser se s kamarádem Ianem připojuje ke skupině žoldáků. Navzdory všem vhodným příležitostem ještě ani jeden z mladých mužů nepřišel o panictví a […]
  • Do posledního dechu - 60 %29. ledna 2016 Do posledního dechu - 60 % Odvaha a pořádná dávka zkušeností nechybí hlavním hrdinům filmu, který připomíná skutečnou událost z roku 1952. Pro někoho to je už doba „pravěku“, ale skuteční hrdinové se rodí v každé […]
  • The Pyramid (2014)6. prosince 2015 The Pyramid (2014) Člověk který už nakoukal několik základních filmů, které se holedbají kolonkou "horor", má jasno. Když už tým amerických vědců vykope nějakou starou stavbu, tak je jasné, že se bude něco […]
  • Pán prstenů : Návrat krále aneb vše je u konce20. ledna 2004 Pán prstenů : Návrat krále aneb vše je u konce Mánie Pána prstenů v plném proudu co Vy na to?? Aneb můj celkový dojem...Poslední díl trilogie je opětovně mistrovsky zpracována, o proti předchozím dílům s minimálními změnami. Což […]
  • 2. července 2007 Shrek Třetí – Recenze Další dobrodružství oblíbeného zlobra a jeho přátel i nepřátel. Tentokrát je ve hře trůn království Za sedmero horami a také nepříliš nadšeně přijaté otcovství. Shrek je už bezmála […]
  • Osudové peníze (2010)23. ledna 2012 Osudové peníze (2010) Film Osudové peníze režiséra Jiřího Krejčíka jsem shlédl včera a musím uznat, že v tomto případě veřejnoprávní peníze padly na úrodnou půdu. Režisér Krejčík je klasikem českého (potažmo […]
  • Good bye Lenin20. listopadu 2003 Good bye Lenin Chcete si zavzpomínat na staré časy? Pobrečet si, pobavit se?Díky historickému podtextu tohoto filmu bude hodnocení filmu jistě záležet na stáří jeho diváka. Lidem mladší generace jistě […]
  • Cypher3. dubna 2005 Cypher Představte si že žijete ve světě, který tak úplně není takový jaký se vám zdál. Představte si že vás firma najme jako tajného agenta. Představte si že nic okolo vás není pravda.Pokud […]
  • Ona - 65 % 27. dubna 2014 Ona - 65 % Kdo si myslí, že romantická láska má místo jen na písečné pláži s nezbytným drinkem a v kruhu okouzlujících mladých lidí, ten bude filmem Ona překvapen. Hlavní hrdina tohoto filmu, nesmělý […]
  • Nejdelší den (The Longest Day) 196213. července 2010 Nejdelší den (The Longest Day) 1962 Nejdelší den patří mezi nejslavnější válečné filmy, což navzdory jeho stáří zhruba padesáti let platí i pro dnešek.Děj tohoto známého snímku se odehrává v červnu 1944, kdy spojenci […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *