Vrásky z lásky - 65 %.

Dostat před kame­ru dvo­ji­ci výbor­ných her­ců, Jiřinu Bohdalovou a Radka Brzobohatého, bylo snem reži­sé­ra Jiřího Stracha. Jen napsat správ­ný scé­nář a bude vyhrá­no. Zalíbil se jim až scé­nář o nadě­ji.

Bývalý uči­tel Oto je před závaž­nou oční ope­ra­cí nastě­ho­ván do  bytu své­ho syna Jana. Ota není stě­ho­vá­ním nijak nad­še­ný a vadí mu svou pře­hna­nou sta­rost­li­vos­tí i sna­cha Marta. Ota má o svém budou­cím živo­tě své před­sta­vy. Hledá něja­kou spří­z­ně­nou duši, něko­ho z býva­lých zná­mých a zůsta­la mu jen jed­na nadě­je. Vzpomene si na svou krát­kou zná­most s hereč­kou Janou Furtákovou ali­as Jeanne DeFuro. Vydá se ji hle­dat a najde ji až v ústa­vu soci­ál­ní péče v Jeseníkách. Tam Jana srd­na­tě boju­je pro­ti nudě všed­nos­ti a do den­ní­ho řádu orga­ni­zu­je umě­lec­ký krou­žek. Nechce se jí totiž apa­tic­ky při­jí­mat vše, co se nabíd­ne, je kri­tic­ká a aktiv­ní. Dostává se k ní nabíd­ka na cas­ting do fil­mu a vidí v ní šan­ci něco dělat. Její plá­ny pře­ka­zí vrch­ní sest­ra, kte­rá se sna­ží vitál­ní Janu utlu­mit medi­ka­men­ty. Tady nechal scé­náris­ta zahrát šťast­nou náho­du v podo­bě hod­né sestřič­ky Táni, kte­rá umož­ní jejich setká­ní. Jana vyu­ži­je situ­a­ci a spo­leč­ně s Otou se vydá do Prahy na vytou­že­ný cas­ting do fil­mu. Jedou autem, sve­zou se vla­kem, na pří­vě­su za trak­to­rem a stop­nou si i nákla­ďák. Cesta ply­ne za jis­kři­vé výmě­ny názo­rů. Najednou je útlum z léků pryč a Jana Furtáková je opět oso­bou plnou živo­taí, kte­rá si pora­dí v kaž­dé situ­a­ci a pro­blémy hází za hla­vu. Hlavním cílem je zís­kat novou roli a hrát. Přestože před­sta­vy o budouc­nos­ti Oty a Jany nara­zí na tvr­dou rea­li­tu, kon­čí fil­mo­vý pří­běh s nadě­jí.

Scénárista Marek Epstein a reži­sér Jiří Strach přes tři roky plá­no­va­li film pro dvě herec­ké legen­dy, Jiřinu Bohdalovou v roli Jany a Radoslava Brzobohatého v roli Oty. Oba her­ci nemu­sí  niko­mu doka­zo­vat své herec­ké umě­ní, ale spo­leč­ně je divá­ci něko­lik dese­ti­le­tí ve fil­mu ani v tele­vi­zi nevi­dě­li. Mohl to být jeden důvo­dů, proč není  pří­běh ve fil­mu Vrásky z lás­ky slo­ži­tý a nenu­til  oba her­ce roze­hrát pří­liš sil­né emo­ce. O to víc pře­kva­pí před­po­sled­ní scé­na při návštěvě Jany po ope­ra­ci Oty v rodi­ně jeho syna Jana. Tady se poda­ři­lo zachy­tit sku­teč­nou lahůd­ku pře­hrá­vá­ní až do závě­reč­né poin­ty v podá­ní Jiřiny Bohdalové.

Celkem jed­no­du­chý pří­běh se oba her­ci sna­ži­li roze­hrát na maxi­mum a jejich herec­ká sou­hra i cítě­ní jsou napros­to doko­na­lé. Scénář i režij­ní vede­ní přá­lo zejmé­na Jiřině Bohdalové, kte­rá si v pro­stře­dí soci­ál­ní­ho ústa­vu roze­hrá­la něko­lik komic­kých scé­nek. Pro mlad­ší divá­ky však budou zavá­nět scén­ky minu­los­tí a půso­bit jako gro­teska (např. scén­ka zin­sce­no­va­né sebe­vraž­dy, roz­ho­vor s vrch­ní sestrou). Možná to byl reži­sé­rův záměr nebo jiný důvod, ale sar­kas­mus a glo­so­vá­ní situ­a­ce s nad­hle­dem a váž­nou tvá­ří slu­ší obou hlav­ním pro­ta­go­nis­tům lépe.

Režisér Jiří Strach nalá­kal do fil­mu s herec­ký­mi legen­da­mi mno­ho výbor­ných her­ců do dal­ších rolí i malých roli­ček.  Tak si může­me vychut­nat znudě­nou fil­mo­vou asi­s­tent­ku Tatiany Vilhelmové i  pár vět od una­ve­né­ho  dok­to­ra v podá­ní Viktora Preisse. Roli vrch­ní sest­ry, kte­rá při­po­mí­ná v jed­nu chví­li sest­ru Ratchedovou z Přeletu nad kukač­čím hníz­dem, zahrá­la srd­na­tě Taťjana Medvecká. Rozvernou a chá­pa­jí­cí sestřič­ku Táňu si odhopsa­la Aňa Geislerová a své­ráz­ně si s nákla­ďá­kem zajez­dil Marek Taclík. Osobně děku­ji za obsa­ze­ní Jiřiny Jiráskové do role ustra­še­né pani Jižné, kte­rá je skvě­lým kon­tras­tem k živel­né­mu herec­tví Jiřiny Bohdalové.

Film Vrásky z lás­ky je veli­ce sluš­ně nato­če­ný film, kte­rý má pozvol­né tem­po, ale nenu­dí.  Hudební dopro­vod mi při­šel used­lý, až závě­reč­ná píseň pod titul­ky zpí­va­ná Szidi Tobias mi vylep­ši­la nála­du (autor tex­tu Michal Horáček, hud­ba Ondřej Brzobohatý).

Samotný pří­běh není nijak nápa­di­tý a stej­né je to i s jeho rea­li­za­cí. Celý film drží výkon Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové, kte­rá pře­ky­pu­je ener­gií. Film může být inspi­ra­tiv­ní nejen pro divá­ky „dří­ve“ naro­ze­né.

Přimlouvala bych se za pokra­čo­vá­ní s pro­pra­co­va­něj­ším scé­ná­řem, kte­rý by dal vět­ší mož­nos­ti her­cům.

Vrásky z lásky - 65 %.
Ohodnoťte článek

Karolína Černá

Související příspěvky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *