Akta X: Chci uvěřit (The X-Files: I Want to Believe)

  •  
AktX

Uznejte, že jed­nou z nej­ty­pič­těj­ších lid­ských vlast­nos­tí, je zvě­da­vost. Nic nás nelá­ká tak, jako různá tajem­ství či záka­zy. „Co se sta­ne, když? Co se skrý­vá pod povr­chem? Jak je to ve sku­teč­nos­ti?“ Zajímavé je, že vysvět­le­ní může být napros­to banál­ní, ale dokud není nahlas vyřče­no, má neu­vě­ři­tel­nou moc při­ta­ho­vat naši pozor­nost. 

V prv­ním celo­ve­čer­ním fil­mu X-Files z roku 1998 ono „tajem­ství“ či chcete-li tajem­no, znač­ně pokul­há­va­lo. Zhruba v polo­vi­ně fil­mu vyšlo naje­vo, že scé­náris­té na divá­ky uchys­ta­li dal­ší pří­běh o celo­svě­to­vém spik­nu­tí s účas­tí mimo­zemš­ťa­nů. Mít roz­po­čet plno­hod­not­né­ho fil­mu a nato­čit sní­mek, kte­rý se kva­li­ta­tiv­ně blí­ží jed­no­mu z dílů seri­á­lu? Ne, tohle neby­lo milé pře­kva­pe­ní.

Po dese­ti letech se na plát­na kin dostá­vá dal­ší The X-Files: I want to Believe. A je vidět, že za deset let se hod­ně změ­ni­lo! Zdá se, že divá­ky, ale­spoň dle názo­rů scé­náris­tů, už neza­jí­má, co se skrý­vá v Oblasti 51, kolik čle­nů vlá­dy pat­ří k Iluminátům nebo jak to bylo s vraž­dou pre­si­den­ta Kennedyho. V roce 2008 sle­du­je­me pří­běh, ve kte­rém není mís­to pro zele­né mužič­ky a pol­ter­ge­is­ty. Film se věnu­je méně nad­při­ro­ze­ným důvo­dům k oba­vám.

Mulder, po odcho­du z FBI, žije vcel­ku poklid­ným živo­tem. I nadá­le sbí­rá novi­no­vé výstřiž­ky se „zají­ma­vým“ obsa­hem a stra­ní se ostat­ních lidí, neboť mu jen těž­ko mohou poro­zu­mět. Je otáz­kou, zda tak neči­ní pou­ze z jakési setr­vač­nos­ti, ale tuhle strán­ku jeho živo­ta film nero­ze­bí­rá. Že se býva­lý agent cítí ukřiv­dě­ně a tro­chu zby­teč­ně, pro­to­že nemů­že dělat, co umí nej­lé­pe, odhad­ne­me z něko­li­ka smut­ných pohle­dů a replik v tom­to duchu pochá­ze­jí­cích od samot­né­ho Muldera. Scullyová rov­něž pus­ti­la FBI k vodě a teď pra­cu­je jako lékař­ka.

Jenomže minu­lost si vás vždyc­ky najde. Ať už ji koli­krát chce­te, vyha­zu­je­te dveř­mi, jed­no­ho zim­ní­ho rána stej­ně vle­ze oknem a vyvo­lá na tvá­ři dotyč­né­ho odpo­ví­da­jí­cí „radost­ný“ výraz.

Zmizela žena, agent­ka FBI. Vypadá to na únos a zdá se, že ji čeká smrt (v oblas­ti zmi­ze­ní bylo nale­ze­no něko­lik frag­men­tů lid­ských těl). Vyšetřovatelé i přes­to věří, že mohou mít důvod k opti­mis­mu. Jistý býva­lý kněz tvr­dí, že má s obě­tí men­tál­ní spo­je­ní a je scho­pen účin­ně pomá­hat v prů­bě­hu vyšet­řo­vá­ní.

Důvodem, proč se mu agen­ti FBI nevy­smá­li do očí, je fakt, že něko­lik tako­vých čás­tí těl doká­zal loka­li­zo­vat. Fox Mulder a Diana Scullyová, vzhle­dem k jejich zku­še­nos­tem z pro­jek­tu X-Files, jsou při­zvá­ni, aby potvr­di­li, či nao­pak vyvrá­ti­li, zda kněz mlu­ví prav­du a sku­teč­ně má zvlášt­ní schop­nos­ti. Existuje totiž pode­zře­ní, že je do úno­su zapo­jen a hra­je s vyšet­řo­va­te­li vlast­ní hru.

Mottem fil­mu je „Chci uvě­řit!“ a je jed­no, o kte­ré­ho z hrdi­nů jde. Ačkoliv všich­ni mají růz­né pro­blémy, v zása­dě jsou na tom stej­ně a všich­ni potře­bu­jí stej­ně „Uvěřit!“. Ke kon­ci fil­mu se poma­lu nemlu­ví o ničem jiném, než o ztrá­tě a nale­ze­ní víry. Snímek se tak posou­vá do filo­so­fic­ké rovi­ny a nevy­ka­zu­je ambi­ce odha­lo­vat kdo­ví­ja­ká tajem­ství.

Protože jde o Akta X, divák auto­ma­tic­ky oče­ká­vá nad­při­ro­ze­no, a toho se mu sku­teč­ně dosta­ne v podo­bě s nad­při­ro­ze­nem koke­tu­jí­cím kně­zem. Pokud bychom ale extra­ho­va­li mystič­no, půjde o kla­sic­ký thriller. Ten pak může­me hod­no­tit vše­li­jak, aspoň se ale vyhne­me oče­ká­vá­ní spo­je­né­mu se zvuč­ným jmé­nem pro­jek­tu a bude­me hod­no­tit film po záslu­hách, niko­liv pod­le toho, co všech­no v něm má být, jeli­kož musí jít o „seri­á­lo­vý duch“.

V pří­pa­dě Akt X tako­vý pří­stup (tedy urči­tý pří­klon k rea­lis­mu) pova­žu­ji za pří­nos­ný. Ze seri­á­lu jsme byli zvyklí na to, že i po zod­po­vě­ze­ní všech otá­zek a for­mál­ním ukon­če­ní vyšet­řo­vá­ní, v posled­ní scé­ně na kame­ru pře­ce jenom mrk­nul podiv­ný muž, jenž násled­ně pro­šel zdí, nebo jinak efekt­ně opus­til naše zor­né pole. Nevyřčené prav­dy, neu­kon­če­né kon­ce… Tentokrát má film plno­hod­not­ný konec. Divák se dozví, kdo je kdo, aniž se k tomu pozná­ní musí pro­tr­pět, neboť děj poměr­ně sviž­ně odsý­pá a udr­žu­je nás lehce napja­té. Rovněž se neko­na­jí záhad­ná úmr­tí, či zna­me­ní shů­ry, vše má raci­o­nál­ní základ.

Nechci a ani nebu­du posu­zo­vat film z pohle­du pří­z­niv­ce seri­á­lu. Zato mohu vel­mi jed­no­du­še kon­sta­to­vat, že žád­ná vel­ká oče­ká­vá­ní = žád­ná vel­ká zkla­má­ní. Prostě tako­vý FF (fajn film).

Thriller /  Mysteriózní

USA / Kanada

Rok: 2008

Délka: 105 minut

Režie: Chris Carter

Hrají: David Duchovny, Gillian Anderson, Amanda Peet, Billy Connolly, Callum Keith Rennie, Xzibit, Adam Godley, Veronika Hadravá, Brent O’Connor, Vanesa Tomasino, Mitch Pileggi


Ohodnoťte článek



Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Související příspěvky: