#5 - Fantom opery


Pátým fil­mem, kte­rý údaj­ně pat­ří mezi 101 nej­lep­ších horo­rů, je Fantom ope­ry. Jeden z pří­bě­hů, kte­rý se stal doslo­va nesmr­tel­ným, a to i díky tomu­to sním­ku.

Fantom ope­ry

The Phantom of the Opera

USA, 1925, 107 minut

Režie: Rupert Julian, Lon Chaney, Ernst Laemmle, Edward Sedgwick

Scénář: Raymond L. Schrock a Elliott J. Clawson pod­le romá­nu Gastona Lerouxe

Hrají:

Lon Chaney (Fantom)

Elith Pio (Christoine Daae)

Oscar Stribolt (Vikomt Raoul de Chagny)

Exkurze po horo­ro­vých fil­mech 20. let minu­lé­ho sto­le­tí poma­lu kon­čí. Mezi 101 nej­lep­ších horo­rů jich bylo vybrá­no cel­kem 5, ale nut­no říci, že se povět­ši­nou sku­teč­ně jed­ná o fil­my, kte­ré by nemě­la his­to­rie zapo­me­nout. Posledním němým fil­mem z této éry je Fantom ope­ry, fil­mo­vé zpra­co­vá­ní vel­mi slav­né kni­hy Gastona Lerouxe. Román nebyl zfil­mo­ván pou­ze jed­nou, ale za celou his­to­rii kine­ma­to­gra­fie nesčet­ně­krát. Přesto zůstá­vá ver­ze z roku 1925 nej­slav­něj­ší. Konkuruje jí pou­ze muzi­kál, kte­rý slo­žil Andrew Lloyd Webber a jehož sklad­by jsou doslo­va neza­po­me­nu­tel­né.

Ale vrať­me se zpět k fil­mo­vé­mu zpra­co­vá­ní, kde se popr­vé setká­vá­me se jmé­nem Lon Chaney. A roz­hod­ně ne napo­sle­dy, i když poz­dě­ji to bude s pří­dom­kem Jr. Lon Chaney stvo­řil posta­vu, jed­no z neza­po­me­nu­tel­ných mon­ster prv­ní polo­vi­ny 20. sto­le­tí. V pod­sta­tě se jed­na­lo o prv­ní­ho sku­teč­ně legen­dár­ní­ho netvo­ra, kte­rý vze­šel z ame­ric­kých stu­dií. Lon Chaney nikdy nebyl kra­sa­vec, jeho obli­čej pří­mo vybí­zel k tomu, aby hrál růz­né pří­še­ry a děsi­vé posta­vy. Erik, fan­tom paříž­ské ope­ry, je tou nej­slav­něj­ší z nich. Jeho skvost­nost tkví v tom, že Chaney nepře­hrá­val, dával důraz na pohle­dy a výraz, podob­ně jako tomu bylo poz­dě­ji ve fil­mu Dracula, kte­rý bude před­mě­tem dal­ší recen­ze. Mimochodem Tod Browning původ­ně uva­žo­val prá­vě o Lonu Chaneym jako o her­ci, kte­rý by ztvár­nil posta­vu tran­syl­ván­ské­ho hra­bě­te.

Pohled se stal pro Fantoma zásad­ní a urču­jí­cí, a to pře­de­vším pro­to, že vět­ši­nu fil­mu vystu­pu­je v mas­ce. Ale ve chví­li, kdy při­chá­zí na scé­nu celá jeho tvář, se jed­ná o sku­teč­nou eska­la­ci hrů­zy v jejím němém podá­ní. Chvíle, kdy je Fantom odmas­ko­ván, je sku­teč­ným tri­um­fem fil­mu. Nesmělá Christine se naklá­ní, aby Fantomovi, kte­rý pro ni v tu chví­li hra­je, sun­da­la mas­ku. Neustále se odta­hu­je, aby vybra­la ten správ­ný moment. A když se jí to koneč­ně pove­de, kame­ra rych­lým stři­hem zabí­rá Fantomův obli­čej, kte­rý je roz­škle­be­ný ve své odpor­nos­ti a nelid­skosti. Naprosto doko­na­le si dove­du před­sta­vit, jak tahle jedi­ná scé­na doká­za­la teh­dej­ší divá­ky v kinech doslo­va vydě­sit k smr­ti. Její síla zde stá­le exis­tu­je.

Ve fil­mu zůstá­vá i hra stí­nů, kte­rá je pro fil­my 20. let typic­ká a kte­rá je v sou­čas­né době tolik pod­ce­ňo­va­ná a nahra­zo­va­ná oby­čej­ný­mi lekač­ka­mi, jež jsou vět­ši­nou tím jedi­ným, co sta­ví horo­ro­vou atmo­sfé­ru. Pokud se týká zbyt­ku vyzně­ní fil­mu, je sku­teč­ně úchvat­né, jak vel­ko­le­pé scé­ny bylo mož­né v této době nato­čit. Jednou z nej­lep­ších je jed­no­znač­ně maš­kar­ní bál, na kte­rý dora­zí v pod­sta­tě celé měs­to – ber­te s nad­sáz­kou. Navíc zde zís­kal film bar­vu a nut­no říci, že to byl tah geni­ál­ní. Ve chví­li, kdy se na scé­ně obje­vu­je Fantom ve své mas­ce čer­ve­né smr­ti, je téměř nezbyt­né, aby zde barva figu­ro­va­la. Lze ji tak pojmout jako expe­ri­ment, ale stej­ně tak jako nezbyt­nost pro efekt fil­mu. Jen podo­tý­kám, že jsem viděl čer­no­bí­lou ver­zi, kde je bar­ve­na prá­vě pou­ze maš­ka­rá­da. Jedná se o scé­nu vskut­ku impo­zant­ní, a to pře­de­vším díky tomu, jak Fantom schá­zí po scho­diš­ti a lidé se před ním roze­stu­pu­jí. Mají z něj strach. A on z něj děs čiší. Jeho tvář, kte­rou zdo­bí mas­ka leb­ky, respek­ti­ve spí­še pří­mo leb­ka, je sku­teč­ně děsi­vá, stej­ně jako před­zvěst čer­ve­né smr­ti Edgara Allana Poea. Obdobně stra­ši­del­né až děsi­vé jsou pak zábě­ry na Fantoma, jak ve své roz­škle­be­nos­ti sedí na soše na stře­še budo­vy ope­ry a kolem něj vla­je jeho rudý plášť.

Pokud se týká samot­né­ho pří­bě­hu, nut­no říci, že jej lze srov­ná­vat napří­klad s Frankensteinem. Jeho finál­ní myš­len­ka mi při­šla napros­to shod­ná, hlav­ně ve chví­li, kdy se Fatnom, netvor, sna­ží unik­nout před roz­lí­ce­ným davem, ale jeho únik se nezda­ří a je davem zabit. Ale přes­to pře­se všech­no, je Fantom v pod­sta­tě pou­ze hříč­kou pří­ro­dy, kte­rá se zami­lu­je, ale ve své nestvůr­nos­ti není schop­na Christine opus­tit, žár­lí a chce zni­čit vše, na čem mu kdy zále­že­lo. Příběh je tak v pod­sta­tě horo­ro­vým zpo­dob­ně­ním lid­ské žár­li­vos­ti a sna­hy mít to krás­né jen pro sebe, a schop­nos­ti ničit vše, co kdy bylo důle­ži­té.

Jen ješ­tě poznám­ku na závěr. Když jsem pro­jíž­děl foto­gra­fie z fil­mu na inter­ne­tu, vel­mi mě zau­ja­la jed­na, kde je Fantom srov­ná­ván s Voldemortem. Podoba, zde sku­teč­ně exis­tu­je. Nutno říci, že obli­čej, kte­rý byl pro Chaneyho vytvo­řen, je ukáz­kou skvě­lé­ho umu mas­ké­rů teh­dej­ší doby, a v pod­sta­tě nelze vůbec srov­ná­vat novo­do­bé­ho nepo­ve­de­né­ho Fantoma v podá­ní Gerarda Butlera s „pár škrá­ban­ci na tvá­ři“, s děsi­vým vze­zře­ním Lona Chaneyho. Pravda, Schumacherův Fantom ope­ry nebyl pojat jako horor, ale jako kýč, kte­rý se poku­sil sta­vět na úspě­chu skvě­lé­ho muzi­ká­lu.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Lon Chaney. Postava netvo­ra je sama o sobě sil­ným argu­men­tem. Děsivost je navo­zo­vá­na postup­ně, je v krás­ném kon­tras­tu s vel­ko­le­postí a nád­he­rou paříž­ské ope­ry. Je sta­vě­no na vel­mi sil­ných obra­zech – pod­zem­ní krá­lov­ství, kde se Fantom pohy­bu­je na člu­nu a na koni, odmas­ko­vá­ní, mas­ka čer­ve­né smr­ti, finál­ní Fantomův smích v momen­tě, kdy ví, že je s ním konec.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Jedná se o němý film, jehož dél­ka může být pro někte­ré divá­ky sku­teč­ně nestra­vi­tel­ná. Příběh, kte­rý je ve Fantomovi pre­zen­to­ván, je v sou­čas­né době poměr­ně neo­ri­gi­nál­ní, ale je zasa­zen do krás­né­ho a monu­men­tál­ní­ho pro­stře­dí.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 15.4.2019


Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

Líbí se Vám náš článek, dejte o něm vědět internetu:


Ohodnoťte článek


Chcete být informováni o nových článcích? Přidejte se na náš...

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • #14 - Island of Lost Souls10. června 2019 #14 - Island of Lost Souls H. G. Wells je jeden z nejzajímavějších autorů sci-fi a hororu, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Jeho příběhy jsou zfilmovávány poměrně často. Ostrov doktora Moreaua je jedním z […]
  • #3 - Upír Nosferatu25. března 2019 #3 - Upír Nosferatu Už třetí díl našeho seriálu o 101 nejlepších hororech všech dob nás zavádí k prvnímu a jednomu z nejdůležitějších filmů,v nichž se vyskytuje postava upíra Draculy, i když je pravda, že v […]
  • #1 - Kabinet doktora Caligariho13. března 2019 #1 - Kabinet doktora Caligariho A máme tu první film ze série 101 nejlepších hororů. Jedná se o legendární dílo, které doslova umělecky kombinuje výtvarno a film v nezapomenutelných obrazech a příběhu, který uchvátí i v […]
  • #7 - Vrah mezi námi (M)22. dubna 2019 #7 - Vrah mezi námi (M) Tenhle film by se i v češtině měl nazývat prostě M. Je to výstižné, je to tajemné a je to zároveň symbolické pojmenování, které k tomuhle filmu prostě patří. Proto jsem si dovolil ponechat […]
  • #2 - Golem18. března 2019 #2 - Golem Druhým filmem ze seriálu 101 nejlepších hororů je německý Golem, film, který živil dávnou pražskou legendu. Ponořme se tedy do Prahy, která ani trochu Prahu nepřipomíná, ve filmu, který […]
  • #8 - Frankenstein29. dubna 2019 #8 - Frankenstein Legendární monstrum, legendární Boris Karloff, legendární film. Co víc si člověk může přát? Frankenstein je jedním z těch hororů, které se musí řadit mezi ty nejlepší. […]
  • #10 - Zrůdy13. května 2019 #10 - Zrůdy Jeden z nejkontroverznějších a nejodsuzovanějších filmů své doby. Snímek, který zakončil velmi slibnou kariéru režiséra Toda Browninga. Zároveň film, který patří do zlatého fondu. […]
  • #4 - Čarodějnictví v průběhu věků1. dubna 2019 #4 - Čarodějnictví v průběhu věků V našem seriálu, v němž mapujeme 101 nejlepších hororů všech dob, se seznamujeme s filmem, který je ze všeho hlavně dokumentem, zábavným, děsivým a rozhodně na svou dobu hodně […]
  • #11 - Upír aneb podivné dobrodružství Davida Graye20. května 2019 #11 - Upír aneb podivné dobrodružství Davida Graye Upíři jsou tématem, které se prolíná celou filmovou historií. Jejich podoby jsou různé. Nejčastěji je upírem Dracula, ale jindy je příběh jiný, nový a zajímavý. A nádherně poetický jako […]
  • #12 - Bílá Zombie27. května 2019 #12 - Bílá Zombie Zombie filmy jsou spojeny především s tvorbou George A. Romera, který v podstatě založil kult moderních zombie. Ale ještě před ním tu byly klasické karibské zombie oživované voodoo. A […]