EXODUS: BOHOVÉ A KRÁLOVÉ - PLÁNOVÁNÍ A TVORBA SVĚTA

Mezi Scottovy tvůr­čí spo­lu­pra­cov­ní­ky pat­ří na Oscara dva­krát nomi­no­va­ný fil­mo­vý archi­tekt Arthur Max a drži­tel­ka Oscara, kos­tým­ní výtvar­ni­ce Janty Yatesová. Oba se podí­le­li na deví­ti před­cho­zích Scottových fil­mech, včet­ně GladiátoraPromethea. „Myšlenka vybu­do­vat celý svět je vždy láka­vá,“ říká Scott. „Nejvíce je na tom při­taž­li­vý fakt, že všech­no jde, pokud to půso­bí oprav­do­vě. V jádru jsem archi­tekt a stej­ně tak jím je i Arthur Max.“

Max při­zná­vá, že EXODUS: BOHOVÉ A KRÁLOVÉ je nej­vět­ší fil­mo­vou pro­duk­cí, na kte­ré kdy pra­co­val. „Je to impo­zant­ní, epic­ké dílo, pro­to­že tako­vý byl i sta­ro­vě­ký Egypt a chtě­li jsme ho prav­di­vě vykres­lit,“ vysvět­lu­je. „Samozřejmě Ridleymu to nikdy nesta­čí, což je důvod, proč vyu­ží­vá­me digi­tál­ní vizu­ál­ní efek­ty.“

Členové fil­mo­vé výpra­vy a vizu­ál­ních efek­tů (dru­hý jme­no­va­ný tým vyro­bil přes 1500 VFX zábě­rů) spo­lu­pra­co­va­li, aby vytvo­ři­li obrov­ské scé­ny a akč­ní sek­ven­ce. Například socha Ramsese se tyčí do výš­ky 60 met­rů, z nichž 10 met­rů bylo posta­ve­no pří­mo na pla­ce, zby­tek byl vytvo­řen v počí­ta­či. „Když kame­ra šven­ku­je z nebe dolů na sochu, uvi­dí­te na vrcho­lu její digi­tál­ní pro­dlou­že­ní, kte­ré se postup­ně spo­ju­je se sku­teč­nou ver­zí na zemi,“ vysvět­lu­je Scott. „Beze sto­py po jejich spo­je­ní.“

Vedoucí vizu­ál­ních efek­tů, Peter Chiang, myš­len­ku dále roz­vá­dí: „Vizuální efek­ty jsou zalo­že­ny na rea­li­tě. Arthur a Ridley navrh­li úžas­né a roz­sáh­lé deko­ra­ce, kte­ré poskyt­ly skvě­lý odra­zo­vý můs­tek pro vizu­ál­ní efek­ty. Bylo dob­ré vidět sku­teč­né osvět­le­ní na sku­teč­né scé­ně, pro­to­že v závě­ru ovliv­ni­lo vzhled naše­ho CGI.“

Na třech fil­mo­vých loka­cích pra­co­va­lo více jak 1000 čle­nů týmu výtvar­ní­ků a stav­by. Ateliéry Pinewood pojmu­ly inte­ri­é­ry oká­za­lých palá­ců a chrá­mů egypt­ské krá­lov­ské rodi­ny, stej­ně jako cha­tr­če otro­ků. Obrovský exte­ri­ér fara­ó­no­vy resi­den­ce byl nato­čen na mamu­tím při­lehlém pozem­ku, kde se rea­li­zo­va­ly scé­ny zachy­cu­jí­cí egypt­skou armá­du, kte­rá se vydá­vá do boje s Chetity a poz­dě­ji, jejich zkr­va­ve­ný, ale tri­um­fál­ní návrat. Velká ven­kov­ní nádrž stu­dia Pinewood byla pro­mě­ně­na na řeku Nil, kte­rá se zbar­ví do ruda, jak se divo­cí kro­ko­dý­li vzá­jem­ně poží­ra­jí. Scéna, kde se Rudé moře roz­dě­lí a násled­ně v něm uto­nou stov­ky egypt­ských vojá­ků, byla nato­če­na v pod­vod­ní nádr­ži.

Filmová stav­ba pou­ží­va­la klad­ko­vý sys­tém vyna­le­ze­ný pro Gladiátora, aby doká­za­li rych­le pře­mís­tit a uspo­řá­dat obrov­ské sochy, slou­py a kusy zdí, což Scott při­rov­ná­vá k obří LEGO sta­veb­ni­ci.

Po dokon­če­ní prá­ce v ate­li­é­rech Pinewood se výro­ba pře­su­nu­la do Almerie v již­ním Španělsku, kde obsa­di­li roz­lehlou pláň v Alhamille v  poho­ří Sierra Madre. Tato suchá poušt­ní oblast byla také vyu­ži­ta v něko­li­ka wes­ter­nech reži­sé­ra Sergia Leoneho, stej­ně jako ve sním­ku Lawrence z Arábie a v Dobyvatelích ztra­ce­né archy.

„Pracovat v Alhamille je jako mít své vlast­ní obrov­ské stu­di­o­vé exte­ri­é­ry,“ říká Max. „Tato oblast je vět­ší než poze­mek stu­dií 20th Century Fox v Kalifornii.“ Na plá­ni o roz­mě­rech 1 x 1,5 km vede cen­t­rál­ní alej palem. Mnohé z nich byly již na mís­tě. Filmaři nahra­di­li ty, kte­ré byly nemoc­né, nový­mi a poskyt­li všem stro­mům potřeb­nou péči. Filmaři také insta­lo­va­li nádrž na vodu a posta­vi­li exte­ri­é­ry egypt­ských palá­ců a vil i uli­ci s oby­čej­ný­mi egypt­ský­mi domy a domy obchod­ní­ků. Město Pi Ramses a neda­le­ké ghet­to otro­ků byly spo­je­ny pal­mo­vou ale­jí.

Bitva u Kadeše, ve kte­ré Ramses a Mojžíš doved­li Egypťany k vítěz­ství nad Chetity, byla zin­sce­no­vá­na v blíz­kém oko­lí. Skutečná bitva byla osla­vo­vá­na jako nej­vět­ší vojen­ská akce v his­to­rii, v pla­nou­cím slun­ci v ní bojo­va­li tisí­ce vojá­ků a stov­ky vozů.

Filmová scé­na se natá­če­la v prů­bě­hu pěti dnů se stov­ka­mi sta­tis­tů, kaska­dé­rů, zví­řat a vozů pěti kame­ra­mi a dvě­ma fil­mo­vý­mi štá­by – pře­ru­ši­la ji jen obrov­ská bou­ře, kte­rá v celé oblas­ti způ­so­bi­la zápla­vu a odříz­la mno­hé čle­ny štá­bu od sil­nič­ní komu­ni­ka­ce. Místní media ji vzhle­dem k její­mu roz­sa­hu ozna­či­la za „bib­lic­kou“.

O něko­lik dní poz­dě­ji, po nád­her­ném zápa­du slun­ce, kte­rý fil­ma­ři zachy­ti­li a pou­ži­li ve fil­mu, vypuk­la na pla­ni­ně Alhamilla píseč­ná bou­ře, poško­di­la deko­ra­ce, osle­pi­la her­ce, štáb a sta­tis­ty.

Fuerteventura, jeden z Kanárských ost­ro­vů v Atlantském oce­á­nu u pobře­ží Afriky, byl dal­ší klí­čo­vou loka­li­tou. Široké prázd­né píseč­né plá­že a sopeč­né poho­ří udě­la­ly z ost­ro­va ide­ál­ní mís­to pro útěk židů z Egypta přes Sinajskou poušť. „Některé čás­ti Fuerteventury jsou téměř prehis­to­ric­ké, nedo­tče­né,“ říká Bale. „Je to jed­no z nej­krás­něj­ších míst, jaké jsem kdy viděl.“

Vysoko v horách leží těžeb­ní měs­teč­ko Macael, ve kte­rém se lámal mra­mor již od dob Féničanů. Mramorový lom se před­sta­ví jako pra­cov­ní mís­to s otro­ky, tady se Mojžíš popr­vé setká s Nunem. Mojžíš pro­jíž­dí kolem na své ces­tě k Ramsesovi s žádos­tí, aby otro­ky osvo­bo­dil. Během své noč­ní ces­ty pozo­ru­je otro­ky pohá­ně­né kru­tý­mi veli­te­li. Dřeli při svět­lech pochod­ní a taha­li obrov­ské kusy mra­mo­ru do hor.

Kromě hle­dá­ní loka­cí a stav­by deko­ra­cí, Max a jeho tým na sebe vzal obrov­ský úkol tato mís­ta zaří­dit a vyzdo­bit. „Dnes nemů­že­te kou­pit nic sta­ro­e­gypt­ské­ho, tak­že kaž­dá věc, kaž­dá výzdo­ba muse­la být navr­že­na a vyro­be­na,“ vysvět­lu­je. Max zís­kal refe­ren­ce v Britském muzeu a v Egyptském muzeu v Káhiře. Během výro­by vyu­ží­val sta­rých tech­nik i moder­ních tech­no­lo­gií.

Paláce byly vyba­ve­ny trů­ny a židle­mi pod­le sta­ro­vě­kých fre­sek. Filmaři posta­vi­li sochy z leh­kých moder­ních mate­ri­á­lů pro usnad­ně­ní mani­pu­la­ce s nimi, ale upra­vi­li je pomo­cí sta­ro­dáv­ných postu­pů.

Tým desig­né­rů kon­zul­to­val s odbor­ní­ky v oblas­ti hie­ro­gly­fů, jazy­ka a ritu­ál­ní­ho cho­vá­ní a zamě­řil se na vik­to­ri­án­skou éru roman­tic­kých malí­řů Anglie a Francie, kte­ří při­ved­li detail­ní sta­ro­vě­ké sce­né­rie k živo­tu. „Film odrá­ží eklek­tic­kou směs vli­vů, kte­rá, jak si mys­lí­me, bude maxi­ma­li­zo­vat vzne­še­nost sta­ro­vě­ké­ho Egypta sou­čas­ně s utr­pe­ním a strá­dá­ním, kte­ré pro­vá­zí otroc­tví,“ říká Max.

Max popi­su­je Scottovy nároč­né pra­cov­ní meto­dy: „Sedíme u kula­té­ho sto­lu a pro­chá­zí­me scé­nář strán­ku po strán­ce a pou­ží­vá­me při tom vizu­ál­ní refe­ren­ce. Když navští­ví­me mís­ta, sdí­lí­me růz­né nápa­dy a také při­jí­má­me návrhy čle­nů ostat­ních tvůr­čích týmů. Ridley nás vždy pře­kva­pí tím, že nás nave­de smě­rem, kte­rý niko­ho z nás nena­pa­dl. Postavy, jejich pro­stře­dí a jak jsou vzá­jem­ně pro­po­je­ny, pochá­zí z jeho mys­li. Je to jeho vize jejich svě­ta. Ridley umí krás­ně kres­lit, tak­že musí­te sle­do­vat, co prá­vě nama­lo­val, což je někdy na zad­ní stra­ně něčí­ho scé­ná­ře. Pokud máte dob­rý nápad, pro­mě­ní ho v lep­ší. Na pla­ce najde vždy ten nej­lep­ší úhel kame­ry, na kte­rý nikdo jiný nepo­mys­lel. Stejně jako je uměl­cem, je i kame­ra­ma­nem a vel­mi rych­lým stu­den­tem moder­ních tech­no­lo­gií a jak jich vyu­žít.“

„Je to jako pra­co­vat pro rene­sanč­ní­ho mis­tra a být jeho žákem, kte­rý usku­teč­ňu­je jeho vizi na fil­mo­vém plát­ně,“ fil­mo­vý archi­tekt.

Janty Yatesová zís­ka­la Oscara za nej­lep­ší kos­týmy ve fil­mu Gladiátor a spo­lu­pra­co­va­la se Scottem na šes­ti dal­ších pro­duk­cích. Považuje tuto spo­lu­prá­ci za jas­nou výzvu. „Ridley je malíř a je mou inspi­ra­cí. Když kom­po­nu­je záběr, neu­nik­ne mu žád­ný detail. Je to vzru­šu­jí­cí záži­tek, pro­to­že víte, že kaž­dý záběr bude jedi­neč­ný.“

Yatesové design je zalo­žen na peč­li­vém výzku­mu, návr­hář­ka pou­ka­zu­je na to, že bylo štěs­tí, že měla k dis­po­zi­ci tolik umě­lec­kých refe­ren­cí, kte­ré se zacho­va­ly na zdech nebo v podo­bě soch z dob sta­ro­vě­ké­ho Egypta. „V pří­pa­dě Gladiátora na inter­ne­tu není mno­ho, tak­že jsem trá­vi­la hod­ně času pro­cház­ka­mi po Římě a pozo­ro­va­la sochy, abych našla něja­ké vodít­ko.“

Yatesovou během pří­prav ohro­mi­lo, jak vyspě­lí Egypťané byli, co se týče módy a desig­nu. „Zejména jejich šper­ky! Byly vyro­be­ny s tako­vou řeme­sl­nou zruč­nos­tí, byly tak detail­ní a decent­ní,“ říká.

Rozsah fil­mu je obrov­ský a Yatesová a její spo­lu­pra­cov­ník, kos­tým­ní výtvar­ník Stefano de Nardis, zří­di­li továr­nu v Ouarzazate v maroc­ké pouš­ti, kde sdru­ži­li stři­hač­ky, šva­dle­ny, vyší­vač­ky, pra­cov­ní­ky s kovy, šev­ce a šper­ka­ře, aby spo­leč­ně vytvo­ři­li kos­týmy pro Egypťany, armá­du, Chetity, palá­co­vou stráž a někte­ré her­ce. Každý z dva­ce­ti hlav­ních čle­nů herec­ké­ho obsa­ze­ní měl vel­mi pro­pra­co­va­né kos­týmy s mno­ha detai­ly a čas­to musel mít osm nebo devět kusů od jed­no­ho kos­tý­mu, tak­že Yatesová doda­teč­ně ješ­tě zalo­ži­la spo­leč­nost bar­ví­řů, stři­ha­čů a dal­ších odbor­ní­ků v Londýně.

Oblékat Mojžíše byl nej­kom­pli­ko­va­něj­ší úkol. „Má něko­lik podob,“ vysvět­lu­je Yatesová, „v prv­ní z nich je Mojžíš mla­dý princ z Egypta, milo­va­ný Setim, v blíz­kos­ti své­ho bra­tran­ce Ramsese a pode­zí­ra­ný Tuyou. Ridley chtěl, aby se od oká­za­los­ti dvo­ra odli­šo­val. Je v prv­ní řadě voják, tak­že má ele­gant­ní oble­če­ní, stříz­li­vé tóny, je doko­na­le upra­ve­ný a nosí krat­ší vla­sy.“

Ve dru­hém děj­ství putu­je pouš­tí a vypa­dá jako van­d­rák a poté, co byl napa­den někte­rý­mi domo­rod­ci, nosí jejich oble­če­ní. Když se sezná­mí se svou budou­cí man­žel­kou Zipporou a usa­dí se, sta­ne se pas­tý­řem. Když se ale roz­hod­ne vrá­tit do Egypta, aby se posta­vil Ramsesovi, je z něj par­ty­zán­ský bojov­ník, kte­rý žije v horách se svo­jí sku­pi­nou a nako­nec vede svůj lid ke svo­bo­dě.“

Přestože při­ja­la výzvy v oblé­ká­ní stá­le se vyví­je­jí­cí posta­vy Mojžíše, Yatesová uvá­dí, že její­mi nej­ob­lí­be­něj­ší­mi výtvo­ry jsou Ramsesovy kos­týmy. „V zápla­vě Chetitů, nebo mezi někte­rý­mi spí­še špi­na­vý­mi egypt­ský­mi vojá­ky, Ramsesův zla­tý oblek a brně­ní půso­bí sen­zač­ně.  A Joel to umí nosit. Pokaždé, když jsem ho oblék­la, zami­lo­va­la jsem se do jeho podo­by.“

Jak Scott říká, Ramses nosí hod­ně šper­ků. Edgerton si rych­le zvy­kl na sla­bost své posta­vy pro zla­to a čas­to žer­to­val: „Nebudu to nosit, pokud to není ze zla­ta,“ nebo, „Přineste mi mou zla­tou sukni…číslo sedm­de­sát šest.“

Yatesová říká: „Ramses byl aro­gant­ní. Nechal sta­vět své sochy mno­hem čas­tě­ji než jaký­ko­liv jiný fara­ón, tak­že všech­no, co ho obklo­pu­je, odrá­ží jeho cha­rak­ter a to doslo­va, pro­to­že všech­no je vyro­be­né ze zla­ta - včet­ně jeho šper­ků, přil­by a oble­če­ní. Seti je pozla­ce­ný, ale ne oká­za­lý jako jeho syn, zatím­co Tuya je nád­her­ná a sexy. Tuya oče­ká­vá, že bude krá­lov­nou země, jakmi­le Ramses pře­vez­me moc, tak­že se na tuto roli při­pra­vu­je i před oči­ma veřej­nos­ti.“

Zipporu si Mojžíš vez­me za ženu ve ves­ni­ci dale­ko od Egypta. Yatesová o ní říká: „Je mla­dá, svě­ží, krás­ná a moder­ní a odrá­ží se to i v jejím oble­če­ní. Je to pra­cu­jí­cí člen­ka kla­nu.“

Zipporah v podá­ní Marii Valverdové je nápad­ně krás­ná posta­va, čás­teč­ně i díky make-upu Tiny Earnshawové, kte­rá zís­ka­la Oscara za svou prá­ci na Titaniku, a kte­rá se Scottem spo­lu­pra­co­va­la na Prometheovi a Konzultantovi. Earnshawová pou­ži­la čer­né uhlí­ky pro zvý­raz­ně­ní Zippořiných očí, kla­no­vé teto­vá­ní tvá­ře a teto­vá­ní hen­nou na jejích rukou, pažích, cho­di­dlech a nohách. „Vypadá nád­her­ně za všech okol­nos­tí,“ říká Earnshawová.

Každý kos­tým, rekvi­zi­ta, design, stav­ba a vizu­ál­ní efekt odpo­ví­da­jí epic­kým roz­mě­rům toho­to fil­mu. Ale jak Ridley Scott pou­ka­zu­je, cit­li­vost sním­ku EXODUS: BOHOVÉ A KRÁLOVÉ sto­jí na pev­ných zákla­dech. „Mojžíš vyros­tl jako význam­ný egypt­ský aris­to­krat - princ egypt­ský, s mno­ha lid­ský­mi nejis­to­ta­mi a pochyb­nost­mi.“

Pro Christiana Balea bylo ztvár­ně­ní Mojžíše neza­po­me­nu­tel­ným zážit­kem. „Je to okouz­lu­jí­cí posta­va a čas­to jsem si říkal ‘Nemůžeme pokra­čo­vat dál?’ Je toho mno­hem víc, co by se o něm dalo říct. Je mno­hem více fas­ci­nu­jí­cí, než jsem si doká­zal před­sta­vit.“


Ohodnoťte článek


Části seriálu:  EXODUS: Bohové a králové


Tiskové materiály

Tiskové informace. Většinou od distributorů, ale občas i z televizí a festivalů.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

Další naše články...