Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Hudební recenze > Ewa Farna: Umami

Ewa Farna: Umami

Ewa Farna 2021
Ewa Farna 2021

Ewa Farna pat­ří mezi špič­ku sou­čas­né­ho čes­ké­ho popu. Talentovaná zpě­vač­ka a nově také Zlatá sla­vi­ce se po sed­mi letech vytasi­la se zbru­su novou deskou. Po Leporelu (2014), kte­ré kro­mě pove­de­né­ho titul­ní­ho sin­g­lu rov­něž nabíd­lo jede­náct sviž­ných, hudeb­ně pes­t­rých a poslu­chač­sky pří­vě­ti­vých pís­ní, při­chá­zí na řadu novin­ka Umami (2021) pojme­no­va­ná pod­le méně zná­mé páté chu­ti. 

Ewu Farnou mám veli­ce v obli­bě. Nepatřím sice mezi fanouš­ky, kte­ří by měli napo­slou­cha­né všech­ny stu­di­o­vé des­ky, její pís­ně mám ovšem stá­le rád. Hity jako “Na ostří nože”, “Leporelo”, “Ticho”, “Boží mlej­ny melou” nebo “Dobré ráno, milá”, kte­rý nazpí­va­la s dnes již zesnu­lým zpě­vá­kem Davidem Stypkou, se mi ješ­tě neo­po­slou­cha­ly. Stojím si za tím, že v rám­ci naší hudeb­ní scé­ny jde o sklad­by, jež čes­ké poslu­cha­če jen tak neo­mr­zí, a kte­ré mají nejen v rádi­ích, ale také na kon­cer­tech své prá­vo­plat­né mís­to. A co víc, z roz­ho­vo­rech, v nichž vystu­po­va­la, (DVTV, U Kulatého sto­lu, Radiožurnál, 7 pádů Honzy Dědka aj.), z ní čiše­la upřím­nost a lid­skost. Bylo znát, že jde o milou, vstříc­nou, přá­tel­skou, a záro­veň cha­risma­tic­kou a ote­vře­nou ženu, co si nepo­tře­bu­je hrát na žád­nou super­hvězdu, kte­rá by byla něco více než její obdi­vo­va­te­lé. Možná prá­vě pro­to mě a mé blíz­ké vždyc­ky tak fas­ci­no­va­la. Ostatně, na naší scé­ně se pohy­bu­je už poměr­ně dlou­ho a z mého osob­ní­ho úhlu pohle­du udě­la­la v uply­nu­lých letech sluš­ný pokrok a obří krok kupře­du, což je na její novin­ce znát ve všech ohle­dech.        

Na des­ku Umami jsem byl netr­pě­li­vě zvě­da­vý od chví­le, kdy o ni nepří­mo padla zmín­ka v jed­nom star­ším člán­ku. Pokud si dob­ře pama­tu­ji, šlo o stan­dard­ní inter­view z jed­no­ho hudeb­ní­ho ser­ve­ru, nic neob­vyk­lé­ho. Datum vydá­ní teh­dy neby­lo přes­ně sta­no­ve­no, tím pádem byla moje natě­še­nost vět­ší a vět­ší. Pak ovšem při­šla prv­ní vlaš­tov­ka v podo­bě sin­g­lu Tělo. Písnička se sil­ným posel­stvím mě po prv­ním posle­chu necha­la zce­la chlad­ným. Ano, klip byl z fil­mař­ské­ho hle­dis­ka pěk­ně nato­če­ný. Hrátky s kame­rou a barva­mi se mi líbi­ly a z hle­dis­ka cel­ko­vé­ho sdě­le­ní a hlub­ších myš­le­nek mělo video bez­po­chy­by při­da­nou hod­no­tu. Šlo zkrát­ka o kva­lit­ní kus prá­ce. Každopádně, mám-li psát pou­ze o pís­ni jako tako­vé, byl bych pod­stat­ně kri­tič­těj­ší. Hudební slož­ka plytká, melo­die nezá­živ­ná a text nic moc. Takové byly mé dojmy po prv­ním posle­chu. Tělu jsem však dal ješ­tě šan­ci, čehož zpět­ně neli­tu­ji. Singl jsem si totiž rázem zami­lo­val, což mě samot­né­ho pře­kva­pi­lo. Kde se sta­la chy­ba, že jsem jej napo­pr­vé nedo­ce­nil? Že by špat­né roz­po­lo­že­ní? 

Po sklad­bě Tělo, kte­rá byla nato­lik úspěš­ná, že se s ní Farna dosta­la až na slav­nou obří reklam­ní obra­zov­ku na newy­or­ské Time Square v rám­ci kam­pa­ně Equal, jsem byl na výsled­ný pro­dukt zvě­da­vý ješ­tě více. Čekal jsem dlou­ho, až při­šel chlad­ný pro­si­nec. Kamarádka, kte­rá má Farnou oprav­du ráda, mi jed­no­ho krás­né­ho dne napsa­la, že deska již vyšla. Během něko­li­ka sekund jsem se roz­ra­dost­nil a chtěl jsem se oka­mži­tě vrh­nout na poslech. Bohužel, až o pár minut nato jsem došel k nešťast­né­mu zjiš­tě­ní. Album nej­pr­ve vychá­zí na fyzic­kých nosi­čích, na stre­a­mo­va­cí plat­for­my (Spotify, Deezer apod.) se dosta­ne až o týden poz­dě­ji. S poci­tem zkla­má­ní jsem si povzde­chl a řekl si, že to snad sedm dlou­hých dní vydr­žím. Také že vydr­žel. A upřím­ně, vypla­ti­lo se to! 

Umami v žád­ném pří­pa­dě není deskou, kte­rou bys­te doce­ni­li hned na prv­ní poslech. Ano, své favo­ri­ty si podob­ně jako já urči­tě najde­te a bude­te se k nim neu­stá­le vra­cet. Co si však bude­me poví­dat, někte­ré díl­čí momen­ty a kon­krét­ní pasá­že vám při­ros­tou k srd­ci až ve chví­li, kdy se do nich pořád­ně pono­ří­te a zapo­slou­chá­te. Album je plné výji­meč­ných a zce­la neví­da­ných nápa­dů, kte­ré bych v rám­ci naše­ho čes­ké­ho ryb­níč­ku roz­hod­ně neče­kal. Důkazem budiž minu­to­vé gospe­lo­vé intro, jež divá­ka zpo­čát­ku pří­jem­ně pře­kva­pí a postup­ně navna­dí na to, co jej tepr­ve čeká. Jde o vskut­ku zda­ři­lý úvod, jenž výbor­ně poslou­žil jako pře­de­hra k pří­mo­ča­ré, R&B řiz­nu­té No ne vyční­va­jí­cí nejen díky chytla­vé melo­dii, ale také skvě­lým voká­lům a tex­tu s pěk­ným posel­stvím. 

Neméně zda­ři­lá je Zkraceno v pře­kla­du. Slovní hříč­ka v názvu poslu­cha­če zaujme, mož­ná až lehce zasko­čí. Následně se roz­běh­ne fun­ko­vá hud­ba a píseň ply­ne jako po más­le. Co mohu asi nej­ví­ce vypích­nout, je moment, kdy se zčis­ta­jas­na změ­ní tem­po a ve chví­li, kdy to vůbec neče­ká­te, nasko­čí mír­ně pozmě­ně­ná melo­die refré­nu. Proč ne? Za mě čirá spo­ko­je­nost. O vrchol celé des­ky nejde ani náho­dou (podob­ně se mohu vyjá­d­řit k Tělu, kte­ré je však mno­hem výraz­něj­ší jak tex­to­vě, tak hudeb­ně), ale sklad­ba i tak roz­hod­ně neu­ra­zí. Vařím z vody je ovšem jiný šálek kávy. Osobní píseň s pěk­ným hudeb­ním pod­kre­sem a bri­lant­ně napsa­ným tex­tem vás nebu­de nudit. Pro mě osob­ně jde o jed­nu z nej­ob­lí­be­něj­ších skla­deb, k níž se rád vra­cím opa­ko­va­ně. 

Následují slab­ší chvil­ka. Klid neu­ra­zí, ale ani nijak zvlášť nena­dchne. Píseň o zacho­vá­ní kli­du vámi pro­šumí, něco ve vás zane­chá, to nepo­pí­rám, avšak cel­ko­vý dojem je spíš roz­pa­či­tý. Je to klid­ný, decent­ní a vel­mi funkč­ní relax, jenž si poslech­ne­te a zalí­bí se vám, ovšem nic zásad­ní­ho nedo­sta­ne­te. Oproti tomu Reinkarnační s hos­tu­jí­cím Sofianem Medjmedjem mě doved­la zaujmout snad ve všech smě­rech.   

Posléze při­chá­zí opus mag­num celé des­ky - dojem­ná bala­da Verze 02, kte­rá mě doja­la. Osobně dopo­ru­ču­ji si pus­tit klip, kte­rý vás dojme ješ­tě více. Srdceryvný, lehce nos­tal­gic­ký pří­běh, v němž se sou­čas­ná Ewa Farna ohlí­ží zpět za svým mlad­ší já, má emo­ci­o­nál­ní náboj. Nechybí jí doko­na­lé voká­ly, ani sil­ný, úder­ný a lehce zapa­ma­to­va­tel­ný refrén. K Verzi 02 jsem se vra­cel, a to zce­la zaslou­že­ně. Farna pře­ko­na­la samu sebe a vytvo­ři­la počin, jenž nemá obdo­by. Oba pal­ce naho­ru! 

Zbylé čty­ři sklad­by vůbec nejsou špat­né. Slabší Sama doma mě i navzdo­ry otrav­né­mu refré­nu a něko­li­ka slab­ším čás­tem doce­la baví. Musím pře­de­vším oce­nit pří­jem­ný začá­tek s klá­ve­sa­mi. Ross & Rachel pat­ří k dal­ším úžas­ným skladbám, jež poslou­chám pra­vi­del­ně. Svižná melo­die a závěr s kyta­rou mě uča­ro­va­ly. V podob­ném duchu ladě­ná Smutná píseň nijak výraz­ně neza­os­tá­vá a ser­ví­ru­je parád­ní hudeb­ní záži­tek. Závěrečná Umamy (Kořeny a kří­d­la), kte­rá je věno­va­ná syno­vi Ewy Farné, je pak slad­kou třeš­nič­kou na dor­tu a doko­na­lým zavr­še­ním celé des­ky.            

Co říct závě­rem? Umami je kohe­rent­ní, rych­le odsý­pa­jí­cí a muzi­kant­sky i tex­to­vě nápa­di­tá deska, kte­rá drží per­fekt­ně pohro­ma­dě. Skvělá pro­duk­ce od producentů/muzikantů ze zahra­ni­čí, zají­ma­vé, lec­kdy až pře­kva­pi­vé hudeb­ní nápa­dy, doko­na­lé žen­ské voká­ly a tex­ty, kte­ré se sice neo­be­šly bez drob­ných vad na krá­se, ale i přes­to dove­dou zaujmout - to všech­no najde­te na nej­no­vě­ším poči­nu Ewy Farné. Jistě, v žád­ném pří­pa­dě to není doko­na­lé, do detai­lu pro­myš­le­né dílo, to při­zná­vám zce­la bez muče­ní. Nicméně, nejde ani o čis­tý kal­kul plných prvo­plá­no­vých rádi­o­vých hitů bez špet­ky jaké­ko­liv inven­ce. Je to sil­ný, odváž­ný, oso­bi­tý a zce­la jedi­neč­ný výtvor, jenž doka­zu­je, že čes­ký ryb­ní­ček má stá­le co nabíd­nout. Pro mě osob­ně je Umami jed­no z nej­vět­ších hudeb­ních pře­kva­pe­ní roku 2021 (ale­spoň co se čes­ké hudeb­ní scé­ny týče). Pevně dou­fám, že si nové pís­ně někdy poslech­nu naži­vo. Podle mého názo­ru totiž na kon­cer­tě vynik­nou ješ­tě lépe. Tak snad se brzy zada­ří!


Foto: David Sedlecký | Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
  • Odcházení19. května 2022 Odcházení Když je to jen trošku možné, rád vidím film v prostředí pro něj určeném, tj. v kině. Jednak proto, že je primárně stavěný pro velké plátno a nikoli pro malou obrazovku, jednak proto, abych […] Posted in Filmová klasika
  • Deník strojvůdce (Dnevnik mašinovođe)19. května 2022 Deník strojvůdce (Dnevnik mašinovođe) Zdejší čtenáři dobře vědí, že v oblasti kinematografie jsem spíš staromilec a je poměrně málo filmů z posledních let, které by mě nějak zvlášť oslovovaly. Možná je to tím, že novější filmy […] Posted in Filmové recenze
  • Proč má Hra o trůny tolik fanoušků?19. května 2022 Proč má Hra o trůny tolik fanoušků? Hra o trůny (Game of thrones) patří v dnešní době mezi ty nejpopulárnější seriály, o tom není pochyb. A ono není divu, důvodů k tomuto tvrzení je hned několik. Pojďme si říct o těch […] Posted in Zajímavosti
  • Mamma Mia!19. května 2022 Mamma Mia! Padly na Vás chmury? Rozveselení by Vám mohla přinést Meryl Streep a její početný doprovodný sbor křepčící na nejznámější písně od ABBY v nejkýčovitější podívané roku 2008. Muzikál Mamma […] Posted in Retro filmové recenze
  • Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství: Divoká jízda MCU Sama Raimiho18. května 2022 Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství: Divoká jízda MCU Sama Raimiho Multivesmír je vskutku podivný v Doctoru Strangeovi v Multivesmíru šílenství, druhém velkém odklonu MCU po těžkém srdci Eternals Chloé Zhao. Díky laskavosti režiséra Sama Raimiho je z […] Posted in Filmové recenze
  • Žhářka: Zac Efron rozpaluje reboot Stephena Kinga18. května 2022 Žhářka: Zac Efron rozpaluje reboot Stephena Kinga Mladá dívka se snaží vyrovnat se svými psychickými pyrotechnickými schopnostmi ve filmu Žhářka, nové adaptaci románu Stephena Kinga navazující na původní film z roku 1984 s Drew Barrymore […] Posted in Filmové recenze
  • Netflix přišel s dalším kvalitním seriálem - Srdcerváči17. května 2022 Netflix přišel s dalším kvalitním seriálem - Srdcerváči 24. dubna Netflix vypustil do světa seriál Srdcerváči podle stejnojmenného webového komiksu Alice Oseman. Vypráví příběh dvou dospívajících chlapců, kteří se do sebe zamilují. Rozhodně se […] Posted in TV Recenze
  • Básníci čekají na zázrak. A český film?17. května 2022 Básníci čekají na zázrak. A český film? Série o „básnících“ je důkazem nemohoucnosti české „porevoluční“ kinematografie. Zatímco v osmdesátých letech se režisér Dušan Klein blýskl třemi skvělými díly, po revoluci následovala již […] Posted in Retro filmové recenze
  • Hoteliér - 65 %17. května 2022 Hoteliér - 65 % Herec Pavel Landovský má života plné zuby, nemoci mu ztrpčují každý den a nejraději by se vším skončil. Má však kolem sebe lidi, kterým stojí za zájem a úctu. Herecký kolega a režisér Jan […] Posted in Retro filmové recenze
  • Yasmin Boland: Magický Měsíc 16. května 2022 Yasmin Boland: Magický Měsíc  Karty inspirované lunárními fázemi ze všech možných úhlů pohledu patří k těm, které vezmete do ruky a rázem máte po ruce hromadu praktických informací. Přišlo mi, že jsou i z těch, na […] Posted in Recenze knih
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,41564 s | počet dotazů: 227 | paměť: 55876 KB. | 22.05.2022 - 09:37:36