Kritiky.cz > Recenze knih > Ernest Cline - Ready Player One

Ernest Cline - Ready Player One

Rok 2045, svět je ve vel­kých pro­blé­mech. Rostoucí ener­ge­tic­ké náro­ky a kon­zum­ní způ­sob živo­ta, pro nějž je „trva­le udr­ži­tel­né žití“ asi jen báchor­kou eko­te­ro­ris­tů, sti­hl vyčer­pat drti­vou vět­ši­nu pří­rod­ních zdo­jů, zamo­řit ovzdu­ší a pře­lid­nit pla­ne­tu. Chmurné to vyhlíd­ky.

Nelze se pak zase moc pit tomu, že vět­ši­na oby­vy­tel - pokud k tomu mají pří­le­ži­tost - se rad­ši se svým běd­ným živo­tem uchý­lí do prak­tic­ky doko­na­lé vir­tu­al­ní rea­li­ty s názvem OASIS. Ok, mož­ná se tomu pit lze, ale „Ready Player One“ není soci­ál­ně eko­li­gic­ky kri­tic­ký román, ale dob­ro­druž­ná kni­ha.

Ono žít vět­ši­nu život ve vir­tu­ál­ním svě­tě může být zají­ma­vé, ale posta­vit kni­hu jen na tom by asi bylo málo. Do hry tak vstu­pu­je „Hon na vej­ce“. Má se to totiž tak, že zakla­da­tel OASIS zemře a veš­ke­rý svůj obsáh­lý maje­tek se roz­hod­ne věno­vat jedin­ci, kte­rý najde ve hře skry­té vej­ce (tzv. „eas­ter egg“). To je pocho­pi­tel­ně vel­mi dob­ře scho­vá­no a ces­ta k úspě­chu vede jen přes doko­na­lé pocho­pe­ní auto­ro­va živo­ta včet­ně všech jeho posed­los­tí, kte­ré ve své vel­ké vět­ši­ně obsa­hu­jí pop kul­tu­ru osm­de­sá­tých let. Nastává tedy poně­kud absurd­ní situ­a­ce, kdy v roce 2045 při­chá­zí zno­vu do módy úče­sy osm­de­sá­tých let (což musí být straš­né, pama­tu­je­te si ješ­tě někdo na „mullet“, jinak občas ozna­čo­va­ný jako „čes­ká deka“?), oble­če­ní, hud­ba a samo­zřej­mě posed­lost čís­lo jed­na - počí­ta­čo­vé hry (ano, Pac Man a spol.).

Tolik tedy v kost­ce k ději.

Ono to tedy hlav­ně ze začát­ku půso­bí tro­chu pito­mě, nicmé­ně jak se pro­pra­co­vá­vá­te kni­hou dál, tak zjiš­ťu­je­te, že vše do sebe zapa­dá a občas se při­stih­ne­te (aspoň tedy v mém pří­pa­dě) u tou­hy zku­sit si něja­kou tu sta­rou pec­ku zase roze­hrát. Kniha je totiž až po okraj napl­ně­na vel­mi důklad­ným stu­di­em počí­ta­čo­vých her osm­de­sá­tých let a je psá­na s tako­vou lás­kou a sen­ti­men­tem, že je pak těž­ké k ní nepo­cí­tit něja­kou sym­pa­tii. Příběh sám o sobě je doce­la napí­na­vý (byť mís­ty tro­chu před­ví­da­tel­ný) a i když - jako tře­ba napří­klad já - roz­hod­ně nepa­t­ří­te mezi fanouš­ky sku­pi­ny Rush a kome­die typu „Pomsta špr­tů“ asi jen těž­ko budou sou­pe­řit s top 10, tak se to čte vel­mi dob­ře.

Toho si pocho­pi­tel­ně všimli i ame­rič­tí fil­ma­ři, tak­že Spielberg v sou­čas­nos­ti při­pra­vu­je fil­mo­vou ver­zi, kte­rá by pod­le vše­ho měla být vel­kým „bloc­kbus­term“ (nebo jak se tako­vým fil­mům říká). Zda film při­ne­se podob­nou vlnu retro zájmu o osm­de­sát­ko­vou pop­kul­tu­ru si netrouf­nu odhad­nout. Upřímně ale dou­fám, že ne :).

Aby to ale zase nevy­zně­lo pří­liš kri­tic­ky, ve svém hlav­ním poslá­ní kni­ha fun­gu­je vel­mi dob­ře, až jsem se slzou v oku musel potla­čit nos­tal­gii po her­ních auto­ma­tech a stol­ních RPG hrách (ano, mám doma prv­ní ver­zi DrD z roku 1990, kte­rá do jis­té míry změ­ni­la můj život), zkrát­ka po všem, co před­sta­vu­je pro něko­lik málo gene­ra­cí pocit bez­sta­rost­né­ho dět­ství a dob­ro­druž­ství, kte­ré se skrý­vá za nej­bliž­ším joystic­kem, popř. za nej­bliž­ším čtve­reč­ko­vým papí­rem a kost­ka­mi.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Ready Player One: Hra Začíná (Ready Player One) - Recenze - 85%30. března 2018 Ready Player One: Hra Začíná (Ready Player One) - Recenze - 85% Píše se rok 2045 a obrovské množství lidí tráví svůj volný (ba i pracovní) čas ve virtuální realitě. Konkrétně ve světě OASIS, který vytvořil geniální, leč uzavřený "nerd" James Halliday […]
  • G. R. R. Martin - Rytíř Sedmí království (2014)26. listopadu 2019 G. R. R. Martin - Rytíř Sedmí království (2014) Předem musím zmínit, že knižní ságu Píseň ledu a ohně mám velice rád, zejména pak kvůli skvělému popisu reálně vyhlížejícího světa, kde postavy ani události zdaleka nejsou černobílé. Je […]
  • Haruki Murakami - Sputnik, má láska3. prosince 2019 Haruki Murakami - Sputnik, má láska Představovat další Murakamiho knihu je tak trochu nošením dříví do lesa, neboť o jeho poslední česky přeložené knize se toho napsalo dost a dost. Zkuste například zalistovat posledním […]
  • Zvířecí hrdinové – Výprava do Antarktidy - dobrodružství psů a člověka18. října 2019 Zvířecí hrdinové – Výprava do Antarktidy - dobrodružství psů a člověka Bylo léta, červenec 1914. Tažný pes Samson si zrovna ochlazoval tělo svým rychlým dechem. Chtěl stačit psům, kteří byli vepředu. V podstatě mezi sebou soutěžili a cílem bylo se předvést […]
  • Soví omalovánky26. března 2016 Soví omalovánky Hůůů, hůůů, už se sem slétají ze všech koutů … Kdo? No přeci sovy! Malé, velké, vážné, veselé, které sledují svět svýma velkýma očima, kterým nic podstatného neunikne. Sovy, které […]
  • Jóga po celý rok24. listopadu 2019 Jóga po celý rok Leckdo cvičí jógu a mnoho lidí si bez ní už nedokáže přestavit život. Má nejen příznivý účinek na tělo, ale hlavně i na duši, přináší zklidnění, které je v naší hektické společnosti tak […]
  • Desatero boháče aneb pravidla, která vám pomohou na cestě za bohatsvím25. listopadu 2018 Desatero boháče aneb pravidla, která vám pomohou na cestě za bohatsvím Kdo by nechtěl být bohatý, nemuset přemýšlet nad každou korunou a žit svobodně dle svých představ? Právě nová příručka nabízí čtenáři návod, jak žít svobodně, s dostatkem peněz a hlavně […]
  • Diego Maradona (2019)5. listopadu 2019 Diego Maradona (2019) Maradonu zná asi každý včetně lidí, kteří si o fotbalu myslí, že je to zábava pro omezené pitomce. Je to jednoduše fenomén, který překračuje hranice svého oboru. Režisér Asif Kapadia se […]
  • Panicové23. května 2017 Panicové Ve Francii se píše rok 1740 a mladý Jamie Fraser se s kamarádem Ianem připojuje ke skupině žoldáků. Navzdory všem vhodným příležitostem ještě ani jeden z mladých mužů nepřišel o panictví a […]
  • Babauta: Soustředění aneb Opakovaná připomínka jednoduchosti přítomného okamžiku2. února 2016 Babauta: Soustředění aneb Opakovaná připomínka jednoduchosti přítomného okamžiku Nabízí kniha autora Zen a hotovo něco nového, nebo jen opáčko lekcí minulých? S osobou Lea Babauty jsem se setkal už před lety. Tehdy jsem narazil někde na webech na jeho drobný svazek […]