Emma. – Recenze – 60%

Emmarecenzefilmu

Dalším z filmů, jejichž březnová premiéra musela být posunuta kvůli epidemii na květen, je britská adaptace románu Jane Austenové z roku 1815 s názvem Emma. (s tečkou). Jeho hlavní hrdinkou je dvacetiletá, bohatá a trochu domýšlivá Emma (Anya Taylor-Joy), která žije na anglickém venkově někdy na počátku 19. století spolu se svým otcem (Bill Nighy), navštěvovaná kamarádem z dětství Georgem (Johnny Flynn) a dalšími lidmi z okolí. Přestože sama tvrdí, že na svatbu nemá ani pomyšlení, s oblibou dělá dohazovačku jiným – ovšem tak, aby jejich spárování vyhovovalo hlavně jejím představám – a zahrává si s jejich city tak dlouho, až se jí to vymstí.


Emma. – Recenze
Zdroj fotek. cinemart.cz

Starších adaptací Emmy existuje hned několik, přičemž nejznámější je pravděpodobně ta z roku 1996 s Gwyneth Paltrow v hlavní roli. Nová verze je jiná především v tom, že její tvůrci se rozhodli klasickou látku posunout do komediálnější polohy pomocí sebe-ironické a mírně sebe-parodické roviny. Řeč je nicméně o humoru mimořádně jemném a delikátním, budovaném povětšinou lehce podvratně komickým přístupem k dobovým společenským konvencím a také tím, jak srandovně vypadají jednotlivé postavy a jak přihlouple se tváří, zatímco s nucenou kultivovaností hovoří košatým jazykem typickým pro vznešenější společenské vrstvy.


Pochopitelně jde ale zároveň o vizuálně působivou kostýmní dobovou podívanou, což se od Emmy., zasazené do podobného prostředí a časového rámce jako Pýcha a předsudek či Rozum a cit, očekává především. Za oku lahodícím obrazovým ztvárněním stojí přitom nejen kameraman Christopher Blauvelt (Zmizení Eleanor Rigby, Devadesátky), ale i skutečnost, že celovečerně debutující režisérka filmu, Autumn de Wilde, je zároveň slavnou fotografkou. Spisovatelka Eleanor Catton, která pro Emmu. napsala scénář, zas pro změnu debutovala jako scenáristka.


Příběh filmu sestává z různých více či méně poutavých izolovaných scének, v čemž mírně doplácí na to, že se až moc drží knižní předlohy, koncipované v podobném duchu. Ta stojí na konverzacích desítek postav propojených spletitými vztahy a na složitých společenských intrikách v čele s Emminými plány týkajícími se budoucnosti prosťounké schovanky Harriet (Mia Goth) a řada epizodek slouží i k tomu, aby si v nich Emma uvědomila svou aroganci a netaktnost svého manipulativního a povýšeného jednání.


Emma. – Recenze


Film tohle všechno pochopitelně zjednodušuje, ale zároveň se toho snaží vypustit co nejméně, následkem čehož se některé pasáže zdají být zkratkovité či mírně nadbytečné (např. když Emma nechtěně urazí sousedku a pak se jí jede omluvit) a některé postavy působí příliš jednorozměrně (Emmin otec, jakkoli je v podání Billa Nighyho přímo skvostný, nedělá v celém filmu skoro nic jiného, než že se tváří nevlídně a buduje kolem sebe hradby ze zástěn, aby se chránil před průvanem).


Komediální rovina snímku, podpořená obsazením atypických tváří za účelem přidání další humorné vrstvy, je nicméně subtilní natolik, že kdekomu klidně může ujít, že šlo o záměr. Nechtěným vedlejším efektem je to, že většina stěžejních postav nedokáže i navzdory velmi přesným hereckým výkonům svých představitelů dostatečně upoutat diváka a přimět ho, aby mu záleželo na jejich osudech. Podobně je na tom i film samotný, jemuž by prospělo buď ještě více přitlačit na komickou strunu nebo vyniknout v konkurenci svých předchůdců ještě nějakým jiným způsobem – třeba inovativnějším stylem vyprávění, tak jako se to povedlo nedávno Gretě Gerwig s Malými ženami.







Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 0,96807 s | počet dotazů: 197 | paměť: 43095 KB. | 04.12.2020 - 12:41:50