Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > EDITH PIAF

EDITH PIAF

Strhující film o drob­né ženě s moc­ným hla­sem, jejíž osud vás napl­no zasáh­ne.

Písně Edith Piaf zná snad téměř kaž­dý. Jaký byl však osud této ženy, jejíž hlas zní tak tesk­ně a váš­ni­vě? To se nám sna­ží při­blí­žit nový kopro­dukč­ní film, kte­rý skli­dil spous­tu pochva­ly na fil­mo­vých fes­ti­va­lech a nut­no říct, že prá­vem. Jedná se totiž o sku­teč­ný kle­not mezi živo­to­pis­ný­mi fil­my.  

Děj se neod­ví­jí line­ár­ně (jak bychom asi čeka­li), ale ská­če mezi Edithiním mlá­dím, dět­stvím, dospě­los­tí, smr­tí. Toto roz­lo­že­ní ješ­tě jak­si umoc­ňu­je tragi­ku celé­ho Edithina živo­ta, kdy obraz ská­če z krás­né mla­dé ženy na belha­jí­cí se trosku, ve kte­rou se ke kon­ci živo­ta k nepo­zná­ní změ­ni­la. Tato pro­mě­na je napros­to šoku­jí­cí a divák je jí zasa­žen stej­ně jako lidé v Edithině živo­tě. Těch je ve fil­mu sku­teč­ně mno­ho a ne vždy si bude­te jis­ti o koho se vlast­ně jed­ná. Je fakt, že s někte­rý­mi sku­teč­nost­mi divá­ka sní­mek nese­zná­mí (nebo pou­ze jen řek­ně­me zevrub­ně), ale mož­ná je to dob­ře a divák si tak bude nucen někte­rá fak­ta sehnat a utří­dit sám. 

 Co se týče hud­by ve fil­mu jsou jí samo­zřej­mě pře­váž­ně pís­ně Edith Piaf v celé své krá­se. Jakousi spo­jo­va­cí ústřed­ní melo­dií je úvod­ní pasáž pís­ně „La fou­le“, kte­rá vám bude po skon­če­ní fil­mu ješ­tě dlou­ho znít v hla­vě. Fanoušci Edith se pak mohou těšit na vět­ši­nu nej­vět­ších hitů včet­ně „Milord“, „Padam padam“ nebo „Non, je ne regrert­te rien“. Zvláště posled­ně jme­no­va­ná je ve fil­mu osu­do­vá. A trou­fám si říct, že ten kdo sní­mek shléd­ne už nikdy nebu­de tuto píseň sly­šet stej­ně jako dří­ve. 

O Edith Piaf bychom moh­li říct, že v živo­tě vše zís­ka­la a také ztra­ti­la. Šťastné oka­mži­ky stří­da­jí oka­mži­ky napros­té­ho zou­fal­ství a utr­pe­ní. Vyrůstala v nevěs­tin­ci, dospí­vá­ní strá­vi­la v bídě vydě­lá­va­jíc si na živo­by­tí a alko­hol pou­lič­ním zpě­vem, pro­šla kaba­re­ty, aby se z ní nako­nec sta­la sku­teč­ná hvězda zpí­va­jí­cí v plných sálech po celém svě­tě. Zlomem v Edithině živo­tě je však chví­le, kdy ztra­tí svou život­ní lás­ku. Cesta do neby­tí je tak tra­gic­ky zapo­ča­ta. Ovšem smrt musí být na kon­ci kaž­dé­ho živo­to­pis­né­ho fil­mu, či ne? 

Herecké výko­ny jsou v tom­to fil­mu výteč­né a dokon­ce se nám zde ve ved­lej­ší roli před­sta­ví i Gérard Depardieu, kte­rý je ve své roli při­ro­ze­ný a nepo­chyb­ně se jed­ná o jeho vel­mi pove­de­nou roli po del­ší době (pomineme-li skvě­lé­ho Obelixe). Hlavní ova­ce však pat­ří před­sta­vi­tel­ce Edith Marion Cotillard, kte­rá zvlá­dá širo­ký záběr emo­cí a stá­le ji věří­te. Nutno také říct, že Marion skvě­le zvlád­la i pře­mě­nu Edith, kte­rá se děje v čase. Jediné co nazna­ču­je, že se jed­ná o stá­le stej­nou hereč­ku, jsou Edithiny ruce, kte­ré jsou stá­le stej­ně krás­né, byť ke kon­ci živo­ta již zkři­ve­né nemo­cí. 

Na závěr bych chtě­la už jenom říct, že se jed­ná o nesku­teč­ně sil­ný film, kte­rý není snad­né řád­ky postih­nout v celé jeho krá­se. Musíte vidět a hlav­ně sly­šet. Musíte „pro­žít“ život s Edith Piaf, abys­te na závěr moh­li říct, že „niče­ho nelitujete“a pocho­pit, že je to sku­teč­ně tak. Takže sku­teč­ně vře­le dopo­ru­ču­ji shléd­nout ten­to film a klid­ně i více­krát!!!    

Autor recen­ze: Marie Masaříková

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,39278 s | počet dotazů: 218 | paměť: 54384 KB. | 21.04.2021 - 20:10:08
X