Dvanáct rozhněvaných mužů: komorní drama o předsudcích a spravedlnosti

Photo © 1957 United Artists / Metro-Goldwyn-Mayer

Tento film je krá­lem komor­ních sním­ků, kte­rým k doko­na­los­ti sta­čí skvě­lý scé­nář, 12 kva­lit­ních her­ců a jed­na míst­nost. Díky jed­né vraž­dě a nesou­hla­su o vině vra­ha jed­no­ho z porot­ců se dozví­dá­me o všech porot­cích jací ve sku­teč­nos­ti jsou, jaké mají osob­nos­ti a názo­ry, až se dosta­ne­me mimo jiné i k před­sud­kům, kte­ré, jak víme extrém­ně ovliv­ňu­jí člo­vě­ka.

To a ješ­tě mno­hem více tvo­ří z toho­to fil­mu napros­tý nad­ča­so­vý kle­not svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie, kte­rý by měl kaž­dý vidět. Mě porot­ce č. 8, kte­rý trval na nevi­ně pře­svěd­čil sko­ro ihned. Jeho argu­men­ty byly prav­di­vé a nene­chal se zviklat růz­ný­mi před­sud­ky, názo­ry ostat­ních a ani tím, že šel ze začát­ku jako jedi­ný pro­ti všem. Ano, je sice od začát­ku jas­né, jak to dopad­ne, ale ve výsled­ku to neva­dí. Na fil­mu je rov­něž skvě­lý smy­sl pro detail (např. sun­dá­vá­ní brý­lí někte­rých porot­ců, či čím dál tím vět­ší zpo­ce­nost všech kvů­li hor­ku).

A díky Jiřímu Voskovci je zde i čes­ká sto­pa. Geniální sní­mek, kte­rý dnes už nikdo nena­to­čí.

Hodnocení: 100 %