Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP77: Immortal Hulk: Great Power

#DP77: Immortal Hulk: Great Power

immortal hulk great power 1
Autorem recenze je Daniel Palička.


Scénář: Tom Taylor

Kresba: Jorge Molina 


Hulk zažívá asi jedno ze svých nejlepších období v komiksu vůbec. Od doby, co scénárista Al Ewing začal psát řadu "Immortal Hulk", která zeleného kolose povýšila na úplně jinou úroveň, komiksoví fanoušci mohli začít jásat. Série totiž přinesla velkou řadu inovací, kterých jsme se za posledních několika let nedočkali. Příběhy začaly být ponuřejší, pojaté seriózněji a autoři se v nich snažili pracovat s hororovými prvky. Ano, čtete správně, Hulka posunuli do roviny hororu. Tvůrcům se toto experimentování vyplatilo, což dokazuje hlavně fakt, že série v prodejích překonala i konkurenčního Batmana. A to už je co říct! 


V dnešní recenzi se však nepodívám na "Immortal Hulk", nýbrž na menší vybočení v podobě uzavřeného one-shotu "Immortal Hulk: Great Power". Na rozdíl od Ewingovy řady je tento sešit zběsilejší a mnohem humornější. Kvalitního humoru zde najdete hodně, přičemž akční pasáže na vás ihned zapůsobí. I u tvůrčího týmu došlo k výrazné změně. Scénář si na paškál vzal ostřílený Tom Taylor, zatímco o kresbu se postaral Jorge Molina, neméně zkušená hvězda současných superhrdinských komiksů. Otázkou ovšem je, projevilo se to na výsledku? Z velké části ano. 


Jak jsem již psal výše, one-shot je pojat mnohem odlehčenějším stylem. V příběhu sledujeme Petera Parkera, našeho přátelského souseda Spider-Mana, který se ze záhadných příčin proměňuje v Hulka. Vůbec neví, proč k tomu došlo, ani za jakých okolností. A tak se rozvíjí zápletka, kdy se přeměněný stěnolezec musí spojit s Brucem Bannerem, původním Hulkem, aby spolu došli k zdánlivému řešení problému. Jak to dopadne, vám samozřejmě neprozradím, ale vyústění je podle mě velmi pěkné. 


Vtipy a odlehčenost celému komiksu velmi prospívají. V komiksu sice najdete hned několik vážnějších scén, ale ty jsou v porovnání s humornějšími mnohem slabším odvarem. Taylor dokazuje, v čem tkví jeho rukopis, tedy v tom, že známé hrdiny se snaží psát co nejsympatičtějším způsobem. Dává je tedy do situací, kdy dochází nejenom k silným vzájemným interakcím, ale taktéž k scénám, jež vám vyčarují úsměv na tváří. To je asi největší síla tohoto komiksu. 


Ani akce vůbec není špatná, přestože není tím nejsilnějším faktorem. Když kupříkladu dojde na souboj mezi Spider-Manem a Thingem z Fantastic Four, je to radost sledovat. Podobně bych mohl psát o dalších pěkných momentech, jmenovitě třeba o závěrečném dialogu mezi hlavními hrdiny. Nepůsobí lacině, naopak působí velmi uvěřitelně a lidsky, což se u superhrdinského komiksu musí obzvlášť ocenit. 




Co tento komiks sráží dolů, je vyústění celého příběhu a místy znatelná zkratkovitost. Celkově se však jedná o příjemný sešit, který jako vedlejší doplnění hlavní Hulkovy řady funguje dost pěkně. Nejde sice o nic převratného, ale svůj účel to splnilo. Při čtení jsem se náramně bavil. A teď už nezbývá nic jiného, než čekat na dubnový one-shot od Jeffa Lemira s podtitulem "The Threshing Place".


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com