Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP195: Batman: Svět

#DP195: Batman: Svět

 Autorem článku je Daniel Palička 


Scénář: Různí

Kresba: Různí


Batman: Svět je unikátní projekt, který v rámci současného superhrdinského mainstreamu nemá obdoby. Na první pohled se jeví jako obyčejná generická sbírka několika batmanovských povídek. Nic převratného, řeknete si. Podobných antologií jsme v průběhu let měli přehršel, na co vymýšlet další? Při bližším zkoumání však člověk zjistí, že jde o zcela výjimečný produkt. Vydavatelství DC Comics se totiž ozvalo tvůrcům z celého koutu světa a dalo jim možnost napsat a nakreslit originální, ryze autorské příběhy, v nichž mohli nejen prezentovat nové pojetí Batmanova charakteru, ale také ukázat kulturu své vlastní země a hravě ji zužitkovat ve scénáři. Výsledkem je šestnáct uzavřených povídek, které svými rozmanitými lokalitami, zajímavými nápady a pestrými výtvarnými styly dovedou čtenáře zaujmout. Nebo taky ne? 

Když byl komiks poprvé oficiálně oznámen, nevěřil jsem vlastním očím. Antologie mezinárodního charakteru? Kdo by to byl býval čekal! Nápad zněl velice lákavě, o tom žádná. A co víc, obálka českého kreslíře Michala Suchánka, na níž je vyobrazen Pražský hrad a Batman sedící na soše Jana Křtitele, mě perfektně navnadila. O to větší zklamání se dostavilo ve chvíli, kdy jsem antologii přečetl. Tolik nudných, nezáživných, generických a nijak vyčnívajících příběhů jsem již dlouho nečetl. Ale nebudu zbytečně předbíhat.

Nejprve začnu klady. Ze všeho nejvíce musím pochválit výtvarnou stránku, která se povedla na jedničku. Různorodé umělecké styly nejen že perfektně prezentují náladu dané země (to je především patrné v paletě barev), ale zároveň jsou (ve valné většině případů) pastvou pro oči. Hned první příběh nakreslený fanoušky opěvovaným Leen Bermejem je pravým důkazem povídky, která i navzdory slabému scénáři dovede čtenáře zaujmout. 

Podobně bych se mohl vyjádřit k originalitě nápadů, které se v povídkách (těch lepších i horších) objevují. V případě, že je scénář naprosto špatný, zachraňuje výsledný dojem alespoň hravé využití různých prvků typických pro danou zemi. Zmínit mohu například českou povídku. Ta se sice řadí k horším příběhům v celé antologii, ale nemohu ji upřít, že se scenárista alespoň trochu snažil reflektovat něco z naší kultury a historie, což se rozhodně cení. Podobně bych se mohl vyjádřit třeba k Mexiku, které mi sice v hlavě dlouho neutkvělo, ovšem celkové uchopení děje, směřování zápletky, a především skvělé využití známých lokalit mi vůbec nepřišlo špatné. 

To všechno zní pěkně. Nicméně, k čemu to je, když valná většina tvůrců napsala povídky, které jsou nezáživné, nudné a strašně šablonovité? A co obzvlášť nepobírám, je celkový rozsah. DC se z nějakého nepochopitelného důvodu rozhodlo dát každému kreativnímu týmu pouhých deset stran na odvyprávění kloudné zápletky. Prostor je žalostně malý a já doteď nepobírám, co se tímto nelogickým krokem snažilo DC dokázat. Podle mého názoru jde o největší kámen úrazu a o slabinu, na kterou antologie doplácí ve všech směrech.         

  

Šestnáct povídek bych zhodnotil následovně: 

  • Globální město (Scénář - Brian Azzarello, Kresba - Lee Bermejo)

Standardní azzarellovská hlubokomyslná povídka s větším přesahem, která z vypravěčského hlediska neurazí, ani nenadchne. Každopádně, výtvarná stránka je na mistrovské úrovni! Jako úvod sbírky, který má čtenáři prezentovat Batmanův vztah k jeho vlastnímu městu a k dnes již ikonickým zlosynům, funguje “Globální město” na jedničku.    

  • Paříž (Scénář - Mathieu Gabella, Kresba - Thierry Martin)

Francie vsadila na značně jednoduchý výtvarný styl s jemnými linkami, výrazně zjednodušenými designy postav a světlejší paletou barev, ze které sice dýchá Francie každým coulem (to je hlavně poznat při stínování v jednotlivých panelech), ale mně osobně vůbec nesedl. A co se týče scénáře, ten sice má několik světlých momentů a pěknou pointu, ale o zázrak v žádném případě nejde. 

  • Zavřeno, dovolená (Scénář a kresba - Paco Roca)

Jedno z největších překvapení sbírky. Odpočinkový příběh, kterým nám Paco Roca ukázal, že si Batman občas musí dát dovolenou. Jak se na něm ovšem podepíše, je věc druhá. Líbilo se mi, že se zápletka držela hodně při zemi a že si scenárista nesnažil hrát na nic velkolepého. Zároveň se mi zamlouvalo jednodušší výtvarno, které mi k vyznění příběhu sedlo. Závěr určitě mohl být rozveden mnohem více, ale beru v potaz prostor, který tvůrci dostali, proto jsem výjimečně přimhouřil oči. 

  • Janus (Scénář - Alessandro Bilotta, Kresba - Nicola Mari)

Nezáživný záporák, nesympatické postavy a myšlenky, které měly v scénáři své opodstatnění, ale míjely se účinkem. Tak by se dal shrnout “Janus”, který patří k jedněm z nejslabších povídek celé sbírky. Aspoň kresba Nicoly Mariho za něco stála.  

  • Lepší zítřek (Scénář - Benjamin von Eckartsberg, Kresba - Thomas von Kummant)

Naprostý odpad. Mohlo jít o krásný napínavý atmosférický příběh s mrazivou, dovolil bych si říct až lehce hororovou atmosférou. Místo toho mi bylo naservírováno jedno velké úmorné moralizování o ochraně životního prostředí, které se samozřejmě neobešlo bez rádoby hlubokých myšlenek. Proboha, proč?!! Opět ovšem musím pochválit vizuál. Thomas von Kummant odvedl solidní kus práce. 

  • Rudá masa (Scénář - Štěpán Kopřiva, Kresba - Michal Suchánek)

Další otřesná povídka. Vážně? Proč musí Češi dokola recyklovat příběhy o komunistech? Já chápu, že chtějí upozornit na špatnou ideologii, se kterou se osobně neztotožňuji a která naší zemičce docela zatopila, ale už to začíná být trapné a lehce ubohé. Nicméně, co si budeme povídat, výtvarná stránka je na vysoké úrovni. Michal Suchánek se vyřádil, jak jen mohl!  

  • Můj Bat-Man (Scénář - Kirill Kutuzov a Egor Prutov, Kresba - Natalia Zaidava)

Komorní, emotivní, dojemné, úžasně napsané a výborrně vypointované. To všechno je “Můj Bat-Man, povídka, při jejímž čtení jsem měl pocit, že všechno do sebe krásně zapadlo a vytvořilo funkční celek, jenž by hravě zafungoval i sám o sobě mimo antologii.


  • Kolébka (Scénář - Ertan Ergil, Kresba – Ethem Onur Bilgic) 

Velké překvapení. Sice jde o standardní akční příběh (veskrze nic originálního), ale i přesto mě docela dost bavil. Závěrečná pointa mě šokovala (budu upřímný, vůbec jsem ji nečekal) a výtvarná stránka, připomínající styl slavného Jocka, mi díky temným barvám, výrazné tuši a kreativně využitému panelování velmi zamlouvala. 

  • Obránce města (Scénář - Tomasz Kolodziejczak, Kresba - Piotr Kowalski)

Generický podprůměr. “Obránce města” by se mohl odehrávat kdekoliv jinde než ve Varšavě a vyzněl by úplně stejně. Žádná invence, jen nuda a šeď. Ani kresba můj výsledný dojem nezachránila. 

  • Pohřeb (Scénář - Alberto Chimal, Kresba - Rulo Valdés) 

Výrazná a detailní kresba sice k příběhu “Pohřeb” sedí jak vyšitá, ale bohužel to přišlo vniveč. Scénář, přestože vsází na strašidelné duchovní téma zasazené do prostředí mexické kultury, není zajímavý, ani kdovíjak zapamatovatelný. Možná kdyby Alberto Chimal dostal větší prostor, vytěžil by z nosného námětu podstatně více. 

  • Kde jsou hrdinové? (Scénář - Carlos Estefan, Kresba - Pedro Mauro)

Naprosto zapomenutelná povídka. Myšlenky s politickým přesahem si sice mohli Brazilci odpustit, ale připouštím, že své místo v ději měly. Ale to je asi tak všechno, co bych mohl říct.  

  • Muninn (Scénář - Inpyo Jeon, Kresba - Jaekwang Park a Junggi Kim)

Působivou vizuální stránku táhne ke dnu slaboučký scénář, který bohužel za moc nestojí. Je mi líto, Jižní Koreo, zklamala jsi.

  • Batman a pandí holka (Scénář - Su Siao-Tung a Lu Siao-Tchung, Kresba - Čchiou Kchun)

Milé překvapení. Ačkoliv se může zdát, že povídka “Batman a pandí holka” je jen jeden velký hloupý vtípek hraničící s trapností, opak je pravdou. Scénář mě kupodivu bavil a kresba mě učarovala (na asijské kreslíře si potrpím). Nebýt kratičkého rozsahu, dopadl by příběh možná ještě lépe. 

  • Batman nespoutaný (Scénář a kresba - Juiči Okadaja) 

Na závěr jsem dostal další velké překvapení. “Batman nespoutaný” dovede čtenáře oslovit nejen černobílým vizuálem připomínající mangu, ale také zápletkou, která je ozvláštněna jednak hlavním hrdinou v podobě novináře, který přispívá do místních novin, jednak tempem vyprávění a scenáristickou plynulostí. Pro mě osobně jde o druhou nejlepší povídku. Velký palec nahoru! Japonci se s Batmanem popasovali se ctí.  

Sečteno a podtrženo, Batman: Svět je průměrná až lehce podprůměrná antologie, která nabízí pět výborných (Španělsko, Rusko, nečekaně Turecko, Čína a Japonsko) a jedenáct nemastných neslaných komiksových povídek s Temným rytířem, jež - pominu-li kresbu a odlišnost kultur - nemají moc čím zaujmout. Knihu klidně vynechejte, podle mého názoru o moc nepřijdete. Každopádně, pokud chcete, můžete kolekci mezinárodních batmanovských příběhů vyzkoušet a udělat si představu sami. Nic revolučního však nečekejte. 

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,42206 s | počet dotazů: 226 | paměť: 56266 KB. | 22.05.2022 - 10:24:37