Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP153: Nejmocnější hrdinové Marvelu: Magneto

#DP153: Nejmocnější hrdinové Marvelu: Magneto

MagnetoWar

 Autorem článku je Daniel Palička

V zahraničí vydalo Hachette Fascicoli jako 122. knihu ze série "Nejmocnější hrdinové Marvelu". Původně vyšlo jako one-shot X-Men: Magneto War #1, čísla 86 až 87 druhé řady série X-Men, čísla 366 až 367 série Uncanny X-Men a jako čísla 1 až 3 minisérie Magneto Rex v nakladatelství Marvel. Ve Velké Británii vyšlo v srpnu 2018. 


Scénář: Joe Pruett, Fabian Nicieza, Alan Davis 

Kresba: Brandon Peterson, Lee Weeks, Leinil Francis Yu, Alan Davis


Na kvalitu dosud zrecenzovaných záporáckých dílů kolekce “Nejmocnější hrdinové Marvelu” jsem si vůbec nemohl stěžovat. “Thanos” byl podle mě dobrým, na seznámení s Šíleným titánem naprosto ideálním svazkem, který sice nepatří ke kvalitativní špičce celého kompletu, ovšem nutno podotknout, že na rozdíl od jiných ryze průměrných či vysoce podprůměrných dílů měl od začátku jasnou koncepci. Navíc, komiksy v něm obsažené byly z větší části příběhy cílené na nováčky, kteří by se o Thanosovi chtěli něco dovědět, takže nehrozilo riziko v podobě odkazování na bambilion dávno zapomenutých událostí nebo na propojování s jinými tehdy vydávanými sériemi. Pak přišla řada na “Red Skulla” a “Doctora Octopuse”, knihy, jež jsou nejen informačně nabité, ale zároveň jsou na vysoké kvalitativní úrovni. Dosud jsem byl s kvalitou zločineckých “en-há-emek” spokojený. Někde ale musel přijít zlom, a tím se přímo dostáváme k recenzovanému kousku. 

Abych se přiznal, už od prvopočátku jsem se na NHM o Magnetovi vůbec netěšil. Teď mě neberte špatně, Magneta mám hodně v oblibě a považuji jej za propracovanou postavu, která má i dnes co nabídnout, ale když jsem se ze zvědavosti díval na rozpis sešitů samotné knihy, zděsil jsem se. Opět se vybrala vykopávka z devadesátých let, a jako by to nestačilo, tvůrci se rozhodli vsadit na crossover xmenských řad. Co více si přát, že? Nicméně, bral jsem to optimisticky. Nedopadne to tak hrozně, říkal jsem si a tajně jsem doufal v to, že dostanu aspoň příjemný průměr, nic víc. Jaký však byl výsledek?   

Kniha tentokrát nabízí pouze jeden ucelený příběh jménem “Magneto War”. Jak jsem již psal výše, jde o crossover, původně vydaný v druhé polovině devadesátých let, který byl zaměřený na Magneta, největšího nepřítele X-Menů. Ten se triumfálně vrátil se svými věrnými kumpány a rozhodl se zrealizovat svůj ďábelský plán. Elitní tým ve složení Wolverine, Rogue, Gambit, Storm, Colossus, Kitty Pryde, Marrow a Nightcrawler se tak pod vedením Charlese Xaviera musejí vydat na nebezpečnou misi, v jejíž sázce bude záchrana celého světa. Zda se hrdinům podaří zamezit globální hrozbě, samozřejmě vyzrazovat nebudu.

Na první pohled se může zápletka jevit vskutku zajímavě. Každopádně, opak je pravdou. Děj začíná úvodním one-shotem Magneto War #1, za jehož námětem stojí Alan Davis. Scénář si vzal na starosti ostřílený Fabian Nicieza, který se spojil s kreslířem Leem Weeksem, aktuálně známým především díky příběhovému oblouku “Cold Days” z Batmana od Toma Kinga. Musím říct, že ačkoliv kreativní tým tvoří profesionálové ve svém oboru, výsledek nebyl kdovíjak převratný. Příběh byl zbytečně uspěchaný a výtvarná stránka, ačkoliv byla pěkná, mě nijak zvlášť neuchvátila. O pár divných momentech se raději ani nerozepisuji. Úvod se však i přes několik mnou zmíněných negativ dal relativně snést. Sice nešlo o žádný velký zázrak, ale číst se to dalo. 

Následně se přesouváme k hlavní části, která bohužel za moc nestojí. Jde o typický výplod své doby. Děj skáče z jednoho místa na druhé, postavy se střídají jak na běžícím páse a řada podzápletek, včetně jedné kolem Josepha, Magnetova hodného klona, který pomáhá X-Menům, je vyřešena naprosto stupidně. A finále? To je teprve nuda k uzoufání. Ani generické výtvarno od několika různých kreslířů, které je pro devadesátá léta typické, nezachraňuje výsledný dojem z četby. A co se týče závěrečné části v podobě minisérie “Magneto Rex” od scénáristy Joa Pruetta a kreslíře Brandona Petersona, ta je sice vizuálně působivější, z příběhového hlediska hlubší a obecně mnohem komplexnější, což je ryze k prospěchu věci, avšak i přesto nejde o nic výjimečného. Jistě, pár výborných zvratů, několik skvělých interakcí mezi postavami a řadu dobrých nápadů bych rozhodně vypíchnout mohl, to ovšem nemění nic na tom, že minisérie není čtenářsky nikterak záživná. V budoucnu jí možná dám znovu šanci, zatím si ale budu stát za svým aktuálním názorem. 

Inu, “Nejmocnější hrdinové Marvelu: Magneto” je, bohužel, špatný komiks. Když jsem jej dočetl, byl jsem štěstím bez sebe, protože takhle nudný, těžce nezáživný a nekonzistentní svazek jsem v rámci rudé kolekce již dlouho nečetl. Kresebně vás nijak neoslní a z hlediska scénáristického jde o silný podprůměr. Navíc, na seznámení s Magnetem byly vybrány asi nejhorší kousky, jaké mohly být. Pokud si autoři myslí, že Magneto je jen generický záporák, tak jsou šeredně na omylu. Od této knihy dejte ruce pryč. Místo ní si raději přečtěte něco jiného, mnohem kvalitnějšího. Třeba X-Meny od Chrise Claremonta. Nebo moderní, kritiky vychvalovanou minisérii “Magneto Testament” od Grega Paka. O té si však povíme až příště.  

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 2,20359 s | počet dotazů: 216 | paměť: 53099 KB. | 21.06.2021 - 09:20:44