Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Domacírady
Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP149: Future State: Superman: Worlds of War

#DP149: Future State: Superman: Worlds of War

 Autorem článku je Daniel Palička

Scénář: Philip Kennedy Johnson, Brandon Easton, Becky Cloona, Michael Conrad, Jeremy Adams

Kresba: Mikel Janin, Valentine De Landro, Gleb Melnikov, Siya Oum 

Po “Future State: Superman of Metropolis”, “Future State: Kara Zor-El, Superwoman” a týmovce “Future State: Superman/Wonder Woman” přichází na řadu další samostatný supermanský titul, který se od předchozích liší hned v několika ohledech. Zaprvé, hlavním hrdinou je Kal-El, klasický Superman, nikoliv jeho náhražka nebo kdokoliv jemu příbuzný. Zadruhé, kromě hlavního dvoudílného příběhu obsahují jednotlivé sešity také bonusové povídky od různých kreativních týmů, jež se zaměřují na několik méně známých vedlejších postav. Ovšem hlavní a ze všeho nejdůležitější důvod, proč jsem se na minisérii “Future State: Superman: Worlds of War” obzvlášť těšil, byla obálka, nastiňující zasazení hlavní části na planetě plné drsných, nemilosrdných válečníků. Dokázal však výsledek, vzhledem k mé velké natěšenosti, naplnit má očekávání?

Začneme postupně. Jako první na řadě je titulní příběh z pera vycházejícího scénáristy Philipa Kennedyho Johnsona. Ten se zaměřuje na Sadie, mladou dívku tmavé pleti, která původně žila v Metropolis. Jednoho dne se rozhodne, že se vydá do Smallvillu, aby uctila památku Supermana, hrdiny, který již dávno nepobývá na planetě Zemi. Shodou náhod se setká s několika lidmi, kteří s tímto superhrdinou mají odlišné zkušenosti, a tak se spolu podělí o různé příhody ze života a svěří se se svým názorem na Supermana coby hrdinu. Jak se ukáže, každý jej vnímá úplně jinak. 


Osobně považuji Johnsonův příběh za nejlepší, jaký v rámci minisérie vyšel, a to hned z několika důvodů. Kromě jedinečné kresby Mikela Janina rovněž vyniká z hlediska scénáře, poněvadž se na Supermana dívá z trochu jiného úhlu pohledu. Osobně v komiksech vždy rád uvítám, když se tvůrce zaměří na postoje a názory obyčejných lidí, jelikož jde jenom o obyčejné smrtelníky, kteří mají na zachraňování světa před různými hrozbami trochu odlišný pohled. Díky tomu je hlavní část o to unikátnější. Scénárista se totiž nesnaží zapůsobit pompézní akcí, nýbrž komorní, lidskou a uvěřitelnou zápletkou, jež vás svými postavami dokáže příjemně překvapit. Vedlejší dějová linie z vesmíru, ve značné míře inspirovaná Hulkovou planetou od Grega Paka, mi sice přišla o něco slabší (mnohem lepší by bylo, kdyby byla odvyprávěna samostatně), i tak jde ovšem o slušně odvedené řemeslo. Když to tedy vezmu kolem a kolem, jde o perfektní začátek. Nemám si na co stěžovat.

Nicméně, nyní přichází na řadu další povídky, u kterých dochází k výraznému kvalitativnímu poklesu. Začínáme s povídkou o novém Misterovi Miraclovi, jehož jsme již mohli zahlédnout v minisérii “Future State: Superman of Metropolis”. Nyní se vrátil, aby prožil zcela nové dobrodružství. Kreativní tým zůstal stejný, takže kromě scénáristy Brandona Eastona se rovněž vrací Valentine De Landro, aby svým specifickým výtvarnem zachránil obyčejný, nijak výjimečný scénář, jenž působí jako nedokončený náčrt z jedné epizody seriálu. Čtení sice nebolelo, o výjimečném zážitku ze čtení se však mluvit nedá. Aspoň že kresba je na slušné úrovni.

Následuje akční povídka o Midnighterovi od Becky Cloonan a Michaela W. Conrada, která je scénáristicky mnohem horší než Mister Miracle. Ačkoliv bych mohl vypíchnout hned několik výtečných akčních sekvencí, scénář doplácí na slabé dialogy, podivné směřování děje, nefunkční zvraty a kresbu Gleba Melnikova, která sice není špatná, ale mohla by být mnohem lepší. To samé v zásadě platí i u příběhu o hrdince Black Racer. Navzdory zajímavému prostředí mě četba nebavila. K hrdince jsem si - podobně jako v případě Midnightera - nedokázal utvořit vztah a její počínání mě vůbec nezajímalo. Aspoň futuristické prostředí mě dokázalo ohromit, když už nic jiného…

Kdybych to měl shrnout, minisérie “Future State: Superman: Worlds of War” vyniká především díky hlavnímu příběhu od Phillipa Kennedyho Johnsona a Mikela Janina, který se mimořádně povedl (pravděpodobně o něm napíšu samostatný článek, ale to se ještě rozmyslím). Zbytek je sestavený z nevýrazných a strašně podprůměrných povídek, jež vás sice dokážou na chvíli zabavit, ale nemají žádnou přidanou hodnotu. Ve výsledku tak, bohužel, jde o průměrný komiks, který nemá jak zaujmout. Je to strašně velká škoda, protože kdyby se povídky od ostatních autorů nesly v podobném duchu jako fantastický Johnsonův úvod, byla by nám naservírována jedna z nejlepších minisérií, jaká v rámci iniciativy Future State vyšla.  


Přehled titulů, které jsou zahrnuty do iniciativy Future State, naleznete zde.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 3,24823 s | počet dotazů: 239 | paměť: 55068 KB. | 04.08.2021 - 21:23:04