Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP137: Future State: Green Lantern

#DP137: Future State: Green Lantern

 Autorem článku je Daniel Palička 



Scénář: Geoffrey Thorne, Ryan Cady, Ernie Altbacker, Josie Campbell, Robert Venditti

Kresba: Tom Raney, Sami Basri, Clayton Henry, Andie Tong, Dexter Soy


Po “Future State: Justice League” jsem se vrhnul na čtení další minisérie z iniciativy Future State. Vzhledem k tomu, že patřím mezi obří fanoušky barevného lanternovského spektra, a zároveň miluji Green Lantern Corps, jsem nemohl “Future State: Green Lantern” jen tak minout. Jde o komiks, který je v mnoha ohledech specifický. Zaprvé, není zaměřený čistě na jednoho konkrétního Lanterna, nýbrž na několik různých. Tím se dostáváme k druhé zásadní informaci: kromě hlavního příběhu v komiksu rovněž najdeme čtyři bonusové povídky, kdy každou má na starosti jiný kreativní tým. Na papíře zní tato myšlenka úžasně, nemyslíte? Pojďme se schválně podívat na výsledek. 



Jako první se vrháme na hlavní část minisérie, kterou je “Last Lanterns” od kreativního týmu ve složení scénárista Geoffrey Thorne a kreslíř Tom Raney. Podíváme se v něm do daleké budoucnosti, ve které John Stewart musí coby vůdce elitního týmu mimozemských válečníků bránit planetu Khunds. Nebude to mít moc jednoduché, jelikož se proti němu postaví brutální rasa Khundů, která vede obrovské povstání proti planetě Shaar. Stewart to však nebude mít úplně jednoduché, jelikož přišel o svůj zářivý zelený prsten. A jako by to nestačilo, hlavní Napájecí baterie (v originále Power Battery), patřící celému sboru Green Lanternů k dobíjení energie, není z neznámého důvodu funkční, a tak je nucen se spolehnout především na své bojové zkušenosti. 



Osobně bych neoznačil “Last Lanterns” za nic kdovíjak převratného. Na jednu stranu oceňuji styl psaní, kdy se Thorne snaží vyprávět akčně, svižné a bez jakéhokoliv zbytečného balastu. Klade důraz především na prezentování nelehkého vesmírného konfliktu a odlišnost různých mimozemských ras, což podle mě bylo rozhodnutí ku prospěchu věcí. Nicméně, to nemění nic na tom, že vyprávění se nese v duchu velkolepých akčních sekvencí a pompézních bitev, doprovázených scénámi z raketoplánu a z různých dalších lokalit. V tomto směru příběh drhne, protože navzdory příjemnému tempu, které samotné zápletce ve výsledku dost prospělo, jsem se nemohl zbavit dojmu, že čtu další generické sci-fi, kde jsem něco podobného viděl snad tisíckrát, ovšem zpracované mnohem lépe a působivěji. O pofidérních záporácích, nevýrazných hlavních protagonistech, hravé, ač místy nemastné neslané kresby Toma Raneyho a klišoidním závěru se raději ani nerozepisuji. Mám-li to krátce shrnout, příběh se četl dobře, ale díky velké řadě neduhů a několika vadám na kráse jsem dostal sice příjemný, ovšem ve výsledku dost podprůměrný a ničím vyčnívající komiks. Škoda, z tématu šlo rozhodně vytěžit více. 



Nyní se můžeme přesunout ke zbytku. Jako první se musím pozastavit u povídky “The Taking of Sector 0123”, jež mě mile překvapila. Abychom se nechápali, nejde o žádné mistrovské dílo, ovšem práce s hlavní hrdinkou a její vývoj se mi šíleně líbil. Ačkoliv Jessica Cruz, se kterou jsem se naplno seznámil již v minulosti díky sérii “Green Lanterns” od Sama Humphriese, nepatří mezi mé nejoblíbenější členy Green Lantern Corps, pořád ji považuji za relativně snesitelnou postavu. V povídce, kterou si na starost vzali scénárista Ryan Cady a kreslíř Sami Basri, jsem si ji však oblíbil. Možná za to může zápletka držící pěkně pohromadě, scénář, v němž se nešetří jedním zajímavým momentem za druhým, a vcelku milým výtvarným stylem. Co musím obzvlášť vypíchnout, je využití Yellow Lanternů, kteří si mě dokázali získat již od prvních několika stránek, kdy se naplno projevili v akci, a výborný konec, jenž výsledný dojem ze čtení ještě povyšuje o několik úrovní výš. Jen je škoda, že se pravděpodobně nedočkáme pokračování, jelikož takové zakončení, jaké mi bylo naservírováno, jsem vůbec nečekal. Hned bych si přečetl další díl!  



Přecházíme ke kratičké jednohubce “Book of Guy” od Ernieho Altbackera a Claytona Henryho. Jak již název napovídá, v hlavní roli sledujeme Guye Gardnera, pověstného nabubřelého Lanterna, který se jednoho dne vydá na planetu Rerlin v sektoru 0345. Na ní se seznámí s jejími obyvateli, kteří ho uvedou do jejich kultury. Jak zápletka dopadne, vám prozrazovat nebudu, nicméně vyústění je opravdu k nezaplacení. Jde o kratičký úsek z Gardnerova života, jenž si přečtete, párkrát se během jeho čtení zasmějete, a pak na něj úplně zapomenete. Nic víc napsat nelze. Podle mě jde o nejhorší vedlejší příběh, jaký jsme v rámci “Future State: Green Lanterns” dostali. Osobně bych dal spíš palec dolů.   


“Dead Space” je ovšem mnohem lepší. Hlavní hrdinka, jednoduše označená jako Teen Lantern, je vyslána na svou první oficiální misi. Je přemístěna do Prázdnoty (temné místo, jež je v angličtině pojmenované Void), kde musí přežívat v nehostinných podmínkách. Jediný předmět, na který se může spolehnout, je její vlastní prstýnek, s nímž si může v jakékoliv situaci povídat. Pro mě jde asi o největší překvapení celé minisérie. Zpočátku nevinná, vcelku rozjuchaná zápletka se v druhé polovině změní o sto osmdesát stupňů a najednou nabírá úplně jiný dech. Některé pochmurné momenty mě vskutku překvapily, což myslím jen v dobrém smyslu slova. Nic nepůsobí nuceně. Atmosféra je potemnělá, díky čemuž můžete lépe soucítit s nejistotou a trýzní hlavní hrdinky, a to až tak, že mladé dívenky vám bude při pohledu na některé panely líto. Pointa je pak pravou třešničkou na dortu, která perfektně završuje smutný příběh o temnotě, naději a odloučení od ostatních. Dle mého názoru se jedná o nejlepší povídku, jakou jsem v rámci minisérie četl. Smekám před Josie Campbell, protože napsat takhle krátký, leč silný a úderný komiks, ještě ke všemu s lanternovskou tématikou, umí jen málokdo. Dávám velký palec nahoru! 



A míříme do finále se závěrečným počinem “Recon”, v němž nám Robert Venditti, ostřílený matador, jenž má se psaním Green Lanternů obrovské zkušenosti, naplno dokazuje, jak bravurně se dá odvyprávět výprava po vesmíru v malém vesmírném plavidle jen pomocí sledu výborně nakreslených a skvěle načasovaných akčních scén, které nejenom že jsou dynamické, ale zároveň ohromující. Doslova! Venditti se s výběrem Dextera Soye na post kreslíře prostě netrefil vedle. Po vypravěčské stránce jde o svižný akčňák, který funguje perfektně. Možná jenom konec by mohl být o něco lepší.



Hlavní příběh minisérie “Future State: Green Lantern” z pera Geoffreyho Thorna sice neobstál, bonusové povídky však hravě dokazují, že když se lanternovské mytologie chopí ostřílení tvůrci, kteří mají co říct, vznikne koherentní, vyvážená a ve výsledku zcela funkční antologie, jež svými kvalitami může zaujmout nejen věrné fanoušky Green Lantern Corps. Zda se jedná o sbírku, která stojí za váš čas, je otázkou, protože podle mě nejde o komiks, jenž by svými povídkami dokázal zaujmout úplně všechny. Nicméně, i navzdory tomu bych “Future State: Green Lantern” mohl zařadit mezi lepší kousky, které v rámci iniciativy vyšly. Ale uznávám, že o bezchybný počin se rozhodně nejedná.

Přehled titulů, které jsou zahrnuty do iniciativy Future State, naleznete zde.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,18197 s | počet dotazů: 217 | paměť: 54347 KB. | 14.04.2021 - 17:57:46
X