Kritiky.cz > Recenze knih > Recenze komiksů > #DP128: Dark Nights: Death Metal - Speed Metal

#DP128: Dark Nights: Death Metal - Speed Metal

SpeedMetalDeathMetal

 Autorem článku je Daniel Palička 


Scénář: Joshua Williamson 

Kresba: Eddy Barrows


Po recenzi na komiks “Dark Nights: Death Metal” jsem si řekl, že bych se čistě teoreticky mohl na Comics Blogu věnovat několika tie-inům, jež buď stojí za pozornost, anebo jsou tak ulítlé, až podle mě stojí za zhodnocení. Do jaké kategorie podle mě patří sešit “Dark Nights: Death Metal - Speed Metal”? Stojí za váš čas? Na tyto otázky si odpovíme v dnešní recenzi. 



Osobně nepatřím mezi fanoušky eventu Dark Nights: Death Metal, který minulý rok otřásl s komiksovým světem DC k nepoznání, o čemž jste se ostatně mohli již přesvědčit. Argumenty, proč si myslím, že Snyder a Capullo vytvořili chaotickou zbytečnost plnou podivných momentů, zvláštních vyprávěcích postupů a nelogických scén, si můžete přečíst přímo v recenzi (odkaz na ni máte zde). Když jsem hlavní sérii dočetl, řekl jsem si, že by nebylo na škodu, kdybych vyzkoušel několik tie-inů. Přece jenom, rozšířil bych si obzory, a zároveň bych si udělal obrázek o tom, jestli doplňkové příběhy stály za to, anebo šlo jenom o obyčejné spotřební zboží, jež bylo vytvořeno čistě za účelem zisku, nikoliv pro potěšení fanoušků. A ano, ačkoliv jsem v původní recenzi psal, že mě názvy  jako “Speed Metal”, “Doom Metal” a podobné šílenosti nedokážou dostatečně nalákat, stejně jsem se odhodlal a několik titulů jsem navzdory tomuto faktoru vyzkoušel. Jaký byl výsledek? Zjistil jsem, že více jak polovinu titulů bych mohl označit spojením “špatný vtip”. Našly se však i výjimky, mezi něž bych mohl zařadit například one-shot “Speed Metal”. 



Metaloví fanoušci možná ví, že speed metal je podžánr heavy metalu, typický především pro rychlejší rytmus, svižné tempo a výrazné melodie. Do názvu nebyl aplikován jen tak, poněvadž děj se zaměřuje na skupinu speedsterů, tedy rychlých superhrdinských běžců obdařených Zdrojem rychlosti (v originále Speed Force). Skupina složená z Wallyho Westa, Jaye Garricka, původního Flashe, a Barryho Allena, nynějšího Flashe. Ti se musí popasovat s nekonečnými hordami temných poskoků Batmana, který se směje (Batman Who Laughs). Čeká je běh, na který jen tak nezapomenou. Běh, jenž rozhodne o všem.    



Přiznám se, že původně jsem si komiks nechtěl v žádné případě přečíst. Nepočítám-li šílený název, demotivalo mě zapojení Wallyho Westa. Pokud čtete současné komiksy od DC Comics pravidelně, pak víte, že v posledních několika letech si hrdina neprocházel nejlepšími chvílemi svého života. Lépe řečeno, neměl štěstí na scénáristy. Namísto působivého, propracovaného, lidsky smýšlejícího hrdiny z něj zprvu udělali vraždící monstrum. Netrvalo však dlouho a po událostech v minisérii Flash Forward od scénáristy Scotta Lobdella se z něj stal mocný hrdina obdařený silou samotného Doctora Manhattana. Ne, nedělám si legraci, tohle se skutečně stalo. Sami musíte uznat, že pro jednoho z nejvýznamnějších speedsterů v celém DC universu to byly nelehké časy, takže jsem k následujícímu příběhu přistupoval s mírným odstupem. Ano, na scénáristické křeslo sice usedl Joshua Williamson, jeden z mých největších oblíbenců v současném superhrdinském mainstreamu, ovšem i přesto jsem byl velmi skeptický. Nakonec jsem se překonal a vrhnul jsem se na čtení vskutku strhujícího vyprávění.



Po dějové stránce je “Speed Metal” poutavý. Úvodní stránky nejprve rekapitulují všechny důležité události, které se dosud staly, a které jsou mimo jiné důležité pro hlavní dění. Zjišťujeme, čím vším si Wally West musel projít, co všechno se událo a jaké momenty pro něj byly nejdůležitější. Posléze se vrháme přímo do akce. Sledujeme skupinu běžců, jejichž jediným cílem je uniknout Batmanovi, který se směje. Dočkáme se několika příjemných interakcí, přičemž hned nato směřujeme směrem kupředu a v průběhu akčně laděného vyprávění se postupně dostáváme až k velkolepému zakončení. V tomto směru musím scénáristu Joshuu Williamsona opravdu pochválit. Nejenom že akční složku píše svižně, dynamicky a poutavě, díky čemuž několik sekvencí vynikne mnohem lépe, ale také si dává záležet s vývojem hlavních hrdinů. Ano, tahounem je sice Wally, nicméně i další dostali dostatek prostoru, aby mohly vyniknout jejich osobnosti, což je chvályhodné. Skvělým scénáristickým tahem je pak snaha o vytvoření si vlastní identity. Tím chci říct, že scénárista se nesnaží používat nesmyslné dějové odbočky a vypravěčské strategie, typické pro jiné moderní komiksy s Wallym Westem, díky kterým by se z komiksu rázem stal generický patos bez nápadu. Zároveň se nesnaží přehnaně šokovat, ani ohromovat přehnanou pompézností. Namísto toho vsází na propracované postavy a na jejich týmovou souhru, což dějové stránce prospívá. Navíc, v scénáři se nešetří funkčními, skvěle načasovanými zvraty, ani emočně nabitými momenty, jež bych s klidným svědomím mohl označit za opravdu zapamatovatelné.  



Samozřejmě, nesmím opomenout ani výtvarnou stránku. O tu se postaral ostřílený Eddy Barrows, který vsází především na výrazné panely plné tmavších, mnohem temnějších odstínů, které perfektně dokreslují hutnou atmosféru komiksu. Zároveň si vyhrál s panelováním, jež se hodí k svižným akčním sekvencím. Sem tam jsou některé pasáže chaotičtější, jmenovitě třeba úvodní scény ze začátku celého one-shotu, ovšem jde pouze o drobné nuance. Není to něco, co by z objektivního hlediska kazilo čtenářský zážitek. Jde pouze o drobnou vadu na kráse, kterou člověk zaregistruje, ať chce či nechce. Bude jí samozřejmě věnovat chvilku pozornosti, ale po chvíli ji nebude nijak zvlášť vnímat. Čili ke kresbě nemám žádné velké výhrady. Užíval jsem si ji od začátku až do konce a některými panely jsem se kochal (několikapanelové ohlédnutí za minulým děním mluví za vše).   



Pokud bych měl svůj názor shrnout, řekl bych, že “Dark Nights: Death Metal - Speed Metal” má všechny důležité aspekty, jež by měl kvalitní superhrdinský komiks mít. Scénárista bravurně zvládá bilancovat mezi akční superhrdinskou linkou, která se v sešitě povedla na jedničku, a pomalejšími, mnohem intimnějšími a osobnějšími pasážemi, sloužící především k vývoji jednotlivých postav. Hrdinové působí lidsky, dokážete se s nimi v průběhu vyprávění ztotožnit a máte pocit, jako byste aby lépe vykreslil interakce mezi jednotlivými postavami. Ze všech hrdinů nejvíce vyčnívá Wally West, který je po opravdu dlouhé době napsán solidně. Jeho osobnost je propracovaná, má co nabídnout a během čtení se až budete divit, kolik úžasných momentů budeme moci prožít. V tomto směru jde poznat, že Williamson je srdcař a obří fanoušek Flashe, protože na rozdíl od jiných současných autorů klade důraz především na Wallyho  propracovanou osobnost. Komiks zároveň splňuje předpoklady ideálního tie-inu. Hlavní sérii skvěle obohacuje o nové poznatky, nesnaží se jenom zprostředkovat obyčejnou situaci na bojovém poli, a dokonce se občas nebojí zariskovat a přestává se držet zaběhnutých mantinelů. Závěr, který bych osobně přirovnal k láskyplnému dopisu všem Flashovým fanouškům, je pak skvělou třešničkou na dortu. Osobně mohu one-shot doporučit všem, kteří si chtějí přečíst nejen kvalitní tie-in ze světa Death Metalu, ale také kvalitní komiks, jenž funguje jako výborná tečka za dosavadní prací Joshuy Williamsona na Flashovi. Zcela zaslouženě dávám palec nahoru!          

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,55396 s | počet dotazů: 224 | paměť: 47039 KB. | 04.03.2021 - 13:40:53