Divadlo: Krysař (2018)

muzikal krysař

Po loň­ské návštěvě tak tro­chu nestan­dart­ní­ho muzi­ká­lu Tajemství od Daniela Landy a jeho man­žel­ky v reži­sér­ské pozi­ci, kte­rý se mi ale až neče­ka­ně zalí­bil, jsem vyu­žil mož­nos­ti zhléd­nout také jeho ješ­tě o něko­lik roků star­ší tvor­bu, i když po více než dva­ce­ti letech po pre­mi­é­ře samo­zřej­mě v novém nastu­do­vá­ní.

Kulisy

Na malé scé­ně Divadla Kalich se ten­to­krát pro­duk­ce vytáh­la s vel­mi chytře navr­že­ný­mi kuli­sa­mi, kte­ré během před­sta­ve­ní neby­lo tře­ba nijak výraz­ně manu­ál­ně měnit a přes­to díky dvě­ma toč­nám nabí­ze­ly pat­řič­nou vari­a­bi­li­tu s mini­mál­ní spo­tře­bou stmí­va­ček. Na nich se poté ode­hrá­val tem­ný, sko­ro až deka­dent­ní muzi­kál o tajem­ném Krysaři, kte­rý původ­ně při­jel do měs­ta vyře­šit pro­blém s pře­mno­že­ný­mi kry­sa­mi, ale nako­nec jeho pří­tom­nost roze­hrá­la mno­hem vět­ší par­tii, kte­rá může vyús­tit až v nekon­t­ro­lo­va­tel­né krvepro­li­tí ve měs­tě pro­hni­lej­ším, než se na prv­ní pohled může zdát.

Hudba

To vše se ode­hrá­va­lo za zvu­ků Landovy typic­ké tvor­by plné jed­no­du­chých, ale zato říz­ných tónů, na jeviš­ti netra­dič­ně repro­du­ko­va­ných za hoj­né účas­ti elek­tric­kých kytar. Na Krysařovi neo­myl­ně pozná­te, že se jed­ná o Landův muzi­ká­lo­vý debut a v porov­ná­ní s o něko­lik let mlad­ším Tajemstvím si mís­ty (hlav­ně v prv­ní půli před­sta­ve­ní) musí­te nepo­pi­ra­tel­ně říkat, že tex­ty jsou mís­ty mož­ná až pří­liš jed­no­du­ché a říkan­ko­vi­té, navíc s napros­to špat­ně dota­že­ným ver­šo­vá­ním, ve kte­rém sem tam něja­ké to slův­ko chy­bí, a sem tam zase pře­bý­vá. A ne, není to účel, to je pou­ze nedo­ta­že­nost, kte­rou mno­ho lidí nesly­ší a mno­ha lidem tudíž ani neva­dí. Já z ní ale doslo­va ros­tu a trhá to mé jem­né slu­cho­vé ústro­jí na cuc­ky. Sem tam se ten­to pro­blém dá doda­teč­ně vyře­šit vhod­nou into­na­cí a poml­ka­mi, kte­ré umí nedo­sta­tek či nad­by­tek sla­bik ve ver­ši šikov­ně ukrýt, ale v prv­ní půli se o to nikdo zjev­ně nesna­žil, což mě v kom­bi­na­ci s až pří­liš jed­no­du­chým frá­zo­vá­ním v říkan­ko­vi­té hud­bě oprav­du ruši­lo a svým způ­so­bem hod­ně zkla­ma­lo. Naštěstí, a to mě nao­pak pří­jem­ně pře­kva­pi­lo, dru­hou půli jako­by snad psal někdo úpl­ně jiný. Hudba zís­ka­la na inten­zi­tě, špat­né ver­šo­vá­ní téměř vymi­ze­lo a her­ci tak dosta­li mož­nost si sku­teč­ně zazpí­vat a dodr­žet nepsa­ná pra­vi­dla dekla­ro­va­né­ho žán­ru. Říkanek uby­lo, při­by­lo smys­lu­pl­né­ho sku­teč­ně zpí­va­né­ho tex­tu a cel­ko­vý dojem byl zachrá­něn.

Herci

Herecké výko­ny v muzi­ká­lu byly cel­ko­vě vel­mi vyvá­že­né, až na typic­ky otrav­nou Kateřinu Steinerovou, jejíž doslo­va vidlác­ký před­nes s řeza­vým hla­sem oprav­du nemo­hu vystát už od její­ho sna­že­ní v Osmém svě­ta­dí­lu, kte­rý tím napros­to pohřbi­la. V Krysařovi naštěs­tí dosta­la jen doce­la málo pro­sto­ru, a tak byl její pře­hrá­va­ný smy­sl pro jed­no­du­chost a nedo­sta­tek talen­tu v kom­bi­na­ci s cir­ku­lár­ní pilou v hla­siv­kách doce­la rych­le zapo­me­nut. Naopak ústřed­ní duo v podá­ní Přemysla Pálka coby Krysaře a Marie Křížové v roli Agnes nemě­lo chy­bu. Pálek se svým hlu­bo­kým hla­sem dodal Krysařovi v kápi skvě­lou tem­nou atmo­sfé­ru a Křížová osl­ňo­va­la výbor­ným zpě­vem a nečer­no­bí­lou rolí, kte­rá vždy umož­ní vděč­ně vynik­nout. Milan Peroutka coby rybář, kte­rý během děje zaži­je osob­nost­ní pře­rod to má vel­mi podob­né, jako část muzi­ká­lu před a po pře­stáv­ce. Zpočátku mu chví­li trvá, než se na jeviš­ti uklid­ní a nala­dí na tu správ­nou notu, ale jakmi­le se pub­li­kum vrá­tí ke zhléd­nu­tí dru­hé čás­ti, začne řádit jako čer­ná ruka a div, že si nepři­vlast­ní hlav­ní roli celé­ho muzi­ká­lu pro sebe. David Suchařípa v roli osu­du před­ve­dl mys­lím přes­ně, co se od něj oče­ká­va­lo – nenadchl, ani neu­ra­zil. To samé mohu říci o Anně Slováčkové, kte­réž­to před­nes a hra­ní poměr­ně přes­ně odpo­ví­da­lo pova­ze její posta­vy – šikov­ná, sna­ži­vá, ale v jádru stá­le lehce až více otrav­ná. Zmínit ješ­tě musím zlo­či­nec­ké trio Starosta, Hostinský a Rychtář / Ženich, kte­ré spo­leč­ně díky dob­ře napsa­ným scé­ná­řům skvě­le zafun­go­va­lo. Jan Apolenář a Henrich Šiška spo­lu vytvo­ři­li skvě­lý a uvě­ři­tel­ný zlo­či­nec­ký pakt, do kte­ré­ho se sice Rychtář Richard Bergman bez vět­ší­ho při­spě­ní vetřel, ale dohro­ma­dy jim to kla­pa­lo. Trochu mě mrze­lo, že jsme v roli Starosty nena­ra­zi­li  Zounara, ale na dru­hou stra­nu Apolenář byl coby zko­rum­po­va­ný stát­ní úřed­ník více než důstoj­nou náhra­dou – a mož­ná, že po zhléd­nu­tí té samé role se Zounarem bych za kome­di­ál­ně­ji ladě­nou náhra­du ozna­čil spí­še prá­vě Zounara, kte­rý je skvě­lý zápo­rák, ale více mu svěd­čí tako­vé ty „vtip­něj­ší“ zlé role.

Za moc pěk­né herec­ké a hlav­ně taneč­ní výko­ny musím ješ­tě podě­ko­vat Krysařově duši v podá­ní dnes již tři­nác­ti­le­té­ho Štěpána Köhlera, kte­rý za své sna­že­ní skli­dil zaslou­že­né ova­ce a je tak slib­nou posta­vou do muzi­ká­lo­vé budouc­nos­ti. No a na závěr ješ­tě zmí­ním vtip­né duo Martin Sobotka a Jan Vlas, kte­ří ztvár­ni­li opi­lec­ké a vra­houn­ské duo a jako vždy se neprá­vem těši­li z inten­ziv­ní­ho potles­ku, kte­rý si však neza­slou­ži­li oni sami, nýbrž jejich vděč­né obsa­ze­ní. Neříkám, že byli špat­ní, to roz­hod­ně ne, jen úspě­chy těch­to „vtip­ných“ postav jsou pokaž­dé tak tro­chu ne zce­la zaslou­že­né, opro­ti her­cům, kte­ří to mají v hlav­ních rolích muzi­kál­ně vydře­né.

Závěrem

S původ­ním čes­kým muzi­ká­lem Krysař se to ve výsled­ku má doce­la stej­ně, jako s tím Tajemstvím. Neoplývá vel­ko­le­pou scé­nou ani výpra­vou, ale dohá­ní to smys­lu­pl­ným a ne za kaž­dou cenu dob­ře kon­čí­cím dějem, kte­rý je pro­tkán ori­gi­nál­ní, i když v prv­ní půli znač­ně pokul­há­va­jí­cí hud­bou Daniela Landy. Má své herec­ké pře­šla­py, ale těch naroz­díl od pove­de­ných cas­tingů není ani zlo­mek, tak­že když se děj i hud­ba v dru­hé polo­vi­ně muzi­ká­lu netra­dič­ně sta­nou mno­hem lep­ší, než polo­vi­na prv­ní, jste rádi, že jste tuhle kla­si­ku, kte­rá si u nás odby­la už přes tisí­cov­ku repríz, vyra­zi­li. Je to v dneš­ní době, kdy muzi­ká­ly sáze­jí pře­de­vším na vel­ko­le­pou výpra­vu a tri­ky, oprav­du nevšed­ní komor­něj­ší, ale přes­to roz­mách­lej­ší záži­tek. A ano, v Landově Krysaři se tyhle dvě slo­va oprav­du dají slou­čit do spo­leč­né­ho dojmu.

Uděluji 75%

  • RECENZE – Ukradené dětství Kamily29. ledna 2019 RECENZE – Ukradené dětství Kamily Autorka: Danka ŠárkováNakladatelství: AnahitaRok vydání: 2018Počet stran: 192ISBN: 978-80-87740-15-6Anotace:Když přijde na svět Kamila, všichni se radují, že je další človíček na světě. […] Posted in Recenze knih
  • Titulky k Suits S07E09 - Shame15. srpna 2020 Titulky k Suits S07E09 - Shame Vracím se zpátky k překladu dílů, na které se minule nedostalo. V tomto díle budeme sledovat střet Harveyho s novým protivníkem Andrew Malikem, Louis řeší případ s Brianem a rodina […] Posted in Titulky
  • SKŘÍTEK8. prosince 2004 SKŘÍTEK Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z městaa netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se […] Posted in Články
  • #1966: Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 2 - 40 %29. dubna 2019 #1966: Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 2 - 40 % Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 2 (Vampire Kisses: Blood Relatives 2) Vydalo nakladatelství ZonerPress v brožované vazbě v roce 2008. Původně vyšlo jako "Vampire Kisses: […] Posted in Recenze komiksů
  • MAFIA Definitive Edition30. září 2020 MAFIA Definitive Edition Je tomu už více než 18 let, když vyšla první Mafia. Opravdu pamatuji na několik CD, co jsem instaloval, abych si mohl na svém PC zahrát hru, která se stala naprosto kultem.  V té době […] Posted in Recenze her
  • colin9. června 2003 Colin Farrell Colin Farrell, "bad guy" si postupně získává pověst jednoho z nejnadějnějších mladých herců současnosti. A v comicsové adaptaci Daredevil nebo ve filmu s výmluvným názvem Telefonní budka […] Posted in Profily osob
  • Mario & Sonic at the London 2012 Olympic Games již v únoru 2012 na Nintendu 3DS6. července 2018 Mario & Sonic at the London 2012 Olympic Games již v únoru 2012 na Nintendu 3DS Mario a Sonic se dali dohromady a zasoutěží si na Olympiádě. Vůbec poprvé se spolu Mario a Sonic představí na Nintendu 3DS a slibují, že to bude stát opravdu za to. Hra bude obsahovat více […] Posted in Recenze her
  • Osamělý svobodný muž – 3920. června 2019 Osamělý svobodný muž – 39 Posted in Komiks
  • Gears of War 44. prosince 2020 Gears of War 4     Kdo by neznal hru Gears of War, již z tohoto titulu vyšly předchozí tři díly, a tak hra pro nás byla na xbox one jasná volba. Gears of War 4 vychází skoro po deseti letech […] Posted in Retro games
  • Farma SK – 8. série – 61. díl26. května 2017 Farma SK – 8. série – 61. díl https://www.youtube.com/watch?v=HmHF8k0GQ5M Posted in Reality show

Webový projekt Zapisuji.cz

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,35727 s | počet dotazů: 236 | paměť: 46432 KB. | 18.01.2021 - 12:47:04