Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Diktátor (2012)

Diktátor (2012)

Diktator

Zámožný herec, a bůhví­co ješ­tě, pochá­ze­jí­cí z orto­dox­ní židov­ské rodi­ny - Sacha Baron Cohen - je zpět. Tentokráte se po svých inkar­na­cí do těl Aliho G, Borata a homose­xu­ál­ní hvězdy Bruna vtě­lil do podo­by afric­ké­ho dik­tá­to­ra Aladina (Aladeen).
Předem bych měl varo­vat, neboť ten­to sní­mek se zajis­té nebu­de líbit všem a jis­tě se na hla­vu pana Cohena nahr­ne něko­lik žalob, i když asi ani zda­le­ka ne tolik, jako po fil­mu Borat.
Nasrat lidi, o to tu jde.
Ale za vším je dost sil­ná nad­sáz­ka člo­vě­ka, kte­rý ví, že díky své­mu bohat­ství a doko­na­lé­mu týmu práv­ní­ků si může dovo­lit takřka coko­liv. Urážet auto­ri­tář­ské reži­my, hrát ve fil­mu hru s názvem „Olympijské hry Mnichov“ a v ní stří­let izra­el­ské spor­tov­ce, urá­žet čer­no­chy, femi­nist­ky (stu­do­va­né ženy jsou jako opič­ky na brus­lích, jim to nic nedá, ale nás to poba­ví) a tepat do USA. To je jen malý výčet... Nejde však jen o prvo­plá­no­vé uráž­ky a zesměš­ňo­vá­ní vše­ho a všech. Cohenův humor nešet­ří niko­ho a je v pra­vém slo­va smys­lu neko­rekt­ní (mimo­cho­dem, všimli jste si toho, jak ono slo­vo dost čas­to pou­ží­va­jí lidé, kte­ří nao­pak vel­kou korekt­nost k urči­tým věcem vyža­du­jí?).
Chápu, někte­ré scé­ny mohou lec­ko­ho pohor­šit, roman­tic­ká scé­na s poro­dem, roman­tic­ky poja­tá samo­ha­na (oprav­du!), atd...
Co říci k záplat­ce, Aladin je dik­tá­to­rem v zemi Wadiya, kde vlád­ne abso­lut­ně dle své libos­ti. Chtě nechtě však ale musí navští­vit ono „klu­bu hadů“ ve měs­tě New York, kde je zase­dá­ní OSN, jež jej chce donu­tit k při­je­tí demo­kra­tic­kých refo­rem (a k roz­pro­de­ji rop­ných nale­zišt).
Samotný pří­běh v pod­sta­tě není zase až tak důle­ži­tý, fun­gu­je „jen“ jako pří­pra­va míst pro dal­ší gagy a k vytvá­ře­ní leit­mo­ti­vu, čímž je fak­tic­ké při­rov­ná­vá­ní USA k jakési for­mě dik­ta­tu­ry (aspoň tak jsem to pocho­pil). Scéna, ve kte­ré Aladin vyjme­no­vá­vá zastu­pi­te­lům na shro­máž­dě­ní výho­dy dik­ta­tu­ry (může­te mučit zajat­ce, jen 1% oby­va­tel v pod­sta­tě kon­t­ro­lu­je celou zemi, ostat­ní mají pou­ze ilu­zi svo­bo­dy, může­te vést vál­ku kvů­li vymyš­le­ným moti­vům, atd....) má být samo­zřej­mě jed­no­znač­ně kri­tic­ky zamě­ře­na na USA.
Mně se film jed­no­znač­ně líbil, i když samo­zřej­mě chá­pu, že pozi­tiv­ní ode­zvu všu­de nena­jde. Pokojné sle­do­vá­ní vyža­du­je sku­teč­ně vel­kou míru nad­hle­du.
P. S. Dobré je vytr­vat i do závě­reč­ných titul­ků, je tam něko­lik dob­rých „hlá­šek“ (a bude to kluk nebo....potrat?).
P.P.S. A za zmín­ku beze­spo­ru sto­jí i skvě­lé titul­ky od Františka Fuky.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,11821 s | počet dotazů: 213 | paměť: 50136 KB. | 12.04.2021 - 20:09:33