Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Den Šakala

Den Šakala

Photo © Universal Pictures
Photo © Universal Pictures
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Chacal (Den šaka­la) je britsko-francouzský film z roku 1973, kte­rý nato­čil reži­sér Fred Zinnemann pod­le romá­nu Fredericka Forsytha.

Synopse

V roce 1963, po neú­spěš­ném úto­ku na Petit-Clamart, si tři vůd­ci OAS najmou pro­fe­si­o­nál­ní­ho zabi­já­ka, aby zavraž­dil pre­zi­den­ta Charlese de Gaulla. Neměl roz­po­zna­tel­nou identi­tu ani tvář a jeho kry­cí jmé­no bylo Chacal. Za své služ­by si účtu­je půl mili­o­nu dola­rů, sou­hla­sí s gene­rá­lo­vou vraž­dou a začne meto­dic­ky a do detai­lu plá­no­vat svůj vra­žed­ný plán, zatím­co poli­cie se ho sna­ží přelstít...

Shrnutí

Dvaadvacátého srp­na 1962 se vůd­ci taj­né orga­ni­za­ce OAS, rozzlo­be­ní tím, že fran­couz­ská vlá­da udě­li­la Alžírsku nezá­vis­lost, poku­sí zavraž­dit Charlese de Gaulla, ale nepo­da­ří se jim to a de Gaulle a jeho dopro­vod zůsta­nou nezra­ně­ni. O šest měsí­ců poz­dě­ji byl zajat a popra­ven vůd­ce OAS Jean Bastien-Thiry a něko­lik dal­ších čle­nů. Ostatní vedou­cí před­sta­vi­te­lé OAS se muse­li ukrýt v Rakousku, kde plá­no­va­li dal­ší aten­tát a naja­li si brit­ské­ho zabi­já­ka s kry­cím jmé­nem Chacal. Ten po při­je­tí zakáz­ky odjíž­dí do Janova, aby si u puš­ka­ře objed­nal puš­ku na zakáz­ku a faleš­né dokla­dy totož­nos­ti od padě­la­te­le, kte­ré­ho Šakal chlad­no­krev­ně zabi­je, když se ho muž poku­sí vydí­rat. V Paříži si Šakal dupli­ku­je klíč od bytu s výhle­dem na náměs­tí 18. červ­na 1940.

Mezitím se OAS usa­dí v Římě a Le Service Action une­se hlav­ní­ho úřed­ní­ka OAS Viktora Wolenského. Wolenski zemřel během výsle­chu, ale ne dří­ve, než z něj agen­ti zís­ka­li důle­ži­té infor­ma­ce o spik­nu­tí, včet­ně slo­va „Chacal“. Ministr vni­t­ra pro­to svo­lal taj­ný kabi­net šéfů fran­couz­ských bez­peč­nost­ních slo­žek. Policejní komi­sař Berthier dopo­ru­čil, aby vyšet­řo­vá­ní vedl jeho zástup­ce Claude Lebel. Lebelovi byly udě­le­ny zvlášt­ní mimo­řád­né pra­vo­mo­ci, ale pre­zi­den­to­vo odmít­nu­tí změ­nit plá­no­va­ná vystou­pe­ní na Fête Nationale situ­a­ci zkom­pli­ko­va­lo. Plukovník Saint-Clair, De Gaullův osob­ní vojen­ský poboč­ník a člen kabi­ne­tu, zase z nedba­los­ti vyzra­dí taj­né vlád­ní infor­ma­ce své milen­ce Denise, aniž by věděl, že je agent­kou OAS. Tuto infor­ma­ci pře­dá své­mu kon­tak­tu, kte­rý na oplát­ku pomů­že Šakalovi. Zároveň Lebel zjis­tí, že pode­zře­lý Brit Charles Calthrop mož­ná ces­tu­je pod jmé­nem Paul Oliver Duggan, kte­rý zemřel jako dítě, a že se prá­vě vrá­til do Francie.

Přestože se Šakal dozvě­děl, že úřa­dy odha­li­ly exis­ten­ci aten­tá­tu, roz­hod­ne se jed­nat a ve ven­kov­ském hote­lu se náho­dou setká s Colette de Montpellier, aris­to­krat­kou, kte­rou snad­no sve­de. Šakal, varo­ván svým kon­tak­tem před pří­jez­dem poli­cie, odchá­zí těs­ně před pří­jez­dem Labela a jeho mužů. Po téměř smr­tel­né auto­ne­ho­dě Šakal ukrad­ne auto, kte­ré si upra­ví, a jde se scho­vat na poze­mek paní de Montpellier. Poté, co zjis­tí, že se ho poli­cie vyptá­vá, roz­hod­ne se je zabít a díky ukra­de­né­mu pasu Šakal při­jme identi­tu dán­ské­ho uči­te­le Pera Lundquista. Poté, co hodí Dugganovy věci do řeky, odje­de vla­kem do Paříže. Mezitím je tělo paní de Montpellier obje­ve­no její­mi slu­hy, kte­ří zalar­mu­jí poli­cii, a na nádra­ží je nale­ze­no její auto. Lebel, kte­ré­mu již neva­dí zdá­ní uta­je­ní, zahá­jí veřej­né pát­rá­ní. Šakal potká v turec­kých láz­ních homose­xu­á­la, kte­rý ho pozve do bytu. Šakal ho zabi­je poté, co v tele­vi­zi uvi­dí, že Lundquist je hle­da­ný pro vraž­du.

Na schůz­ce s minis­trem vni­t­ra Lebel říká, že se domní­vá, že se Šakal poku­sí zastře­lit de Gaulla na osla­vách osvo­bo­ze­ní Paříže, kte­ré se mají konat za tři dny. Lebel poté pře­hra­je záznam tele­fo­ná­tu, v němž je sly­šet, jak Saint-Clairova milen­ka Denise posky­tu­je infor­ma­ce kon­takt­ní oso­bě OAS. Clair se váž­ným tónem omlu­ví za svou neroz­váž­nost a oka­mži­tě opus­tí kan­ce­lář. Na otáz­ku, jak se dozvě­děl, že Saint-Clair je zdro­jem úni­ku, Lebel klid­ně odpo­ví­dá, že odpo­slou­chá­val tele­fo­ny všech čle­nů fir­my. Když se Denisa vrá­tí do Saint-Clairova bytu, s hrů­zou zjis­tí, že spáchal sebe­vraž­du, aby očis­til své jmé­no, a že na něj čeká poli­cie.

V den osvo­bo­ze­ní Paříže se Šakal pře­vlé­kl za staré­ho vete­rá­na s ampu­to­va­nou jed­nou nohou, kte­rý pou­ží­vá ber­le, a vlou­pal se do budo­vy pomo­cí klí­če, kte­rý před­tím zís­kal. Přesto je nucen zabít správ­ce budo­vy a v hor­ním bytě s výhle­dem na obřad­ní síň si sesta­ví puš­ku ukry­tou v ber­li a posta­ví se k oknu, kde na něj míří zbra­ní. Když Lebel zjis­til, že poli­cis­ta nechal přes bez­peč­nost­ní kor­don pro­jít posti­že­né­ho muže, spě­cha­li oba muži do budo­vy s jed­ním z ote­vře­ných oken. Když de Gaulle pře­dá­vá prv­ní medai­li, Šakal zamí­ří a vystře­lí, ale těs­ně mine pre­zi­den­ta, kte­rý se sklá­ní, aby ho objal. Když nabí­jí puš­ku k dal­ší­mu výstře­lu, vtrh­ne dovnitř Lebel a poli­cis­ta. Šakal na poli­cis­tu vystře­lí, ale Lebel ho zabi­je poli­cis­to­vým samo­pa­lem. Později je Šakal pohřben v neo­zna­če­ném hro­bě a jedi­ným svěd­kem je Lebel. Když poli­cie pro­hle­dá­vá byt Charlese Calthropa, obje­ví se náh­le sku­teč­ný Calthrop. Doprovází poli­cii na Scotland Yard a násled­ně je očiš­těn.

Inspektor Thomas se pak ptá, kdo by mohl být Šakal.

Komentář

V kni­ze jsou bohu­žel dvě odchyl­ky, kte­ré jsou nevě­ro­hod­né.

První je, že poli­cie při­jde na hrad dří­ve, než Šakal dora­zí. Vzhledem k jeho pomě­ru s baron­kou by bylo nemys­li­tel­né, aby tam nene­cha­li past na myši, tedy dis­krét­ní sle­do­vá­ní, kte­ré by uprch­lí­ka chy­ti­lo.

Navíc ve fil­mu Šakal zís­ká faleš­ný občan­ský prů­kaz na Martinovo jmé­no před scé­nou, kdy pro­chá­zí Paříž a hle­dá vhod­ný úhel pro výstřel. Přesto je pro děj zásad­ní, že je na něm uve­de­na Martinova adre­sa na rue de Rennes...

Jsou zde i dal­ší (méně důle­ži­té) chy­by: v hote­lo­vé kni­ze je uve­de­no datum naro­ze­ní baron­ky v roce 1933. V roce 1963 jí bylo 30 let, a nemoh­la tedy mít 19letého syna. Generál jede na levém zad­ním seda­dle pre­zi­dent­ské­ho DS, jeho man­žel­ka na pra­vém; to je zásad­ní chy­ba pro­to­ko­lu. Letadlo, kte­ré měl pou­žít ve Villacoublay, je napros­to směš­né; ve sku­teč­nos­ti k ces­tě do Colombey pou­žil vrtu­l­ník.

V autech a jejich regis­tra­cích je mno­ho ana­chro­nis­mů: je tu něko­lik pře­sta­vě­ných Peugeotů 504, Simca 1100, Fiatů 850, Citroënů DS, auto­bus RATP Berliet PCMR, Opel Rekord „C“, ve kte­rém při­je­de práv­ník na začát­ku fil­mu, pozná­va­cí znač­ka „92“ na autě během jed­né z ban­kov­ních lou­pe­ží, čtyř­míst­ná čís­la v Isère a Puy-de-Dôme, kte­rá v roce 1963 nee­xis­to­va­la.

Při rekon­struk­ci Petit-Clamartova úto­ku je auten­tic­ká regis­tra­ce pre­zi­dent­ské­ho DS (5249 HU 75).

Tato pře­zdív­ka šaka­la byla při­psá­na Ilichu Ramírezovi Sánchezovi poté, co byl v jeho hote­lo­vém poko­ji při poli­cej­ní razii nale­zen výtisk romá­nu.

První ban­ka, kte­rá se sta­la obě­tí úto­ku OAS, je ve fil­mu zob­ra­ze­na jako La Banque de Grenoble. Ve sku­teč­nos­ti se jed­ná o budo­vu Versailleské spo­ři­tel­ny na rohu Boulevard de la Reine a Rue du Maréchal Foch, napro­ti nemoc­ni­ci Richaud.

Britský his­to­rik Munro Price ve své kni­ze Louis-Philippe, le prin­ce et le roi, Paris, édi­ti­ons de Falois, 2009, str. 283, ten­to film dva­krát citu­je: V jed­né scé­ně, kte­rá je belet­ris­tic­ky zachy­ce­na v romá­nu Fredericka Forsytha „Chacal“, vyběh­li naho­ru a obje­vi­li nástroj zká­zy. Jedná se o aten­tát na Giuseppeho Fieschiho. Strana 293 : Učedníkem aten­tát­ní­ka byl šest­a­dva­ce­ti­le­tý úřed­ník a fana­tic­ký repub­li­kán Louis Alibaud. Další para­le­lou s „Chacalem“ je, že jeho zbra­ní byla muš­ke­ta pře­vle­če­ná za hůl.

Některá jmé­na byla během fil­mo­vé adap­ta­ce změ­ně­na: mimo jiné Colette de Montpellier je v původ­ním romá­nu Colette de la Chalonnière.

Úvodní scé­na se ode­hrá­vá v Elysejském palá­ci při odcho­du Rady minis­trů, ale natá­če­lo se na nádvo­ří Hôtel de Soubise, síd­le Národního archi­vu. Role Maurice Teynaca byla v tele­viz­ní ver­zi zkrá­ce­na.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Den Šakala 1973 – thriller mrazivý jako duše zabijáka - ,,Tak hodně štěstí, pane….pane Šakale.“27. ledna 2020 Den Šakala 1973 – thriller mrazivý jako duše zabijáka - ,,Tak hodně štěstí, pane….pane Šakale.“ Pokud je někdo aspoň trochu sečtelý, asi je zbytečné představovat britského spisovatele Fredericka Forsytha. Aspoň v to doufám. Tento novinář a letec se stal synonymem špičkové úrovně […] Posted in Retro filmové recenze
  • Jméno růže7. prosince 2021 Jméno růže Jméno růže je film režiséra Jeana-Jacquese Annauda z roku 1986. Scénář napsali Andrew Birkin, Gérard Brach, Howard Franklin a Alain Godard a je natočen podle stejnojmenného románu Umberta […] Posted in Speciály
  • Příliš vzdálený most15. srpna 2022 Příliš vzdálený most Příliš vzdálený most je válečný film z roku 1977, který popisuje operaci Market Garden, neúspěšnou spojeneckou operaci v nacisty okupovaném Nizozemsku během druhé světové války. Film […] Posted in Speciály
  • Grand restaurant pana Septima12. července 2022 Grand restaurant pana Septima Grand restaurant pana Septima je komediální film francouzského režiséra Jacquese Besnarda, uvedený do kin v roce 1966. Představil si ho Louis de Funès již na konci roku 1950, film vypráví […] Posted in Speciály
  • Nejlepší hráčské scény s Jamesem Bondem2. března 2022 Nejlepší hráčské scény s Jamesem Bondem Martini... protřepané, nemíchané. Když uslyšíte tuto hlášku, pravděpodobně se díváte na bondovku, kde anglický gentleman v obleku zachraňuje svět. Víte, které jsou nejlepší kasino scény s […] Posted in Zajímavosti
  • Underworld: Evolution - Její kostým je přiléhavější a lesklejší než kdykoliv předtím!24. února 2022 Underworld: Evolution - Její kostým je přiléhavější a lesklejší než kdykoliv předtím! První Underworld byl celkem do pohody. Ostatní sice remcali, že je to trapný kopírák snímků Blade a Matrix, ale mně - světe, div se - se zalíbil. Ne že bych byl z něho „hotovej“ a vynášel […] Posted in Retro filmové recenze
  • Randall a Hopkirk9. srpna 2021 Randall a Hopkirk Randall a Hopkirk (v anglickém originále Randall and Hopkirk (Deceased), v USA vysílán jako My Partner the Ghost) je britský televizní seriál z let 1969–1970. Má celkem 26 […] Posted in Speciály
  • Angelika a král3. srpna 2021 Angelika a král Angelika a král (originální název: Angélique et le roy) je celovečerní film z roku 1966, který natočil režisér Bernard Borderie ve francouzsko-německo-italské koprodukci. Film je třetím […] Posted in Speciály
  • Fantomas se zlobí21. července 2021 Fantomas se zlobí Fantomas se zlobí je francouzsko-italská dobrodružná komedie André Hunebelleho z roku 1965. Jedná se o druhou část trilogie André Hunebelleho věnované postavám vytvořeným Pierrem […] Posted in Speciály
  • Četník a četnice15. července 2021 Četník a četnice Četník a četnice je francouzský film režiséra Jeana Giraulta z roku 1982. Jean Girault během natáčení zemřel, takže natáčení a střih filmu dokončil asistent režie Tony Aboyantz. Byl to […] Posted in Speciály
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,89313 s | počet dotazů: 258 | paměť: 60127 KB. | 19.08.2022 - 15:25:59