Den poté

Německý reži­sér Roland Emmerich, kte­rý nato­čil vel­ko­le­pé sci-fi Den nezá­vis­los­ti, roku 2003 sedá na svo­ji reži­sér­skou žid­lič­ku a začí­ná točit kata­stro­fic­ký film Den poté. Sice nevím co dělal den poté, ale urči­tě vím, že film, kte­rý měl pod kon­t­ro­lou dopa­dl (jako všech­ny jeho fil­my) prů­měr­ně. A prů­měr­nost se u kata­stro­fic­kých fil­mů, plné digi­tál­ních efek­tů a tri­ků, cen­ní jako oko v hla­vě.

V prv­ní polo­vi­ně fil­mu vidí­me pře­váž­ně ame­ric­ké­ho kli­ma­to­lo­ga Jacka Halla, kte­ré­ho si zahrál Dennis Quaid, jak se sna­ží doká­zat prud­kou změ­nu kli­ma­tu na Zemi, kte­rá může nastat za 100 nebo za 1000 let. Bohužel ho nikdo nepo­slou­chá a setká­vá se jen opo­vr­že­ním. Nikdo není doko­na­lý a tato „před­po­věď“ se sta­ne rea­li­tou během pár dní.. Na měs­ta se ženou bouř­ky, tor­ná­da a kdo­ví jaké digi­tál­ní kata­stro­fy.

Po něko­li­ka sil­ných bouř­kách a násled­ných tor­ná­dech v L.A. si ame­rič­tí vyso­ce posta­ve­ní lidé uvě­do­mí, že se něco děje. Proto se po něko­li­ka deba­tách roz­hod­ne, že ame­ric­ký pre­zi­dent začne eva­ku­o­vat všech­ny měs­ta na jih, pro­to­že vše co je na seve­ru zmrz­ne a zapad­ne sně­hem. Přesto se Jack Hall začne při­pra­vo­vat na ces­tu na sever do New Yorku, kde má syna. Zatímco se Jack chys­tá s dvě­ma kole­gy na ces­tu, tak jeho syn prchá před obrov­skou niči­vou vlnou, kte­rá se žene na New York jako obrov­ká mod­rá zeď. Naštěstí se svý­mi přá­te­li nachá­zí úto­čiš­tě u krbu ve veřej­né knihov­ně a čeká než se jeho táta při­ří­tí na vel­kém bílem skút­ru.

Roland Emmerich se po niči­vé Godzille, dlou­hém dni plném mimo­zemš­ťa­nů s názvem Den nezá­vis­los­ti, pus­til do dal­ší­ho kata­stro­fic­ké­ho fil­mu. Podle mého názo­ru, a názo­rů vás divá­ku si mys­lím, že se mu poved­lo sklou­bit napě­tí, akci a hrdin­ství dohro­ma­dy s hap­pyen­dem na spad­nu­tí. Zaslzené oči divá­ků se třpy­ti­ly ve tmě kinosá­lů, sem něja­ké to posmrk­nu­tí a utí­rá­ní nosů do ruká­vů.
Osobně tako­vé­hle kata­stro­fic­ké fil­my nemám rád, pro­to­že vždy je na kon­ci hap­pyend, kte­rý by babič­ka pří­ro­da urči­tě nedo­vo­li­la, ale když ti ame­ri­ča­né musí pořád něco ničit, tak se pře­ce podí­vá­me, jak žlu­té taxí­ky sviští vzdu­chem, hned za nimi něja­ký ten lin­ko­vý auto­bus, člo­věk a zase něja­ké to auto a na kon­ci vyjde plno šro­tu u něja­ké té nově natře­né zdi.

Závěrem mohu říct, že film si urči­tě najde pří­z­niv­ce, nejen v řadách fanouš­ků kata­stro­fic­kých fil­mů, ale i u někte­rých lidí, kte­ří rádi vypnou hla­vu a jen sle­du­jí co se kde dějě. Tohle je prů­měr­ný kata­stro­fic­ký film, kte­rý je ide­ál­ní pro tako­vé­hle chví­le, kdy jen kou­ká­te, co se kde ničí a nemu­sí­te pře­mýš­let.

Výpravný pří­běh o pře­ži­tí a hrdin­ství s neu­stá­lou akcí a výbor­ný­mi vizu­ál­ní­mi efek­ty.. Průměrný ame­ric­ký film od němec­ké­ho reži­sé­ra, kte­rý se pyš­ní horou sně­hu a mra­zu.

Naše hod­no­ce­ní: 

6

Podobné člán­ky

Den poté

21. January 2009 - 1:36 — Michal Brázda

Tento článek napsal redaktor již zaniklého webu PlayAll.cz
Na Kritiky.cz umístěno se svolením majitele webu v době uveřejnění článku.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,90321 s | počet dotazů: 230 | paměť: 46420 KB. | 18.01.2021 - 15:22:07