Dědečkovy povídačky - vnoučata nevěří dědečkovu vyprávění z jeho dětství

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Byl jed­nou jeden pán, kte­rý se jme­no­val Zdeněk a byl vel­mi uzná­va­ným obča­nem měs­ta. Byl ve vel­ké váž­nos­ti a obdi­vu, ale měl jed­no vel­ké tajem­ství - neu­měl celý život vyslo­vo­vat pís­men­ka R a Ř. V pod­sta­tě to zna­me­ná, že ráč­ko­val. Když si s někým poví­dal, vždyc­ky se doká­zal těm­to dvě­ma pís­men­kům vyhnout. Měl vel­kou slov­ní záso­bu, ale i na něj došlo, když se stal dědeč­kem. Jeden z vnouč­ků na něm ške­mral pohád­ku O veli­ké řepě, dru­hé vnou­če, tedy vnuč­ka chtě­la zase O Karkulce. Samozřejmě nedo­ká­zal ani jed­nu z nich. Ne pro­to, že by je neznal, nao­pak, ale pros­tě se sna­žil vyhnout R a Ř.

Nakonec vnuk Pavlík při­šel na to, že oprav­du tyto dvě pís­me­na neu­mí. Dědeček vnou­ča­tům nabí­dl, že jim bude vyprá­vět novou pohád­ku, kte­rou sám vymys­lí. Děti na to tedy při­stou­pi­li a tak jim poví­dal o tom, jak v dět­ství zablou­dil. Další den jim zase vyprá­věl o tom, jak navští­vil oprav­do­vé peklo. Po vyprá­vě­ní mu Pavlík nevě­řil. Podle něj si to děda vymys­lel, aby je postra­šil. Další večer zase poví­dal Pavlíkovi a Lence o tom, jak se pro­mě­nil v motý­la. Pavlík samo­zřej­mě opět nevě­řil. Po skon­če­ní poví­dá­ní byl vnuk pořád ješ­tě skep­tic­ký, pros­tě mu to při­šlo jako vymyš­le­ný pří­běh.

Velmi hezká pohád­ko­vá kníž­ka, kte­rá se dětem bude urči­tě moc líbit. Prostě je to pohád­ka, jak má být. Kdo už něco četl od autor­ky, tak je jas­né, že její ruko­pis poznal na prv­ní pohled. Kniha je dopl­ně­ná i hez­ký­mi ilu­stra­ce­mi. Kniha má 80 stran a roz­hod­ně dopo­ru­ču­ju.

• Autor: Zuzana Pospíšilová
• Žánr: belet­rie pro děti, pohád­ky
• Nakladatelství: GRADA
• Datum vydá­ní: 15. 01. 2020

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře