Čtyři slunce (2012)

Režisér Bohdan Sláma se nám vrá­til na plát­na kin se svým novým sním­kem. Jedná se o typic­kou „slá­mo­vi­nu“, tedy o film, kte­rý pri­már­ně pojed­ná­vá o spo­le­čen­ských ztros­ko­tan­cích, out­si­de­rech, kte­ří si tak nějak vzá­jem­ně kom­pli­ku­jí už tak dost drs­né živo­ty. To vše už šlo vidět v před­cho­zích Slámových fil­mech (např. Divoké vče­ly, Venkovský uči­tel, či Štěstí), film samot­ný tedy nepři­ná­ší něco extra nové­ho, nicmé­ně i tak je tu něko­lik důvo­dů proč si na něj do kina zajít.
Jednak se mi moc líbi­li her­ci, rolí out­si­de­rů se zmoc­ni­li vel­mi dob­ře (zejmé­na Mádl, kte­ré­mu jste toho zkra­cho­va­lé­ho člo­vě­ka úpl­ně věři­li a dost mož­ná jste v jeho posta­vě pozna­li i něja­kou oso­bu ze své­ho oko­lí) a také musím vyzdvih­nout pří­běh, kte­rý sice prak­tic­ky nemá něja­kou vidi­tel­nou spo­ju­jí­cí linii, nicmé­ně nám uka­zu­je život oněch „prostých lidí“ (vím, zavá­dě­jí­cí ter­mín), jejich kon­flik­ty s auto­ri­ta­mi a s vlast­ní­mi selhá­ní­mi. Celé je to pro­stou­pe­no posta­vou Karla (Karel Roden), kte­ré­mu jsem jako jedi­né­mu her­ci jeho posta­vu moc neu­vě­řil, asi už má moc okou­ka­ný ksicht, či nato­lik etablo­van hlas, že půso­bil zejmé­na komic­ky a nevě­ro­hod­ně. Karel je asi něja­ký sen­zi­bil, eso­te­rik, hle­da­jí­cí jaké­ho­si mis­tra a různá pásma ener­gie, apod. V pod­sta­tě dost komic­ká posta­va, jejíž úlo­ha se ale záhy uká­že jako vel­mi neko­mic­ká. Vůbec celý film trpí jed­ním - mož­ná - nedu­hem, a to, že mno­hým situ­a­cím se zpr­vu dost smě­je­te (Plesl kou­ří trá­vu na záchod­cích, Roden při­jde na zahra­du, apod.), nicmé­ně když se něco podob­né­ho děje dále, už to brá­ni­ci nea­ta­ku­je a spí­še se zamýš­lí­te nad tím, že by ani zpr­vu snad neby­lo zce­la vhod­né se smát, pro­to­že na oněch lidech není nic k smí­chu. Tedy film se občas z názna­ků kome­die pře­klá­pí do cel­kem drs­né­ho dra­ma, kde pros­tě na legra­ci moc mís­ta není...
Závěr fil­mu mi trochl nad­z­vi­hl obo­čí (v nega­tiv­ním slo­va smys­lu), jis­tě, svůj účel to tam má, ale tak tro­chu mi to při­jde jako sho­ze­ní dosa­vad­ních minut.
Buď jak buď, už jen ta pozván­ka na Sundance svěd­čí o tom, že to špat­ný film roz­hod­ně není. Jen nech­me svět poznat Slámu (a tře­ba i Sedláčka).