Kritiky.cz > Filmové recenze > Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze – 50%

Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze – 50%

ColettepC599C3ADbC49BhvC3A1C5A1nC49Brecenzefilm
Francouzská spisovatelka, varietní umělkyně a novinářka Sidonie-Gabrielle Colette (1873-1954), v počátcích své kariéry píšící pod mužským pseudonymem a v roce 1948 nominovaná na Nobelovu cenu za literaturu, vystřídala tři manžele (nicméně měla i několik poměrů se ženami), psala především sentimentální a milostné romány, v nichž zužitkovala své vzpomínky na dospívání na venkově, a stala se průkopnicí ženského psaní. Britsko-americký životopisný film Colette: Příběh vášně (v němž hlavní roli ztvárnila Keira Knightley) se pak zabývá pouze obdobím jejího prvního manželství se spisovatelem Willym (Dominic West), během něhož přesídlila z francouzského venkova do Paříže, objevila v sobě spisovatelské vlohy a napsala několik prvních románů, o jejichž autorství se později se svým mužem soudila.
Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze
Zdroj fotek: bioscop.cz

(Mimochodem, v českém dramatu Coletterežiséra Milana Cieslara se hlavní hrdinové také jmenují Colette a Willy, což pochopitelně není náhoda – i když dějově je to o něčem zcela jiném.)

Snímek Colette: Příběh vášně je zejména příběhem o nejprve naivní a nezkušené (byť vzdělané) dívce, která se pod vlivem svého sobeckého a záletného manžela, pro něhož byla nevěra pouze nevinným a nutným povyražením a jehož vztah k literatuře byl čistě obchodního charakteru (svou píšící choť sem tam dokonce držel pod zámkem, dokud mu neodevzdala hotové stránky), promění v sebevědomou a emancipovanou ženu, která se postaví svému muži i jeho spisovatelskému domu a konečně začne svá díla vydávat pod vlastním jménem. Výsledný tvar nicméně odpovídá spíš tomu, jak Willy hodnotí hrdinčiny první literární pokusy – chybí mu spád a pořádná zápletka.

Ne, že by ve filmu byla nouze o zápletky – nejrůznějšími motivy je naopak vyloženě přecpaný. Řeší se tu manželství hlavní hrdinky, její boj o místo na výsluní ve společnosti spisovatelů-mužů, považujících psaní knih spíš za rutinní živnost než za příležitost tvořit krásnou literaturu a vyjádřit sebe samotné, její bisexuální orientace, její přátelské/milostné vztahy s několika ženami a Willyho četné milenky, její emancipační fáze (včetně koketování s dlouhými kalhotami a sakem), přerod ve varietní umělkyni, tíhnoucí ke kontroverzním a skandálním experimentům, autorské úspěchy včetně divadelní adaptace jejího prvního románu, i její vztah k venkovu na pozadí života ve velkoměstě, jenž právě zažívá počátky elektrifikace. O všechna tato témata se však snímek pouze letmo otírá, ve snaze zahrnout toho do děje co nejvíc o nich vypráví velice těkavě a náznakově a žádnému se přitom nestihne věnovat v dostatečné míře, takže žádné z nich nemá šanci plně zapůsobit.

Colette: Příběh vášně (Colette) – Recenze

Pozoruhodná a na svou dobu relativně odvážná je například pasáž, v níž Willy své manželce oficiálně dovolí mít lesbický románek se ženou, z níž si později sám udělá za jejími zády milenku. Celá tato linie s milostným trojúhelníkem je nicméně ve filmu přítomna jen velmi okrajově (a nebýt jí, nebyla by ve filmu ani žádná vášeň, jež by dostála českému názvu) a je utnuta a zapomenuta po pár minutách, když Colette Willyho zálety odhalí. V první třetině filmu se zas Colette v jedné scéně účastní vystoupení jakéhosi mima, který se podruhé objeví až po padesáti minutách filmu, kdy Colette přemluví k návštěvě jeho pohybových cvičení a stane tak u zrodu její varietní kariéry. Zhruba stejné množství času je přitom věnováno i většině Willyho milenek, jejichž přínos pro děj filmu je však mizivý.

Keira Knightley tak sice podává velice solidní a přesvědčivý výkon a je na celém filmu tím zdaleka nejvýraznějším (Dominic West je také dobrý, ale má to jednodušší o to, že jeho postava je zjednodušena do dvou poloh – milujícího, avšak pragmaticky uvažujícího podporovatele na jedné straně a majetnického tyrana a sukničkáře na straně druhé), film okolo ní však sestává z nevzrušivé, šedivé a epizodicky a rozvláčně vyprávěné rutiny, plnící úlohu filmové adaptace článku na Wikipedii. Režisér Wash Westmoreland, který k filmu napsal scénář spolu se svým manželem Richardem Glatzerem (s nímž natočil mimo jiné oscarové drama Pořád jsem to já), se přitom zjevně snažil vyhnout řadě žánrových klišé a pojmout snímek trochu jinak než jako stereotypní životopisné drama, postupně odškrtávající jednotlivé body ze života reálné historické osobnosti, jež mu posloužila coby inspirativní zdroj, leč povedlo se mu to jen částečně.

I tak je film Colette: Příběh vášněnatočen vkusně a se zjevnou řemeslnou zručností, zároveň je však poměrně chladný a nevtahující. Podobných snímků navíc existuje bezpočet a tento mezi nimi ničím příliš nevyniká – a naopak spíš zaniká kvůli přehnaně útržkovitému stylu vyprávění. V tomto případě platí, že film do značné míry zachraňuje charismatická a schopná herečka v hlavní roli, neb Keira Knightley je jedním z mála důvodů, kvůli nimž stojí za to jej vidět.





Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...
WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com