Francouzské komedie bývaly svého času slušným pojmem, který zaručoval velmi dobrou zábavu. Jen si vzpomeňte na všechny ty Fantomasy, Četníky, Asterixe, apod. Koneckonců i dnes se v zemi galského kohouta urodí ledacos hodně slušného, například i u nás velmi populární Blbec k večeři, či z těch novějších filmů Le Prenom (Jméno).
Humor některých kultur je nepřenosný, ledacos českého v nečeském prostředí bez znalosti společensko-kulturního kontextu nevyzní, ale mám dojem, že francouzské snímky jsou do našeho prostředí celkem přenositelné. „Co jsme komu udělali?“ není výjimkou, ačkoli vychází ze situace, která v ČR běžná rozhodně není.
Svět se zmenšuje, lidé migrují i do míst, která by před sto lety jen obtížně našli na mapách. Tento fakt se nám může klidně i nelíbit, ale nic na něm nezměníme. Film „Co jsme komu udělali?“ pojednává o následcích fungování společnosti, která je založena na multikulturalismu (Francie). Rodina Verneuilových byla obdařena čtyřmi krásnými dcerami, což otce, který je patriotistický gaullista potěšilo, nicméně tři z nich si vzalo za manžely jedince, kteří svoji etnicitou zrovna moc francouzští nejsou (Žid, Arab, Číňan). Jistě, jsme tolerantní, ale vše má asi své meze a lavina předsudků, kterou rodiče drží jen tak tak na uzdě může kdykoli vyplout ven.... Zejména když i poslední dcera si přivede poněkud výrazného nápadníka.
Ano, film je založen na etnických stereotypech a na zajímavých situacích, které pramení z jejich konfrontace. Scény ale podle mě nevyznívají nijak rasisticky, xenofobně, naopak jsou milé a takříkajích „rozdávají rány na všechny strany“. Nevolá se tu po „nebezpečí z přistěhovalců a nutnosti boje proti němu“, jak poukazují některé extrémnější politické síly, nevzpomíná se tu s extrémní nostolagií na „starou dobrou Francií“, apod. Film ukazuje současnou Francii jako místo celkem poklidného soužití několika kultur (jasně, to asi úplně pravda není, ale upřímně, kdo kdy u komedie řešil její reálné zobrazení společenské situace?). Humor zde přítomný - a to je určitě u komedií jádro pudla - je podle mě vkusný, nápaditý a hlavně...zábavný. Návštěvy kina nelituji a dost často jsem se při sledování upřímně zasmál.
6. května 2015 Dejte mi pokoj - 60 % Tak tohle marné přání vyslovuje Michel Leproux, když už ho všichni kolem dohání k šílenství. Tento vášnivý milovník hudby a sběratel starých gramodesek totiž našel na bleším trhu […] Posted in Filmové recenze
24. dubna 2012 Na 11.AniFestu budou soutěžit oskaroví kandidáti Na oskarové kandidáty z kategorie krátkých i celovečerních animovaných filmů se mohou těšit návštěvníci letošního, již jedenáctého, ročníku Mezinárodního festivalu animovaných filmů […] Posted in Články
15. března 2016 Ondřej Kundra – Putinovi agenti Redaktor týdeníku Respekt Ondřej Kundra se ve své nové knize nazvané Putinovi agenti aneb Jak ruští špioni kradou naše tajemství, vydává do politických vod na stopu ruských agentů […] Posted in Recenze knih
29. března 2016 Co nás letos ještě čeká od Marvelu a DC? Končí nám březen a v kinech jsme již měli možnost vidět dva komiksové velkofilmy. Obě dvě konkurenční firmy DC i Marvel nám však letos nabídnou ještě nějaká ta dílka. Pojďme se na ně […] Posted in Kritický Klub
30. května 2018 Vary představují novinky 53. ročníku MFF KV ve vašem kině Filmová přehlídka Vary ve vašem kině uvádí tři výrazné snímky 53. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary do českých kin. KVIFF Distribution, společný distribuční label MFF […] Posted in Festivaly
15. října 2015 Muž na laně ve 3D budí závrať Filmy „na základě skutečné události“ patří k svébytnému žánru. Nejde o to, zdali se jedná o film historický, válečný nebo kriminální. Inspirace skutečnými událostmi příběh vždy lépe […] Posted in Filmové recenze
Nejnovější komentáře