Kritiky.cz > Recenze knih > Chuck Palahniuk: Něco si vymysli – 90 %

Chuck Palahniuk: Něco si vymysli – 90 %

obálka Něco si vymysli

Odečíst ji, ospr­cho­vat ze sebe tuto povídko­vou kni­hu nelze, to by člověk musel do che­mické čistírny, do ste­ri­li­zační myčky, do dera­ti­zační míst­nos­ti, do klášte­ra pro pokání, pro akt lítos­ti, píše v doslo­vu povídkové sbírky Něco si vymys­li Olga Stehlíková.

Chuck Palahniuk už dáv­no není zná­mý jako ten uctí­va­ný per­verz­ní spi­so­va­tel, kte­rý pro­ra­zil do svě­ta slav­ných pomo­cí Klubu rvá­čů. Nováček ve svě­tě palahniu­kov­ské šokant­nos­ti bude u toho­to nové­ho poči­nu pat­řič­ně zhnusen a pře­kva­pen, Palahniukovi věr­ní (ale i ti pro­mis­ku­it­něj­ší) fanouš­ci budou prav­dě­po­dob­ně nad­še­ním i hrů­zou vypouš­tět růz­né těl­ní teku­ti­ny. Palahniuk dáv­ko­va­ný ve 23 rych­lej­ších či poma­lej­ších povíd­kách, to je Něco si vymys­li. A že si spi­so­va­tel vymýš­lel pří­mo rozkoš­nic­ky – sou­bor míchá nej­růz­něj­ší žán­ry, ale i tem­po vyprá­vě­ní, role vypra­vě­če, jazyk vyprá­vě­ní a dru­hy poin­ty.

Samozřejmě, někte­ré povíd­ky pří­liš tla­čí na pilu, na což bylo pou­ká­zá­no v řadě kri­tik. Mezi tako­vé by se daly zařa­dit tře­ba ve sty­lu baj­ky psa­ná Proč Kojot nikdy neměl peníze na par­kování nebo až pří­liš obraz­ný Princ Žabák o chlap­ci, kte­rý si schvál­ně infi­ku­je geni­tá­lie vším mož­ným ve zna­me­ní vědy. Chuck z vás chce vymáčk­nout emo­ce, chce, aby stří­ka­ly, a to všech­ny, ide­ál­ně tře­ba najed­nou. Někdy se mu to daří vskut­ku bra­vur­ně a řada poví­dek je – sko­ro pře­kva­pi­vě –  dojem­ná. Sem pat­ří úvod­ní Ťuky ťuk (k pře­čte­ní zde), Zombíci, Proč Hrabáč nikdy nepřistál na Měsíci nebo nejdel­ší povíd­ka sbír­ky, Sklony. Tyto tři posled­ní mají mimo jiné podob­né téma i pro­ta­go­nis­ty – chlap­ce, kte­rým se v živo­tě zatím pří­liš neda­ří a jsou spo­leč­nos­tí odvr­ho­vá­ni. Což je téma, kte­ré Chuck Palahniuk asi jen tak neo­pus­tí. Kdo by ale nesou­cí­til se tře­mi chyt­rý­mi klu­ky, kte­ré šika­nu­jí spo­lu­žá­ci, a tak si kama­rá­di rad­ši vylep­ta­jí mozek lepi­dlem, aby moh­li pro­pad­nout o roč­ník níž? Kdo by ale­spoň tro­chu nechá­pal pohnut­ky tee­nage­ra Trevora, kte­rý se po vzo­ru spo­lu­žá­ků vygu­mu­je defib­ri­lá­to­rem, pro­to­že ví, že pak už bude navždy šťast­ný a nepo­zná už žád­né sta­ros­ti a výčit­ky? A co tře­ba zavře­ní mla­dí­ci v ústa­vu pro léčbu homose­xu­a­li­ty, kte­ří se sem ale dosta­li dob­ro­vol­ně, pro­to­že chtě­li vylézt ven jako uctí­va­ní fra­je­ři, kte­ré spo­leč­nost nako­nec lás­ky­pl­ně při­jme – i když byli celou dobu hete­ro­se­xu­á­lo­vé?

Svírá mě pev­ně a já zase držím to čer­ve­né tla­čít­ko. Vykládám mu, že to není až tak tra­gic­ké. Říkám: „Pořád tě budu mít rád, strejdo Henry… jenom už nebu­du vědět, kdo jsi.“

V hla­vě mi dozní­va­jí posled­ní myš­len­ky a mod­lit­by. Modlím se, aby bate­rie byly plně dobi­té. Aby napě­tí sta­či­lo k vyma­zá­ní sku­teč­nos­ti, že jsem prá­vě před něko­li­ka stov­ka­mi cizích lidí mlu­vil o lás­ce. A co hor­ší­ho, o lás­ce k vlast­ní­mu strý­ci. S něčím tako­vým bych stej­ně nedo­ká­zal žít.

Většina lidí se mě nesna­ží zachra­ňo­vat a mís­to toho jenom vylo­ví mobi­ly a začne si to natá­čet. Všichni se po krůč­cích šou­ra­jí, aby našli nej­lep­ší úhel zábě­ru. Něco mi to při­po­mí­ná. Připomíná mi to osla­vy naro­ze­nin a Vánoce. Tisícovka vzpo­mí­nek mě napo­sle­dy zali­je jako vlna a roz­tříští se a jas­ně, tohle je dal­ší věc, co jsem neče­kal. Je mi jed­no, že při­jdu o vzdě­lá­ní. Je mi jed­no, že zapo­me­nu vlast­ní jmé­no. Ale bude mi líto toho mála, co si pama­tu­ju o svých rodi­čích.

str. 43 – 44, Zombíci

Lidské emo­ce jsou pes­t­rý koktejl a Palahniuk vám rád umí­chá ten nej­ba­rev­něj­ší. Raději se usaď­te.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • Krátké pohádky na dobrou noc - recenze - 100 %21. března 2017 Krátké pohádky na dobrou noc - recenze - 100 % Mám ráda pohádky, myslím si, že na tom není nic špatného, když to přizná dospělý člověk. Kniha Krátké pohádky na dobrou noc je opravdu moc hezké vyprávění. Autorem je Jan Zima, jenž […]
  • Kameňáky aneb Špalíček plný legrace počtvrté5. dubna 2019 Kameňáky aneb Špalíček plný legrace počtvrté Pořádná porce vtipů, pro všechny, co se rádi smějí a nebo si potřebují jen tak oddychnout a od srdce ze zasmát, i když jim třeba zrovna dvakrát do smích není. Jednoduše si zalistovat a […]
  • Umění starých herbářů. Od renesance po 19. století s předmluvou od Chiary Nepiové21. ledna 2020 Umění starých herbářů. Od renesance po 19. století s předmluvou od Chiary Nepiové Chcete-li se nechat okouzlit velmi křehkou, něžnou krásou a i léty prověřenou moudrostí starých herbářů, určitě si nenechte mezi prsty proklouznout nádhernou publikaci "Umění starých […]
  • Nelinka – Štěňátko na cvičáku - kniha21. května 2018 Nelinka – Štěňátko na cvičáku - kniha Nelinka je malá psí slečna, která má za paničku Violku, jedenáctiletou moc milou holčičku, kterou nade vše zbožňuje. Nejenom proto, že si s ní hraje, blbnou spolu, dovádí, ale též i díky […]
  • Lenoch - kniha27. července 2017 Lenoch - kniha Cameron Boxer je obyčejný třináctiletý kluk, který nemá v hlavě nic jiného než videohry. Spolu se svými třemi kamarády – Pavel, Chuck a Börje – ten mimochodem žije ve Švédsku, trénují na […]
  • Ani Deset poselství vašich andělů neudělá zázraky za vás5. listopadu 2018 Ani Deset poselství vašich andělů neudělá zázraky za vás Proč jsme tady? Na světě, ve kterém je někdy složité se vyznat? Četla jsem tuto knihu krátce po shlédnutí dokumentu o tom, že andělé jsou od pradávna vlastně tvorové, kteří v podobě bohů […]
  • Míša a její malí pacienti: Nečekaní hosté - Míša opět pomáhá zvířátkům30. prosince 2018 Míša a její malí pacienti: Nečekaní hosté - Míša opět pomáhá zvířátkům Míša je teprve sedmiletá holčička, která není až tak v uvozovkách úplně běžným děvčátkem, které chodí do školy. Bydlí v malém městečku a jejím nejlepším kamarádem je psík Pupík. Nejraději […]
  • Kurs potápění - kniha29. června 2017 Kurs potápění - kniha V jedné místnosti stoí jedna žena, která se chystá psát do novin, ale ne jen tak něco ledajakého. Je rozhodnutá napsat svoji rodinnou historii, o které však toho moc neví. Na stěně visí […]
  • Zoopisník Miroslava Bobka - kniha23. června 2018 Zoopisník Miroslava Bobka - kniha Autor knihy Miroslav Bobek se v úvodu svého díla rozepsal o tom, jak pořizoval fotografie gorilích samců v Africe, konkrétně tedy ve Středoafrické republice, v části Kongo. Jak sám […]
  • Kouzelné pověsti našich krajů - jak to kdysi bylo a nebylo - co stalo se a nestalo3. září 2018 Kouzelné pověsti našich krajů - jak to kdysi bylo a nebylo - co stalo se a nestalo Středočeský kraj - Permoníci v Koněpruských jeskyních jsou ale pěkně vykutálení - příběh pasáčka Matěje. Ten chodíval pást svoje ovce na nejvyšší vrch tohoto kraje - Zlatý kůň. […]