Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Cherry - Když natočíte největší film všech dob, pochopitelně se od vás čekají velké věci.

Cherry - Když natočíte největší film všech dob, pochopitelně se od vás čekají velké věci.

Cherry

Mladík Cherry (Tom Holland) se při­hlá­sí do armá­dy, zde slou­ží jako zdra­vot­ník. Návrat do běž­né­ho živo­ta mu však výraz­ně kom­pli­ku­je post­trau­ma­tic­ká stre­so­vá poru­cha a počí­na­jí­cí závis­lost na opi­o­i­dech, kte­ré ho při­ve­dou až k ban­kov­ním lou­pe­žím...

Když nato­čí­te nej­vět­ší film všech dob, pocho­pi­tel­ně se od vás čeka­jí vel­ké věci. To moc dob­ře ví režij­ní bra­tr­ské duo Anthony a Joe Russoovi. Po 4 fil­mech u Marvel Studios, kde se (pro­za­tím) roz­lou­či­li s Avengers: Endgame to Russoovi ten­to­krát zku­si­li jin­de. Konkrétně se pod zaští­tě­ním Apple TV+ cho­pi­li adap­ta­ce kni­hy Cherry. K adap­ta­ci této kni­hy sami kou­pi­li v roce 2018 prá­va jen pár dní po jejím vydá­ní a do hlav­ní role obsa­di­li Toma Hollanda. Román Cherry od Nica Walkera, kte­rý román zalo­žil na vlast­ních zážit­cích a jed­ná se o v pod­sta­tě o vylo­že­ně nepři­zna­nou auto­gra­fii pojed­ná­vá o živo­tě jed­no­ho mla­dé­ho muže, kte­rý se při­dá do armá­dy a po kon­ci služ­by ho násled­né PTSD dosta­ne na dno, kte­ré je plné drog a ban­kov­ních lou­pe­ží. Po čtyřech vel­kých bloc­kbus­te­rech tak na toto duo čeka­la výzva, že zvlád­nou i nato­čit film, kte­rý nesá­zí na vel­ko­le­pou akci a mno­ha­setmi­li­o­no­vý roz­po­čet.

Jde o vel­ký zátě­žo­vý test jejich řeme­sl­ných schop­nos­tí, při­čemž si už režií jed­něch z nej­lep­ších mar­ve­lo­vek zís­ka­li spous­ty obdi­vo­va­te­lů, pře­de­vším i díky tomu, že nato­čit komik­so­vé týmov­ky s tako­vým množ­stvím postav roz­hod­ně neby­la leh­ká úlo­ha a kde­ko­mu se to moh­lo snad­no roz­pad­nout pod ruka­mi. A i pro­to se dalo čekat, že tak obtíž­ně struk­tu­ro­va­ný pří­běh Walkera též doká­žou pře­vést do úcty­hod­né fil­mo­vé podo­by. Je tomu ale tak?

Cherry roz­hod­ně není tako­vá kata­stro­fa, jak tvr­dí vět­ši­na zahra­nič­ních recen­zí. K doko­na­los­ti ale vlast­ně chy­bí oprav­du hod­ně. Přesto se ale musí nechat fil­mu jedno- Je ambi­ci­óz­ní. Cherry půso­bí jako komor­ní dra­ma, kte­rý se Russoovi sna­ží nato­čit tak, aby půso­bil jako vel­ko­le­pý film. Do jis­té míry to celé půso­bí jako neuhla­ze­ný a nedo­pe­če­ný pokus o pokus při­blí­žit se někte­rým fil­mům Martina Scorseseho (a jen jsem si říkal, že by mě zají­ma­lo co by z téhle lát­ky Marty vymlá­til) jako Mafiáni, Casino nebo Vlk z Wall Street. Vypravěč, kte­rý sem tam pro­bou­rá čtvr­tou zeď, hudeb­ní dra­ma­tur­gie, kte­rá dopl­ňu­je někte­ré momen­ty fil­mu a sna­ha o pře­vy­prá­vě­ní dlou­hé­ho pří­bě­hu jed­no­ho tako­vé­ho anti­hr­di­ny. Jenomže je tu pro­blém se scé­ná­řem. Ten sepsa­la více­mé­ně nezku­še­ná sest­ra Russoových Angela Russo-Otstot spo­leč­ně s více­mé­ně nezku­še­nou Jessicou Goldberg.

Cherry se cel­kem sklá­dá z 5 kapi­tol (+ pro­log, + epi­log) a dá se v pod­sta­tě roz­dě­lit na tako­vé tři tře­ti­ny. Jedna tře­ti­na (kapi­to­la 1) je v pod­sta­tě roman­tic­ké tee­nage dra­ma, dru­há je (kapi­to­la 2+ 3) nejdří­ve výcvi­ko­vé a násled­ně váleč­né dra­ma a tře­tí (kapi­to­la 4+5) poté dra­ma o závis­los­ti na dro­gách, kte­ré je říz­nu­té něja­ký­mi těmi ban­kov­ní­mi lou­pe­ži. Právě scé­nář se poté sna­ží pokrýt všech­ny tyto tři pasá­že Walkerova živo­ta a sna­ží se, aby dohro­ma­dy fun­go­va­li jako celek. Jenomže je to oše­met­né a tem­po­vě poté vylo­že­ně vra­žed­né. Tak moc, že kdy­by mno­ho momen­tů z fil­mu zmi­ze­lo, fil­mu by to urči­tě pro­spě­lo. Nejde tak ani o to, že Hollandův vypra­věč je ve fil­mu více, než by bylo ide­ál­ní. Jde o to, že se nám v prv­ních tři­ce­ti minu­tách film sna­ží sku­teč­ně doká­zat, že Hollandův hrdi­na milu­je svou pří­tel­ky­ní. Kolem téhle záplet­ky tak vznik­ne v pod­sta­tě natáh­nu­tá dra­ma­tic­ká lin­ka, kte­rá je ale násled­ně svou bana­li­tou sama ukon­če­na.

Do vel­ké míry zby­teč­né detail­ně vykres­lo­vá­ní vzta­hu mezi hlav­ním hrdi­nou a jeho vyvo­le­nou má za násle­dek to, že se nebe­re důraz na vzta­hy pro­ta­go­nis­ty s jiný­mi posta­va­mi. Jeho rodi­či, zají­ma­vě nazna­če­ný vztah s jeho tchýní nebo pro­kres­le­něj­ší vztah s jeho přá­te­li. První tře­ti­na fil­mu je zaru­če­ně nej­slab­ší, při­čemž tepr­ve až v dru­hé tře­ti­ně dochá­zí na to, co vede ke katar­zi hlav­ní­ho hrdi­ny a fun­gu­je jako sluš­ná expo­zi­ce toho pra­vé­ho váleč­né­ho pek­la, kte­ré z mla­dé­ho chlap­ce snad­no udě­lá trosku. První tře­ti­na pocho­pi­tel­ně musí hlav­ní­ho hrdi­nu někam navézt, přes­to ale zůstá­vá tře­ti­nou zce­la urči­tě nej­slab­ší.

Cherry zce­la urči­tě zaujme jed­nou věcí. Ve spo­lu­prá­ci s kame­ra­ma­nem Newtonem Thomasem Siegelem Russoovi zkou­še­jí nej­růz­něj­ší fil­mo­vé tech­ni­ky a kame­ro­vé tech­ni­ky. Nadhledy, pod­hle­dy, rybí oko a tak dále. Jde tak svým způ­so­bem o expe­ri­men­tál­ní zále­ži­tost, kte­rá se sku­teč­ně sna­ží půso­bit více­mé­ně všech­ny kame­ro­vé a fil­mař­ské postu­py? Nebo jde jen o tak tro­chu neu­vá­že­nou sna­hu bra­trů Russoovců o to, aby sku­teč­ně doká­za­li, že zvlád­nou vel­ké a zají­ma­vé věci? Kdyby mi dal člo­věk pis­to­li k hla­vě, nej­spíš vsa­dím na vari­an­tu B. Jenomže prá­vě díky téhle prá­ci s fil­mo­vý­mi postu­py Cherry cením a v mých očích jde sku­teč­ně o zají­ma­vý (i když spí­še neplá­no­va­ný) fil­mo­vý expe­ri­ment. Na ony růz­né kame­ro­vé hrát­ky sice vět­ši­nou dohrá­vá střih (kte­rý je ale zase v mno­ha momen­tech fajn), urči­tě se ale neza­pře, že sto­jí kame­ra Newtona Thomase Siegela za to a kre­a­ti­vi­ta u tvo­ře­ní toho­hle fil­mu byla pros­tě neu­vě­ři­tel­ná. I když mož­ná tak tro­chu neu­vá­že­ná a pře­hna­ná.

Výcviková pasáž je nato­če­na ve for­má­tu win­dow­bo­xin­gu (16:9 ku 4:3 ku 16:9), pasáž ve váleč­ném pekle nao­pak půso­bí sku­teč­ně epic­ky a záro­veň se sku­teč­ně doká­že nabu­dit to správ­né váleč­né peklo. Zároveň je vizu­ál­ně vel­mi zají­ma­vě zpra­co­ván pocit dro­go­vé­ho opo­je­ní, hned ten prv­ní poté v čer­no­bí­lém podá­ní. Vizuálně ten film sku­teč­ně nemá chy­bu a film i cel­kem zají­ma­vě pra­cu­je s tím, že pří­běh Cherry pořád sle­du­je­me z pohle­du hlav­ní­ho hrdi­ny a vní­má­me jeho pohled na svět, kte­rý je násled­ně i ovliv­něn dro­ga­mi. Samotný vizu­ál vlast­ně vyrov­ná­vá nedu­hy toho pří­bě­ho­vé­ho miš­ma­še, kde to sku­teč­ně chtě­lo kre­a­tiv­něj­ší­ho dra­ma­tur­ga nebo rov­nou lep­ší­ho sce­náris­tu.

Především to ale celé ale­spoň čás­teč­ně fun­gu­je i díky skvě­lé­mu výko­nu Toma Hollanda. Ten nadá­le doka­zu­je, že nebu­de v nad­chá­ze­jí­cích letech zaška­tul­ko­ván pou­ze jako Spider-Man. Jeho výkon v Cherry je napros­to odzbro­ju­jí­cí a to i přes­to, že jsem měl z jeho cas­tingu tak tro­chu strach. Ovšem odzbro­jil mě. Holland skvě­le před­ve­dl vývoj oby­čej­né­ho chlap­ce na vete­rán­skou trosku, kte­ré váleč­né peklo zásad­ně ovliv­ni­lo vní­má­ní svě­ta. S jeho hrdi­nou (a tech­nic­ky tam samot­ným Walkerem) může­te mít z morál­ních důvo­dů sebe­vět­ší pro­blémy. Proti Hollandovu sil­né­mu výko­nu se ale nedá říct abso­lut­ně nic.

Ciara Bravo se zde dočká­vá své prv­ní vět­ší role a jako hrdi­na vyvo­le­ná Emily je vel­mi dob­rá. Cherry je pří­bě­hem člo­vě­ka, kte­rý dosta­ne na dno nejen sebe, ale tak tro­chu i lidi kolem sebe. Ona zby­teč­ně nata­ho­va­ná prv­ní tře­ti­na je tak vyna­hra­ze­na posled­ní tře­ti­nou, kde je vztah těch­to dvou o pozná­ní zají­ma­věj­ší. Hollandovi a Bravo díky bra­vur­ní­mu herec­ké­mu pono­ře­ní ty feťác­ké trosky oprav­du věří­te. Cherry sice závis­lost nepro­dá­vá s tako­vou silou jako tako­vé Requiem za sen, přes­to ale zane­chá ty ide­ál­ní poci­ty. Z her­ců mož­ná ješ­tě sto­jí za zmín­ku Jack Reynor v roli, kte­rá je více­mé­ně ďáblem na Cherryho rame­ni a kte­rý je nadá­le herec­ky tak tro­chu nedo­ce­ně­ný.

Vizuálně vel­mi atrak­tiv­ní a nevšed­ní, scé­ná­řem tak tro­chu nezvlád­nu­té. Slabost scé­ná­ře bohu­žel neza­kry­je ani to, že hud­ba Henryho Jackmana (+ zvo­le­ná hudeb­ní dra­ma­tur­gie) pro­bou­zí ty správ­né emo­ce, kte­rá nej­spíš pro­bu­dit měla, Siegelova kame­ra je bra­vur­ní, je tam plno mini­mál­ně zají­ma­vých nápa­dů a má to toho bra­vur­ní­ho Hollanda. Svezli se snad Russoovci u svých mar­ve­lo­vek na scé­ná­řích Christophera Markuse a Stephena McFeelyho? Tomu sám nevě­řím, pře­de­vším i pro­to, že by se sku­teč­ně scé­nář s mno­ha posta­va­mi u těch mar­ve­lo­vek mohl nezku­še­né­mu pac­ka­lo­vi roz­pad­nout vel­mi snad­no. V rám­ci Cherry je totiž vidět, že Russoovci na to řeme­sl­ně mají, se scé­ná­řem, kte­rý se ale nefunkč­ně sna­ží spo­jit tři odliš­ná obdo­bí jed­no­ho člo­vě­ka ale nic lep­ší­ho svézt nemoh­li. Přesto ale osob­ně žiju v tom, že se ten film mohl roz­pad­nout Russoovcům pod ruka­mi ješ­tě o pozná­ní víc. A věřím, že mno­ho momen­tů tolik fun­gu­je prá­vě díky jejich talen­tů tyhle momen­ty ale­spoň čás­teč­ně utáh­nout. Ale Martin Scorsese ve vrchol­né for­mě to pros­tě není.

To stří­dá­ní růz­ných typů zábě­rů jinak kvi­tu­ji prá­vě díky tomu, že ten­to film mini­mál­ně i díky tomuhle snad­no utkví v hla­vě. Ano, po chvil­ku z toho tak tro­chu začne bolet hla­va a střih je díky neschop­nos­ti ade­kvát­ně navá­zat někdy oprav­du šíle­ný. Ale mini­mál­ně těmi ambi­ce­mi o to sku­teč­ně nato­čit komor­ní pří­běh jed­no­ho člo­vě­ka, kte­rý by měl půso­bit jako vel­ko­le­pá podí­va­ná se Cherry sku­teč­ně vymy­ká čemu­ko­liv, co jsme moh­li v posled­ní době vidět. A i když to vylo­že­ně nezna­me­ná, že by dora­zi­la nová kla­si­ka (a ani nehro­zí, že jde o film, kte­rý bude časem doce­něn), i ta sna­ha se musí mini­mál­ně čás­teč­ně oce­nit.

Cherry není doko­na­lý film. Ale najde se mno­ho důvo­dů, proč ho cenit. Tak tro­chu nefunkč­ní spo­je­ní roman­ce, váleč­né­ho fil­mu a dro­go­vé­ho dra­ma­tu ani zda­le­ka nevy­u­ží­vá svůj poten­ci­ál. Jenomže Russoovci to mini­mál­ně zkou­še­jí jinak a i to se musí oce­nit. Dost mož­ná mno­ho pozi­tiv, kte­ré si člo­věk na tom­to fil­mu najde vznik­lo náho­dou. Dost mož­ná roli hra­je jen sub­jek­tiv­ní úhel pohle­du. V růz­ných očích bude Cherry nedo­pe­če­ným fil­mo­vým peklem, fil­mař­skou pro­mar­ně­nou pří­le­ži­tos­ti nebo poten­ci­o­nál­ně defi­nič­ním fil­mem pro nové gene­ra­ce fil­mo­vých divá­ků. To ostat­ně může nastat u mno­ha fil­mů. Jenomže vždy u něja­ké­ho fil­mu jis­tá část pře­va­žu­je a zrov­na u Cherry si zatím nejsem jis­tý, kte­rý úhel pohle­du bude ten pře­va­žu­jí­cí. Bratři Russoové mož­ná nedo­da­li napros­tou pec­ku, osob­ně se ale nadá­le těším na jejich dal­ší pro­jek­ty. Cherry totiž mini­mál­ně doká­za­lo, že ambi­ce a kre­a­ti­vi­tu oni v rukách sku­teč­ně mají. A člo­věk jim tak pře­ce jen tenhle leh­ký pře­šlap snad­no odpus­tí......

Trailer:

Verdikt: 3 z 5


Photo © Apple TV+

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 0,76658 s | počet dotazů: 210 | paměť: 54478 KB. | 14.04.2021 - 20:05:24
X