Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog| Rick a Morty | Rozčarování
Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Čaroděj ze země Oz - věčná americká klasika z roku 1939

Čaroděj ze země Oz - věčná americká klasika z roku 1939

Carodej

Dorotka Galeová (Judy Garland) je siro­ta, kte­rá vyrůs­tá u své tety a strý­ce na zaprá­še­né far­mě v Kansasu, kde žije jed­no­tvár­ný čer­no­bí­lý život. Dorotčino přá­ní dostat se do úpl­ně jiné­ho svě­ta „tam za duhu“ se spl­ní ve chví­li, kdy je spo­lu se svým pej­skem Totem odne­se­na tor­ná­dem do země Oz. Když se tam však dosta­ne, při­jde na to, jak moc jí rodi­na chy­bí a chce se vrá­tit zpět do Kansasu. A tak s pomo­cí Hodné čaro­děj­ni­ce ze seve­ru (Billie ...Burke), Strašáka (Ray Bolger), Plecháče (Jack Harley) a zba­bě­lé­ho Lva (Bert Lahr) se vydá­vá na ces­tu dláž­dě­nou žlu­tý­mi cihla­mi do Smaragdového měs­ta, kde žije vše­moc­ný Čaroděj ze země Oz (Frank Morgan), kte­rý jí mož­ná pomů­že vrá­tit se zpět do Kansasu.

Čaroděj ze země Oz je jeden z těch fil­mů, kte­rý pře­de­vším v USA zná snad kaž­dý. V Americe jde o podob­ně slav­nou pohád­ku, kte­rá se v naších kon­či­nách může rov­nat tře­ba S čer­ty nejsou žer­ty nebo Třemi oříš­ky pro Popelku. A má to něko­lik důvo­dů: Adaptace kníž­ky L. Franka Bauma z roku 1900 byla v roce 1939 z něko­li­ka důvo­dů kro­kem dopře­du v růz­ných oblas­tech. Byla vel­kým kro­kem dopře­du v rám­ci barev­né­ho fil­mu, před­sta­vi­la nové spe­ci­ál­ní efek­ty a i v rám­ci žán­ru muzi­kál před­sta­vi­la něko­lik nových prv­ků. Režisérem fil­mu je Victor Fleming, kte­rý se ale celé­ho natá­če­ní nezú­čast­nil, pro­to­že musel krát­ce na to nahra­dit vyho­ze­né­ho George Cukora u Jihu pro­ti seve­ru, přes­to je Fleming uvá­děn jako reži­sér u obou fil­mů a má tudíž tu čest být u dvou prav­dě­po­dob­ně nej­dů­le­ži­těj­ších či nej­zná­měj­ších fil­mů roku 1939. Už v rám­ci vizu­á­lu kdy je vše ode­hrá­va­jí­cí se v reál­ném svě­tě v bar­vě čer­no­bí­lé a nao­pak veš­ke­ré pasá­že v zemi Oz jsou barev­né dost mož­ná může divák brát jako fakt, že je náš svět čer­no­bí­lý a pro bar­vy si musí odsko­čit do fan­ta­zie. Především se ale musí oce­nit, že je Čaroděj ze země Oz i přes své sta­ří 81 let nestár­nou­cí a doká­že dost obstoj­ně fun­go­vat i v 21. sto­le­tí.

Má pove­de­ný vizu­ál, chytla­vé pís­ně a her­ce, kte­ří do svých postav dáva­jí všech­no s teh­dy mla­dič­kou Judy Garland v čele. Garland teh­dy sice bylo už 16 a na mlad­ší Dorotku tak dost mož­ná byla tro­chu sta­rá, její mla­dič­ký vzhled jí ale pomohl a člo­věk by tak Garland mla­dou hol­čič­ku vlast­ně věřil. Je sice zná­mo, že Judy Garland kari­é­ra hereč­ky v živo­tě nepro­spě­la a dohna­la jí k hod­ně smut­né­mu a v rám­ci mož­nos­tí krát­ké­mu živo­tu, zde ale člo­věk viděl Judy Garland, kte­rá byla ve své roli roz­to­mi­lá, krás­ně zpí­va­la a nic nena­po­ví­da­lo tomu, že v záku­li­sí Hollywoodu trpí a při­chá­zí o život nor­mál­ní dospí­va­jí­cí dív­ky. Ať už tu ale her­ci hra­jí čaro­děj­ni­ce (v roli zlé čaro­děj­ni­ce ze zápa­du se před­ved­la Margaret Hamilton, v roli hod­né čaro­děj­ni­ce ze seve­ru poté Billie Burke) lvy (kos­tým, kte­rý na sobě nosil Bert Lahr mož­ná nepů­so­bil kdo­ví­jak děsi­vé, nebyl to ale ani jeho účel a Lahr dostal mož­nost se v něm před­vést co to jde), stra­šá­ky (Ray Bolger) nebo ple­chá­če (Jack Haley) dáva­jí do svých před­ne­sů vše Zajímavým prv­kem vyprá­vě­ní je také fakt, že se Dorotka při svém setká­ní s ple­chá­čem, lvem, stra­šá­kem, čaro­děj­ni­cí i samot­ným čaro­dě­jem ze země Oz vlast­ně setká­vá s posta­va­mi, kte­ré reflek­tu­jí reál­né lidi, kte­ré Dorotka potká­vá ve svém svě­tě.

Přelomový byl ten­to film krom efek­tů také v mas­kách, kte­ré pře­hna­li veš­ke­rou kon­ku­ren­ci své doby. Zároveň se tu tvůr­ci vyřá­di­li na veš­ke­rých kos­tý­mech, veš­ke­ré výpra­vě a po barev­né strán­ce je ten film sku­teč­ně vizu­ál­ní pas­tvou pro oči. Čaroděj ze země Oz má záro­veň někte­ré myš­len­ky, kte­ré divák pocho­pí až postup­ným dospí­vá­ním a pro­to je dost mož­ná zají­ma­vé tenhle film vidět mini­mál­ně jed­nou za 5 let a vidět jak u divá­ka zra­je. Může růz­ně rea­go­vat na 5-leté či 10-leté dítě, může jinak rea­go­vat na tee­nage­ra a úpl­ně jinak na dospě­lé­ho člo­vě­ka, jehož dět­ská nai­vi­ta je sice mož­ná pryč, občas se ale dospě­lí pře­ce jen rádi myš­len­ka­mi vra­ce­jí do časů kdy vše bylo tak tro­chu bez­sta­rost­né a oni sami utí­ka­li do fan­ta­zie. Hodně vzdá­le­ně se mož­ná dá Čaroděj ze země Oz srov­ná­vat tře­ba s Nekonečným pří­bě­hem, romá­nem Michaela Endeho z roku 1979, kte­rý se dočkal fil­mo­vé adap­ta­ce v režii Wolfganga Petersona v roce 1984, srov­ná­vat ale Čaroděje ze země Oz a Nekonečný pří­běh není pře­ce jen úpl­ně ide­ál­ní, pro­to­že ať už poje­tím, myš­len­kou, pří­stu­pem k vyprá­vě­ní nebo prv­ky jsou to dvě úpl­ně zce­la roz­díl­né pří­běhy, roz­hod­ně se ale mezi nimi dají najít jis­té spo­leč­né věci. A také se dá zamys­let nad tím, že něco jako je Čaroděj ze země Oz jsme tu poté už ani vzdá­le­ně nemě­li, pokud si odpus­tí­te veš­ke­ré ty mož­né vzdá­le­né podob­nos­ti s prá­vě Nekonečným pří­bě­hem.

Důkazem o jeho důle­ži­tos­ti v rám­ci fil­mů může být fakt, že se dodnes obje­vu­je v sezna­mech nej­lep­ších fil­mů všech dob a hod­ně tvůr­ců z něj čer­pa­lo inspi­ra­cí. Objevuje se v počet­ném sezna­mu fil­mů, kte­ré bys­te měli vidět před­tím než zemře­te, do své­ho sezna­mu ho zařa­di­li časo­pi­sy jako Empire nebo Premiere. Režisér Sam Raimi se sám v roce 2013 vydal do země Oz v rám­ci preque­lu a sna­žil se ori­gi­ná­lu dodat tako­vou poctu, že stej­ně jako v původ­ním sním­ku dodr­žel pra­vi­dlo, že vše v našem svě­tě nebo se ode­hrá­vá v bar­vě čer­no­bí­lé a vše v zemi Oz v bar­vě barev­né. Dále se sna­žil co nej­věr­ně­ji dodr­žet vizu­ál a zlá čaro­děj­ni­ce ze zápa­du nebo léta­jí­cí opi­ce si od ori­gi­ná­lu oprav­du něja­kým vzhle­do­vým vývo­jem kdo­ví­jak nepro­šli. Je sice prav­da, že Raimiho pokus o film ze svě­ta země Oz má pocho­pi­tel­ně lep­ší efek­ty a na roz­díl od kos­tý­mů už nechal veš­ke­ré fan­ta­sy posta­vy vytvo­řit zce­la digi­tál­ně, záro­veň tím způ­so­bem ale dost výraz­ně mož­ná nechal zmi­zet ono kouz­lo, kte­ré Čaroděj ze země Oz z roku 1939 má a pro­to se tyhle dva fil­my tak tro­chu těž­ko porov­ná­va­jí. Pokud film doká­že i přes 80 let ovliv­ňo­vat dal­ší a dal­ší gene­ra­ce, vypo­ví­dá to o něm hod­ně a vypa­dá to, že se jen tak sta­tu­su kul­tov­ní kla­si­ky nezba­ví. Tohle je sku­teč­ně ten typ fil­mu, kte­rý je kaž­dým zhléd­nu­tím lep­ší a lep­ší. Jde jen o pros­tou pohád­ku nebo má v sobě Čaroděj ze země Oz sku­teč­ně něco víc? Těžko říct, pro­to­že se lid jak je zvy­kem neshod­ne. Každý tak může mít na pře­lo­mo­vý film v rám­ci žánrů fan­ta­sy a muzi­kál jak je zvy­kem názor sám a já jen můžu dou­fat, že lidí, kte­ří v tom uvi­dí něco víc bude pře­ce jen o troš­ku víc….

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 2,61246 s | počet dotazů: 216 | paměť: 53823 KB. | 18.01.2022 - 21:29:51