Kritiky.cz > Filmové recenze > Retro filmové recenze > Candyman - Drsný horor s podmanivou hudbou P. Glasse

Candyman - Drsný horor s podmanivou hudbou P. Glasse

Candyman

Dědictví Clivea Barkera str­há­vá vel­ké množ­ství lidí k jeho pře­ve­de­ní na fil­mo­vé plát­no. A není divu! Jedním z tako­vých „str­že­ných“ je i brit­ský reži­sér a scé­náris­ta Bernard Rose, kte­rý pod tíhou dojmů z Barkerovy povíd­ky The Forbidden, šel rov­nou za kama­rá­dem pro­du­cen­tem z Propaganda Films a nabí­dl mu nato­čit sní­mek pod­le této lite­rár­ní před­lo­hy. Štěstí přá­lo odváž­né­mu i ten­to­krát.

Složit hud­bu k fil­mu Candyman bylo nabíd­nu­to skla­da­te­li Philipu Glassovi. Ten ze začát­ku nabíd­ku odmí­tal, jeli­kož nechtěl pra­co­vat s „něja­kým horo­rem“, avšak po nalé­há­ní neod­byt­né­ho reži­sé­ra pře­ce jenom shlé­dl tzv. rough-cut (tedy pra­cov­ní ver­zi). Teprve pak změ­nil názor a na nabíd­ku spo­lu­prá­ce kýv­nul.

Společné úsi­lí množ­ství talen­to­va­ných lidí dalo vznik­nout fil­mo­vé­mu pří­bě­hu o man­žel­ce uni­ver­zit­ní­ho peda­go­ga, jež se věnu­je sbě­ru pod­kla­dů kvů­li diser­tač­ní prá­ci na téma Městský folk­lór moder­ní doby, ve kte­ré věnu­je nema­lou pozor­nost růz­ným mystic­kým vra­hům. Obzvlášť ji zaujme legen­da o Candymanovi (mla­dém čer­noš­ském aris­to­kra­to­vi bru­tál­ně při­pra­ve­ném o život kon­cem 19. sto­le­tí), jež pra­ví, že budete-li se dívat do zrca­dla a pět­krát po sobě vyslo­ví­te toto jmé­no, zje­ví se Candyman a roz­pá­ře vás želez­ným hákem, kte­rý má mís­to pra­vé ruky.

Po něja­ké době obje­vu­je hlav­ní hrdin­ka zají­ma­vé infor­ma­ce o nevy­ře­še­ných vraž­dách v chi­cagské čtvr­ti Cabrini Green, což z její stra­ny vyvo­lá­vá pou­ze dal­ší vlnu zájmu o legen­du. Záhy je jí sou­ze­no sta­nout tvá­ří v tvář samot­né­mu Candymanovi… Ale tře­ba je to jinak? Možná se po usi­lov­ném bádá­ní a nespráv­ném výkla­du nejed­no­znač­ných udá­los­tí zbláz­ni­la, a pro­to spácha­la tak ohav­nou vraž­du, kte­rá všech­ny šoko­va­la a ji dosta­la pod zámek? Kdo ví…  

Candyman není typic­ký horor.

  1. Kvůli raso­vé téma­ti­ce čer­noš­ské­ho mystic­ké­ho vra­ha.
  2. Kvůli samot­né­mu cha­rak­te­ru fil­mu. Kráčí totiž vně bari­ér kla­sic­ké­ho sla­she­ru. Jde spíš o inte­li­gent­ní a vel­mi efekt­ní thriller s výbor­ný­mi her­ci a okouz­lu­jí­cí hud­bou.
  3. Film děsí niko­liv lit­ry krve a ohav­ný­mi vraž­da­mi, ale urba­nis­tic­kou neo­sob­ní atmo­sfé­rou a vel­mi půso­bi­vý­mi momen­ty téměř hma­ta­tel­né­ho stra­chu. 

Dobře zvlád­nu­té reži­sé­ro­vo vede­ní nutí her­ce před­vá­dět výko­ny na hra­ni­ci jejich schop­nos­tí. Je to dob­ře patr­né u před­sta­vi­tel­ky hlav­ní hrdin­ky Virginii Madsen, jež se vel­mi důvě­ry­hod­ně pohy­bu­je na hra­ni­ci mezi uvě­řit - neu­vě­řit. Tony Todd, před­sta­vi­tel role Candymana, dokon­ce dal sou­hlas k tomu, aby v jed­né z nej­e­fekt­něj­ších scén měl v ústech sluš­né množ­ství sku­teč­ný včel! Ty byly cho­vá­ny zvlášť pro film, tudíž nesmě­ly být star­ší než 24 hodin, aby vypa­da­ly dospě­le, ale nemě­ly smr­to­nos­ná žihadla. Přestože her­ci nehro­zi­lo oprav­do­vé nebez­pe­čí, uznej­te, že podob­ný zápal pro věc se jen tak nevi­dí.

Všechny ven­kov­ní pasá­že se natá­če­ly v kri­mi­nál­ním pro­stře­dí chi­cagské měst­ské čás­ti Cabrini Green. Tato sku­teč­nost donu­ti­la fil­mo­vý štáb „spřá­te­lit se“ (pocho­pi­tel­ně za vydat­né pomo­cí zele­ných ban­ko­vek) s hlav­ní­mi před­sta­vi­te­li míst­ních gan­gů, kte­ří se sta­li garan­ty bez­pro­blé­mo­vé­ho natá­če­ní a jsou rov­něž k vidě­ní ve sku­pi­no­vých scé­nách. Ačkoliv nikdo nebyl scho­pen plně zajis­tit bez­peč­nost, všech­no pro­běh­lo bez pro­blé­mů.

Úsilí tvůr­ců, kte­ré stá­lo 8.000.000 $, bylo dob­ře při­ja­to pub­li­kem a vydě­la­lo kolem 26.000.000 $. Virginia Madsen dosta­la cenu Americké aka­de­mie horo­ro­vých fil­mů. Režisér dostal rov­něž sluš­nou řadu nomi­na­cí, avšak u nomi­na­cí také zůsta­lo. Tony Todd nedo­stal žád­nou cenu, ale obje­vil se ve všech nato­če­ných pokra­čo­vá­ních -  Candyman 2 : Sbohem masu (1995), Candyman 3 : Den smr­ti (1999).

Film je dnes jakousi kla­si­kou žán­ru a dopo­ru­čo­val bych ho vidět kaž­dé­mu, kdo má rád horo­ry nebo pros­tě a jed­no­du­še fil­my a chce si roz­ší­řit obzo­ry.


Foto: PolyGram Filmed Entertainment


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...