Kritiky.cz > Festivaly > Bratislavský festival potvrdil silnou pozici snímků z bývalé Jugoslávie a navštívil jej Jean-Marc Barr

Bratislavský festival potvrdil silnou pozici snímků z bývalé Jugoslávie a navštívil jej Jean-Marc Barr

Jean Marc Barr
JEAN-MARC BARR

Slavnostním závě­reč­ným cere­mo­ni­á­lem s vyhlá­še­ním cen pro vítěz­né sním­ky, her­ce a tvůr­ce skon­či­la v úte­rý 14. 11. 2017 sou­těž­ní část 19. roč­ní­ku Mezinárodního fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu Bratislava. Tradiční fil­mo­vá akce na Slovensku letos kvů­li finan­cím zre­du­ko­va­la svůj pro­gram, ale para­dox­ně tak díky úspor­ným opat­ře­ním dala ve svém pro­gra­mu vět­ší před­nost kva­li­tě uvá­dě­ných sním­ků před jejich kvan­ti­tou. Hlavní sou­těž hra­ných fil­mů mož­ná neby­la v tom­to kon­tex­tu nej­po­čet­ně­ji zastou­pe­ná, na dru­hé stra­ně kaž­dý z fil­mů v tom­to výbě­ru byl už pro­vě­řen účas­tí na jiných mezi­ná­rod­ních fes­ti­va­lech, a někte­ré titu­ly dokon­ce už zdo­bi­ly různá oce­ně­ní z před­cho­zích letoš­ních sou­těž­ních pře­hlí­dek.

Bratislavský fes­ti­val ote­vřel v tom­to smys­lu už také úspěš­ný srb­ský film Requiem za paní J. Srbská herec­ká hvězda Mirjana Karanović pod režij­ním vede­ním Bojana Vuletiće v něm ztě­les­ni­la titul­ní posta­vy neza­měst­na­né ženy, kte­rá pro­pad­ne depre­si a v napros­té neteč­nos­ti k vlast­ní rodi­ně i okol­ní­mu svě­tu naplá­nu­je svou sebe­vraž­du. Zbývá ji ako­rát vyří­dit pár drob­nos­tí, kte­ré se ale uká­žou jako mno­hem vět­ší pře­káž­ky na sebe­vra­žed­né misi, než se původ­ně moh­lo zdát. Film těží pře­de­vším z exce­lent­ní­ho herec­ké­ho výko­nu Karanovićové, ale také z vtip­ně napsa­né­ho scé­ná­ře, kte­rý pří­běh v řadě oka­mži­ků doká­že odleh­čit neče­ka­ným humo­rem.

Velké pozor­nos­ti se těši­la pře­de­vším dvo­ji­ce pro­mí­ta­ných fil­mů z letoš­ní­ho Benátského fes­ti­va­lu. Vítězný sní­mek reži­sé­ra Guillerma del Tora Podoba vody potvr­dil auto­ro­vu záli­bu ve fan­ta­sy téma­tech, kte­rou ale ten­to­krát tvůr­ce prolnul se žánrem milost­né roman­ce. Děj fil­mu se ode­hrá­vá v obdo­bí stu­de­né vál­ky v ame­ric­ké taj­né vojen­ské labo­ra­to­ři, kde pra­cu­je jako uklí­zeč­ka Elisa (Sally Hawkins). Ta je němá, což ji do jis­té míry izo­lu­je od okol­ní­ho svě­ta. Její život ale změ­ní, když zjis­tí, že v jed­né čás­ti kom­ple­xu je věz­ně­na a podro­bo­vá­na expe­ri­men­tům zvlášt­ní bytost jaké­ho­si „žabí­ho muže“, jehož obje­vil jeden z vlád­ních zmoc­něn­ců (Michael Shannon) kde­si v ama­zon­ských pra­le­sích. Elisa se do přís­ně stře­že­né­ho objek­tu postup­ně zami­lu­je a nako­nec se ho roz­hod­ne také zachrá­nit. Del Toro vyprá­ví s vel­kou inven­cí v holly­wo­od­ském sty­lu o nos­tal­gii k 50. letům a v tom­to duchu rov­něž sty­li­zu­je i řadu výtvar­ných prv­ků, kte­rý­mi nás v ději pro­vá­zí. Příběh je ale dosti před­ví­da­tel­ný, tak­že divá­ko­vi nako­nec nezbý­vá, než se kochat hlav­ně režij­ní­mi pře­cho­dy mezi jed­not­li­vý­mi obra­zy a peč­li­vou retro výpra­vou. Dá se ale oče­ká­vat, že Hollywood si sym­bo­lic­ký sní­mek o boji pro­ti jina­kos­ti oblí­bí prá­vě díky jeho for­mě a mohl by být, podob­ně jako loň­ský La La Land, žha­vým kan­di­dá­tem na někte­rou ze sošek Oscara.

Mnohem vět­ší ambi­ce ský­tá dal­ší ame­ric­ká novin­ka reži­sé­ra Martina McDonagha Tři bill­bo­ar­dy kou­sek za Ebbingem. Famózní Frances McDormand zde ztě­les­ni­la ženu střed­ních let, kte­ré zavraž­di­li dce­ru. Vyšetřování se ale neú­měr­ně táh­ne a žena se roz­hod­ne jed­nat. Před vjezd do měs­ta, kde žije, umís­tí tři bill­bo­ar­dy s vel­mi kon­tro­verz­ní­mi vzka­zy urče­ný­mi pro šéfa míst­ní poli­cie (Woody Harrelson) a začnou se dít věci. Nekorektní hláš­ky, čer­ný humor, ale hlav­ně sil­né téma lid­ské vzpou­ry pro­ti sys­té­mu a nespo­ko­je­nos­ti, dělá z McDonaghova sním­ku vel­ký divác­ký záži­tek a pod­le vše­ho by jej nemě­ly minout mini­mál­ně osca­ro­vé nomi­na­ce.

Velkou cenou z fes­ti­va­lu v Cannes se už mohl pyš­nit dal­ší uvá­dě­ný sní­mek 120 tepů za minu­tu, kte­rý Francie vyslal do klá­ní o Oscara pro nej­lep­ší zahra­nič­ní film. Režisér Robin Campillo v něm pojed­ná­vá o akti­vis­tech z paříž­ské poboč­ky ACT UP, kte­ří v raných 90. letech boju­jí s machi­na­ce­mi far­ma­ceu­tic­kých firem, nezá­jmem veřej­nos­ti a otu­pě­los­tí vlád ohled­ně pro­ble­ma­ti­ky pre­ven­ce před nemo­cí AIDS a léč­by tisí­ců naka­že­ných zejmé­na gayů. Pro mno­hé jde záro­veň nejen o poli­tic­ký boj, ale i zápas o vlast­ní život, pro­to­že čas naka­že­ných akti­vis­tů se pováž­li­vě krá­tí. Svým způ­so­bem zásluž­né téma ale Campillo zpra­co­val znač­ně nezá­živ­ně. Jeho meto­da dává před­nost zejmé­na zápla­vě dia­lo­gů, kde bude mít divák vel­ký pro­blém se iden­ti­fi­ko­vat vůbec s někte­rou z mno­ha postav. Řada pro­mluv pak jen pre­zen­tu­je živé dis­ku­ze akti­vis­tů, ale fil­mu schá­zí zob­ra­ze­ní více osob­něj­ší­ho roz­mě­ru někte­rých jeho hlav­ních postav. Jde o pří­klad poně­kud pře­ce­ně­né­ho fil­mo­vé­ho díla, kte­ré to bude mít těž­ké nejen u divá­ků, ale i ame­ric­kých aka­de­mi­ků.

Naopak vět­ší šan­ce uspět v kate­go­rii nej­lep­ší zahra­nič­ní film může mít ital­ský sní­mek Ciambra. Ten popi­su­je cikán­skou komu­ni­tu v Kalábrii, kde s počet­nou rodi­nou žije také čtr­nác­ti­le­tý chla­pec Pio. Rád by už opus­til dět­ské hry a zapo­jil se do svě­ta své­ho dospě­lé­ho bra­t­ra, kte­rý se ale pohy­bu­je na hra­ně záko­na. Když jed­no­ho dne bra­tr zmi­zí, Pio se pokou­ší zaujmout jeho mís­to, ale ces­ta k dospě­los­ti bude pro něj dláž­dě­na řadou život­ních zkou­šek. Nejcennější na sním­ku je patr­ně prá­ce reži­sé­ra Jonase Carpinaga s míst­ní­mi rom­ský­mi neher­ci. V tom­to duchu může něko­mu film při­po­me­nout sním­ky např. čes­ké­ho tvůr­ce Petra Václava. Zásadní posel­ství, ale nako­nec dílo naklá­dá na bed­ra hlav­ní­ho hrdi­ny Pia, jest­li se kluk doká­že z život­ní­ho sty­lu své komu­ni­ty vůbec vyma­nit, nebo bude násle­do­vat špat­né pří­kla­dy svých blíz­kých v budouc­nu i on sám.

Zdaleka nej­za­jí­ma­věj­ší tak byl nako­nec pro mno­hé turec­ký film Zrno, do nějž jeh reži­sér Semih Kaplanoglu obsa­dil herec­kou hvězdu Jean-Marc Barra. Tato filo­zo­fu­jí­cí sci-fi vyprá­ví posta­po­ka­lyp­tic­ký pří­běh zasa­ze­ný do svě­ta, kde jsou ti, kte­rým se poda­ři­lo pře­žít, roz­dě­le­ni mezi pozůstat­ky měst, obý­va­ných eli­tou, a zaká­za­ný­mi oblast­mi, kde gene­tic­ky „nekom­pa­ti­bil­ní“ při­stě­ho­val­ce sužu­je sucho a epi­de­mie. Vizuálně úchvat­ný čer­no­bí­lý sní­mek se dotý­ká de fac­to hod­ně aktu­ál­ních témat spo­je­ných s imi­gra­cí a glo­bál­ní­mi pro­blémy naší pla­ne­ty. Jeho uve­de­ní v Bratislavě dopro­vo­dil navíc osob­ně před­sta­vi­tel hlav­ní role Jean-Marc Barr, kte­rý byl ved­le kanad­ské­ho reži­sé­ra Denise Cote nej­vět­ší hvězdou letoš­ní­ho fes­ti­va­lu.

V kon­ku­ren­ci výše uve­de­ných fil­mů se naštěs­tí neztra­ti­ly ani někte­ré sou­těž­ní sním­ky. Podle oče­ká­vá­ní si nako­nec cenu za nej­lep­ší film odnes­lo kopro­dukč­ní dra­ma reflek­tu­jí­cí trau­ma­ta z vál­ky v býva­lé Jugoslávii Chlapi neplá­čou, kte­ré bodo­va­lo už i na letoš­ním Karlovarském fes­ti­va­lu. Režisér Alen Drljević roze­hrál komor­ní psy­cho­lo­gic­kou stu­dii něko­li­ka váleč­ných vete­rá­nů z růz­ných čás­tí Jugoslávie, kte­ré vál­ka zde­vas­to­va­la fyzic­ky i psy­chic­ky, jež se podro­bu­jí sku­pi­no­vé tera­pii s nadě­jí, že si doká­ží nejen vzá­jem­ně odpus­tit, ale najít mož­ná i nový smy­sl ve vlast­ním živo­tě. Porota, v níž mimo jiné zase­dl prá­vě i zmí­ně­ný Jean-Marc Barr, oce­ni­la jed­no­hlas­ně kolek­tiv­ní herec­ký výkon a posel­ství o smí­ře­ní, stá­le aktu­ál­ní i v dneš­ní společensko-politické situ­a­ci.

Cenu za nej­lep­ší režii zís­ka­la debu­tu­jí­cí irác­ká reži­sér­ka Soleen Yuseff za sní­mek Dům bez stře­chy. Ta se v něm s odva­hou a upřím­nos­tí věno­va­la pro­ble­ma­ti­ce mužů v sil­ně patri­ar­chál­ní spo­leč­nos­ti v nebez­peč­né oblas­ti Kurdistánu, kde také natá­če­la.

Cena za nej­lep­ší žen­ský herec­ký výkon puto­va­la do Francii do rukou Laetitie Dosch za její ztvár­ně­ní hlav­ní hrdin­ky ve fil­mu Paula, jež pojed­ná­vá o ženě, kte­ré se díky vlast­ní sla­bos­ti nako­nec poda­ří najít sílu por­vat se se živo­tem.

Cenu za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon zís­kal pak její írán­ský kole­ga Navid Mohammadzadeh za roli ve fil­mu Bez data, bez pod­pi­su, kde ztě­les­nil muže odsou­ze­né­ho k tragé­dii. Stejný sní­mek potom obdr­žel i Cenu poro­ty fil­mo­vých kri­ti­ků.

Pro úpl­nost se slu­ší ješ­tě dodat, že cenu pro nej­lep­ší doku­ment obdr­že­ly turec­ké Meteory. A čest­né oce­ně­ní za umě­lec­kou výji­meč­nost ve svě­to­vé kine­ma­to­gra­fii si odne­sl ame­ric­ký herec žijí­cí ve Francii Jean-Marc Barr a slo­ven­ská herec­ká legen­da Božidara Turzonovová.

Závěrem tedy nezbý­vá než dou­fat, že se orga­ni­zá­to­rům poda­ří i v příš­tím roce dát dohro­ma­dy atrak­tiv­ní fil­mo­vý pro­gram k již jubi­lej­ní­mu 20. roč­ní­ku a opět na Bratislavský fes­ti­val při­vézt řadu zají­ma­vých fil­mař­ských osob­nos­tí. Ostatně roz­ho­vor s letoš­ní hvězdou Jean-Marc Barrem si bude­te moci pře­číst co nevi­dět.
Martin Novosad

  • WONDER WOMAN – Official Trailer [HD]3. listopadu 2016 WONDER WOMAN – Official Trailer [HD] Trailer najdete na TraileryCesky.net. Posted in Trailery
  • Nahlédněte do reklamní branže!10. prosince 2018 Nahlédněte do reklamní branže! V předvánoční době je velmi aktuální téma nákupu a prodeje. Často se vracíte z obchodu obtěžkáni taškami a přemýšlíte, jak se mohlo stát, že jste nakoupili i to, o čem jste do dnešního dne […] Posted in Recenze knih
  • Soutěž o Steam klíč11. listopadu 2016 Soutěž o Steam klíč Vyhlašujeme soutěž o Steam klíč Trvání soutěže 11.11. - 18.11.2016. Klíč získá autor nejlepších textů v bublině. Nejlepší text vybere správce faceb. stránky Kritiky.cz. Odkaz na […] Posted in Soutěže
  • Čtvrtečník18. prosince 2003 Čtvrtečník Jaké budou tento týden premiery (asi žádné) a jak to vypadá s Kinomolem do budoucna (dobře). Protože mám pocit, že před Vánocemi již žádné premiery nebudou (opravte mě, pokud se pletu), […] Posted in Filmové recenze
  • Vyrobte si doma šampon, zubní pastu nebo prací prášek3. dubna 2017 Vyrobte si doma šampon, zubní pastu nebo prací prášek Alena Thomas má na svém kontě už dvě knížky věnující se výrobě domácí kosmetiky, drogerie a jiných nezbytností, které si většina z nás kupuje v obchodě. A jak zmiňuje v úvodu k druhému […] Posted in Recenze knih
  • Star Trek: Do neznáma - “Rozdělená posádka”18. srpna 2016 Star Trek: Do neznáma - “Rozdělená posádka” Scénáristy, kteří byli zodpovědní za to, že vezmou posádku tam, kam se dosud nikdo nevydal, jsou startrekový nováček Doug Jung (Dark Blue, Banshee) a herec a spoluscenárista Simon […] Posted in Speciály
  • LAMBERT, Karine. Dům žen bez mužů. Aneb když se ztratí láska, pověs na hřebík otevřené nůžky!8. listopadu 2016 LAMBERT, Karine. Dům žen bez mužů. Aneb když se ztratí láska, pověs na hřebík otevřené nůžky! Název románu svádí k představě, že by se mohlo jednat o feministický výkřik zhrzených žen. Prvoplánově to tak i vypadá. Je zde však jedno velké ALE. Osudy pěti žen v domě, kam kromě […] Posted in Recenze knih
  • Venom - Recenze - 60%5. října 2018 Venom - Recenze - 60% Jeden z nejoblíbenějších antihrdinů komiksového světa je tu. Venom patří ve světě Marvelu k nejoblíbenějším i přes svůj hrůzostrašný vzhled a chuť baštit lidi. Venom je symbiont z […] Posted in Filmové recenze
  • Mluv s ní26. září 2005 Mluv s ní Za ty 3 roky, co se film Mluv s ní objevil na plátně, existuje na internetu určitě spousta recenzí. Osobně navíc nepatřím ke znalcům Almodóvarových filmů. Mluv s ní je zatím jeho jediným, […] Posted in Filmové recenze
  • Farma SK – 8. série – 3. díl16. března 2017 Farma SK – 8. série – 3. díl https://www.youtube.com/watch?v=c4lTjy7lIvM Posted in Reality show

Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...