Božena útočí na city

Bozena

Čtyři led­no­vé neděl­ní veče­ry pro­gra­mu České tele­vi­ze pat­ří mini­sé­rii „Božena“. Příběh inspi­ro­va­ný živo­tem spi­so­va­tel­ky národ­ní­ho obro­ze­ní Boženy Němcové vzbu­zu­je emo­ce stej­ně, jako se to poda­ři­lo slav­né spi­so­va­tel­ce svým romá­nem Babička. První vydá­ní kni­hy vyšlo v roce 1855, kdy se autor­ka stre­fi­la do nála­dy národ­ní­ho obro­ze­ní. Kniha však našla obli­bu i v letech násle­du­jí­cích a dosud pat­ří mezi povin­nou škol­ní čet­bu. Kdo neče­tl Babičku, jako by nebyl dosta­teč­ně vzdě­lán. Kromě lite­rár­ní­ho díla byla spi­so­va­tel­ka před­mě­tem zájmu také své sou­kro­mí. Vdávala se mla­dá, poro­di­la něko­lik dětí, věno­va­la se lite­rár­ní tvor­bě, sta­la se veřej­ně zná­mou oso­bou a zemře­la v nedo­ži­tých 42 letech. Na jeden lid­ský život je to doce­la dosta­teč­né a pro uměl­ce inspi­ru­jí­cí. V sou­čas­né době po ní zby­lo její dílo, dopi­sy a písem­né vzpo­mín­ky pamět­ní­ků. V době kdy žila, měla jis­tě množ­ství obdi­vo­va­te­lů. V sou­čas­né době se na její dílo i osob­nost dívá­me s odstu­pem téměř 200 let. Státotvorné uspo­řá­dá­ní se změ­ni­lo stej­ně jako spo­le­čen­ská pra­vi­dla a nor­my. Právě pro­to, že došlo k toli­ka změ­nám, je dob­ře, že se poda­ři­lo nato­čit čtyř­díl­nou mini­sé­rii s názvem „Božena“.

Scénáristky Martina Komárková a Hana Wlodarczyková se pus­ti­ly do neleh­ké­ho úko­lu vybrat ze živo­ta spi­so­va­tel­ky důle­ži­té momen­ty, a ty pak zpra­co­vat do scé­ná­ře. Podklady pro scé­nář sice jsou, ale jaký byl sku­teč­ný vztah man­že­lů Němcových a jak pro­bí­ha­la spo­le­čen­ská setká­ní a kon­ver­za­ce v době národ­ní­ho obro­ze­ní, to už je “jíz­da po umě­lém ledě“.  A je tu ješ­tě jeden nesnad­ný úkol - napsat dia­lo­gy, aby nešus­ti­ly papí­rem a obsa­ho­vě pomá­ha­ly posou­vat děj.

Režii nároč­né­ho natá­če­ní s množ­stvím her­ců a loka­cí ved­la Lenka Wimmerová. Její zku­še­nos­ti z režie tele­viz­ních seri­á­lů Soukromé pas­ti a Terapie se jí jis­tě hodi­ly při natá­če­ní emoč­ně vypja­tých scén man­že­lů Němcových. Při jejich hád­kách i kon­flik­tech se poda­ři­lo zachy­tit dob­ře vypja­tou atmo­sfé­ru i vnitř­ní roze­rva­nost obou postav. Scény spo­le­čen­ských setká­ní jsou však bez živo­ta, jen dekla­mo­vá­ní pozná­mek nebo „myš­le­nek“. Je mi líto, že posta­vy jiných zná­mých osob­nos­tí národ­ní­ho obro­ze­ní vypa­da­jí jako vlast­ní kari­ka­tu­ry. Jedině Veronika Freimanová si svou Magdalenu Dobromilu Rettigovou zahrá­la s chu­tí a živo­tem.

Pro hlav­ní roli si reži­sér­ka vybra­la Annu Kameníkovou, kte­ré typo­vě i tem­pe­ra­men­tem posta­vě odpo­ví­dá. Jistě neby­lo snad­né zahrát pro­mě­nu mla­dé­ho zví­da­vé­ho děv­če­te v mat­ku něko­li­ka dětí, kte­rá tou­ží po svo­bod­ném roz­ho­do­vá­ní a spo­leč­nos­ti. Scénář jí občas pomohl scé­na­mi, kte­ré měly patr­ně pod­trh­nout její pova­ho­vé rysy. Myslím tím roman­tic­kou čet­bu v koru­ně stro­mu nebo setká­ní s malí­řem u ryb­níč­ku. Scénu s buch­ta­mi si zase musí zami­lo­vat kaž­dá moder­ní žena, kte­ré se pro­ti­ví neu­stá­le vaře­ní a peče­ní. Když Božena pro­ne­se, že nechce rodit děti a chce na ples, tak na to se nedá nic namít­nout. Tančit je urči­tě zábav­něj­ší než porod, to dá rozum. Taky moder­ní a eman­ci­po­va­ná žena si vybe­re sama polo­hou při sexu. A zoba­jí­cí sle­pi­ce pod sto­lem pomá­ha­jí zase vyjá­d­řit, jak je těž­ké udr­žet se čtyř­mi dět­mi doma pořá­dek..

Josefa Němce hra­je Jan Hájek s pře­hle­dem. Zpočátku půso­bí jako uza­vře­ný a přís­ný suchar, ale postup­ně nechá­vá zazní­vat sil­ně vlas­te­nec­ké smýš­le­ní i kom­pli­ko­va­ný vztah ke své ženě.  Hájek tvo­ří s Kameníkovou dob­ře kon­trast­ní dvo­ji­ci, kte­rá se sna­ží o sou­ži­tí, ale spo­leč­nou lás­kou je jim jen národ­ní cítě­ní a to asi nebu­de sta­čit.

O národ­ním obro­ze­ní již nato­čil František Filip úspěš­né tele­viz­ní seri­á­ly Sňatky z rozu­mu a F.L.Věk. Oba seri­á­ly měly kniž­ní před­lo­hy a scé­ná­ře napsal Otta Zelenka. Česká tele­vi­ze se k obě­ma seri­á­lům vra­cí. Točilo se před půl sto­le­tím pře­váž­ně v ate­li­é­rech a scé­ny půso­bí dnes sta­tic­ky. Oba seri­á­ly však měly řadu zají­ma­vých postav, na jejichž osud měly vliv spo­le­čen­ské změ­ny. Jednotlivé scé­ny byly pro­pra­co­va­né a vypoin­to­va­né. Dialogy nepo­strá­da­ly vtip ani emo­ce. Akorát sex chy­běl. Tak ten nám sice mini­se­ri­ál Božena posky­tu­je, ale nevím, jest­li to bude sta­čit, abych se na Boženu díva­la opa­ko­va­ně. Zatím si udě­lám čas na 3. a 4. pokra­čo­vá­ní.


Photo © Česká tele­vi­ze / Mikuláš Křepelka

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,37927 s | počet dotazů: 225 | paměť: 46913 KB. | 28.01.2021 - 08:40:27