Bourák

(zatím nehodnoceno)

Loading...

JIŘÍ MACHÁČEK JAKO RUDA

Po sliz­kém otci v Občanském prů­ka­zu a šéfo­vi pová­leč­né kon­tra­roz­věd­ky v dra­ma­tu Toman vám reži­sér Ondřej Trojan v Bourákovi při­sou­dil roli maji­te­le šlukdorfské her­ny Titanic a vymaz­le­né oran­žo­vé vil­ky. Kdo je Ruda, zva­ný Bingo?
Ruda je maji­tel bušír­ny, tedy her­ny s výher­ní­mi auto­ma­ty, kte­ré­mu se od prv­ní­ho momen­tu začne sypat dome­ček klo­potně vysta­vě­nej z karet, tak­že by nám ho na jed­nu stra­nu někdy moh­lo být i líto, ale pro­to­že pro­pa­dl dojmu, že ke štěs­tí vede jen jedi­ná mož­ná ces­ta, a sice přes pra­chy, tak se mu může­me smě­le i smát. Krom toho by se o něm taky dalo s úspě­chem říct, že je to úpl­nej magor.

Baví vás hrát tako­vé posu­nu­té, div­né týp­ky?
Baví. A prá­vě hle­dat tu správ­nou míru nad­hle­du za jakých okol­nos­tí je ten Ruda k smí­chu a za jakých je k poli­to­vá­ní, je na té prá­ci vzru­šu­jí­cí.

U Tomana jste s reži­sé­rem strá­vi­li hod­ně času nad scé­ná­řem. Jak to bylo u Bouráka, kde sice nemá­te hlav­ní roli, ale vaše posta­va zamí­chá v pří­bě­hu sko­ro vším?
V pří­pa­dě Rudy jsem do scé­ná­ře při­spěl jen nepa­tr­ně, řekl bych malič­kost­mi, tako­vý­mi oka­mži­tý­mi nápa­dy, napří­klad.... a vidí­te, ani si nemo­hu vzpo­me­nout, tak­že to Petr Jarchovský asi pěk­ně napsal.

Jaké bylo natá­če­ní? Točit kome­die prý není žád­ná sran­da. Jak se vám spo­lu­pra­co­va­lo s Ondrou Trojanem ten­to­krát?
Já jsem si spo­lu­prá­ci s Ondrou poměr­ně dost pochva­lo­val už, když jsme dokon­či­li Tomana, a to by se tady u Bouráka dalo klid­ně zko­pí­ro­vat. My už si totiž s Ondrou žád­né zby­teč­nos­ti navzá­jem říkat nemu­sí­me. Oba o sobě víme, že nám jde o co nej­lep­ší výsle­dek toho, co vzni­ká, a že všech­no ostat­ní je až za bé. Takže abych pou­žil Ondrův slov­ník, tak říkám, že naše spo­lu­prá­ce byla opět zali­tá slun­cem.

Ruda má ženu Jiřinu, kte­rou hra­je Petra Nesvačilová, zaměst­ná­vá Bourákovu dce­ru Kamilu v podá­ní stu­dent­ky kon­zer­va­to­ře Veroniky Markové a už od ško­ly milu­je její mámu Markétu, kte­rou ztvár­ni­la Kristýna Boková. Jak se vám s nimi hrá­lo?

Nechci, aby to zně­lo vychlou­bač­ně, ale s Kristýnkou jsme to měli podob­né jako Keith Richards s Ronnie Woodem, slo­vy Richardse: nejsme nej­lep­ší kyta­ro­vý hrá­či na svě­tě, ale když hra­je­me spo­lu, tak víme, že na nás nikdo nemá. A Veronika toči­la svůj prv­ní film, vlast­ně tam hra­je hlav­ní roli a mys­lím, že to Ondra nemohl obsa­dit líp. Věřím, že ta hol­ka nás ješ­tě pře­kva­pí. No a Sváča (Petra Nesvačilová), to je taky pří­rod­ní úkaz, když jsem ji uvi­děl v kos­tý­mu, tak jsem si musel říct jupí, koneč­ně natá­čím němec­ké scifi-porno! Petra ale na kaž­dý pád potvr­di­la pra­vi­dlo, že blbou žen­skou doká­že zahrát jenom žen­ská, kte­rá je chyt­rá.

S Ivanem Trojanem jste se sešli na pla­ce ve dvou scé­nách. Obě byly rea­li­zač­ně dost nároč­né, jed­na se toči­la celý den a dru­há sko­ro celou noc. Jaké to bylo setká­ní, 12 let od vaše­ho posled­ní­ho spo­leč­né­ho fil­mu Medvídek? Hraje se vám spo­lu dob­ře?
Představte si, že s Ivanem točí­te rvač­ku, je zima, vy leží­te v blá­tě, on sto­jí nad vámi a kaž­dou chví­li, když usly­ší­te STOP, a když tam v tom blá­tě čeká­te, až se vymě­ní objek­tiv nebo pře­mas­ku­je krev, tak je Ivan vždyc­ky prv­ní, kdo volá, rych­le Jirku při­kryj­te, dej­te mu čaj a podob­ně. Na to se neza­po­mí­ná. Ivan beze­spo­ru pat­ří k těm nej­lep­ším her­cům, se kte­rý­mi jsem kdy měl tu čest něco dělat a nejen pro to co jsem zmí­nil.

Ve fil­mu máte nej­víc akč­ních scén. Například dvě dost drs­né rvač­ky. Jednu se „zbra­ně­mi“ a jed­nu pěst­ní. Jak se vám toči­ly?
To je tako­vej klu­kov­skej sen, když je vám deset nebo čtr­náct, tak si říká­te, pokud budu hrát někdy ve fil­mu, tak jedi­ně rvač­ky a akč­ní scé­ny. Takže když se vám tenhle sen spl­ní ve věku, kdy už vás zvol­na začí­ná opouš­tět vaše pověst­ná leo­par­dí mršt­nost, tak si říká­te, zaplať pám­bu, že se mi ten sen nespl­nil tře­ba až v osm­de­sá­ti.

Ve Bourákovi vyu­ži­je­te i své gol­fo­vé umě­ní. Je to asi roz­díl, když něco umíš, než když jen hra­ješ, že to umíš…?
Tak urči­tě. Tady jsme teda i před otáz­kou, co je to vlast­ně golf, kaž­do­pád­ně, jak by asi řekl Jarda Jágr, tak je to jenom sport.

Kostýmy a mas­ky se i na posta­vě Rudy dost vyřá­di­ly. Jak se vám líbi­ly mode­ly, do kte­rých vás oblék­la Tereza Kučerová?
Absolutně inspi­ru­jí­cí. Jednak je tře­ba říct, že s Terezou jsme oba, a asi i díky diva­dlu SKLEP, náru­ži­vý­mi milov­ní­ky poezie lehce pokles­lé bizar­ní nád­he­ry. Ale to, do čeho mě Tereza oblék­la, mi taky dost pomoh­lo, že se mi ta posta­va Rudy zje­vi­la nejen před oči­ma, ale že jsem tro­chu nahlé­dl i do něj. Díky Terezko!

Točilo se na seve­ru Čech, jaký máte jako rodák z Litoměřic k tomuhle kou­tu naší repub­li­ky vztah?
Je to domov mého dět­ství a vždyc­ky bude, s tím se nedá hnout.

Na co se můžou divá­ci Bouráka v kině těšit?
Na spous­tu věcí, na pís­nič­ky, kte­ré do fil­mu napsal Roman Holý v oje­di­ně­lém podá­ní Matěje Rupperta a jeho Hrozinek, na pořád­ný ame­ric­ký káry, na dob­rej pří­běh, a ved­le toho taky na to, že už se zase může­me kou­kat na fil­my spo­leč­ně.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře