Tak jsem se ho dočkala, toho umaštěnýho seladona s mozečkem zastydlým kdesi v pravěku, kdy frčel rock and roll a všechno americké mělo cenu zlata. Ano, Bourák se jmenuje a musíte si ho zamilovat stejně, jako jeho žena Markéta. Pro mladší ročníky to je prototyp staříka, který se už dlouho nepodíval do občanky na své datum narození a pro praktický život se jeví jako přítěž. I tak se ale najdou i obdivovatelky, jako je Bublina, které využívají takové obstarožní rarity k zábavě a přihřejí se v sálající energii roztouženého podivína. V hudebním klubu kdesi na okraji Šlukdorfu, kde to duní svižnou a fakt skvělou retro muzikou, to umí Bourák na parketu roztočit. Co dokáže odvázat Bublinu, to jeho dcera Kamila tak docela nedocení. Má svých starostí nad hlavu. Jednak musí být ve střehu, aby jí nenateklo do pokoje děravou střechou, jednak si musí dávat pozor na svého divnýho šéfa Rudyho a nijak perspektivně nevypadá ani její známost s kamioňákem. Prostě to chce nějaké řešení!
Námět k příběhu, který se odehrává v imaginárním městě, kde žijí kromě docela slušných lidí i podivíni, co podnikají na hranici zákona, napsala Evita Naušová. Zkušený scénárista Petr Jarchovský napsal scénář, který má sice hlavu a patu, ale není to žádná „bomba“. Příběh balancuje na hraně černé komedie a naivního příběhu pro dospívající mládež s naučením. Hlavní hrdinkou je dospívající dívka, která umí všechno vyřešit, dospělé postavy pak jsou vyvedené jak jedna parodie za druhou, od nemohoucí a odevzdané matky, amatérské zlatokopky, podivné podnikatele nebo tupé policajty a násilníky. Zamilovaný kamioňák moc do takového panoptika nezapadá, ale posiluje v příběhu motiv síly lásky až za hrob.
Slabý příběh a všechny postavy na filmovém plátně hravě přehluší skvělá kapela, která zaujme každého bez ohledu na věk i pohlaví. Hudba Romana Holého, perfektní Matěj Ruppert a zpěvačky Tereza Černochová, Tonya Graves a Žofie Dařbujánová, naplnily scény v hudebním klubu skvělou atmosférou. Možná je to na film málo, ale já jsem se na každou píseň těšila a užívala jsem si jí, jako by to byla živá voda. Taky díky ní jsem celý film vzala na milost a myslím si, že ho je potřeba brát jako milé zpestření po době koronavirové.
Hudební složka filmu je také důležitá pro samotný filmový příběh, protože propojuje osud několika postav a dává smysl jejich jednání. Půvabné je i propojení jména Bourák se skutečným americkým veteránem, který bez ohledu na výrobní značku lze označit slovem „bourák“.
Režisér a producent Ondřej Trojan si udělal radost nejen při přípravě filmu, ale jistě i při natáčení. Sám si střihl malou, ale významnou roličku, a především dal prostor vyniknout svému bratrovi Ivanovi, který předvedl svoji další hereckou kreaci. Pečlivě volí pohyby, od drobných detailů až po taneční kreaci v klubu a v každé scéně, kde vystupuje, strhává na sebe pozornost. Nepřehlédnutelná je také herečka Alena Pajtinková v roli Bubliny. Scéna v autě je vtipná jako reklama na žvýkací gumu. Další herečkou, která mě zaujala svým hereckým výkonem, je Veronika Marková v roli Kamily. Musí řešit své současné problémy a ještě se musí popasovat s nadsázkou, se kterou přichází na scénu její otec Bourák, jeho submisivní žena Markéta nebo zamilovaný podnikatel Ruda.
Film mě zaujal skvělou hudbou a zábavnou hereckou kreací Ivana Trojana. Není to náročná podívaná a ani stylově propracovaný film. Kdyby v něm ubylo několik vražd, pak by to mohla být zábavná podívaná i pro celou rodinu.
Foto: Total Helpart / Bara Lockefeer
Nejnovější komentáře