Bohové musejí být šílení

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Bohové musí být šíle­ní je kome­di­ál­ní film z roku 1980, kte­rý napsal, pro­du­ko­val, sestří­hal a reží­ro­val Jamie Uys. Jedná se o mezi­ná­rod­ní kopro­duk­ci Jihoafrické repub­li­ky a Botswany, prv­ní film ze série The Gods Must Be Crazy.

Děj fil­mu se ode­hrá­vá v již­ní Africe a hlav­ní roli v něm hra­je nami­bij­ský far­mář San Nǃxau ǂToma v roli Xiho, lov­ce a sbě­ra­če z pouš­tě Kalahari, jehož kmen obje­ví skle­ně­nou láhev spad­lou z leta­dla a věří, že je to dar od jejich bohů. Když se Xi vydá láhev bohům vrá­tit, jeho ces­ta se pro­plé­tá s ces­tou bio­lo­ga (hra­je ho Marius Weyers), nově naja­té ves­nic­ké uči­tel­ky (Sandra Prinsloo) a sku­pi­ny par­ty­zán­ských tero­ris­tů.

Film Bohové musí být šíle­ní byl uve­den spo­leč­nos­tí Ster-Kinekor v Jihoafrické repub­li­ce, kde trhá kasov­ní rekor­dy a stá­vá se finanč­ně nej­ú­spěš­něj­ším fil­mem v his­to­rii jiho­af­ric­ké­ho fil­mo­vé­ho prů­mys­lu. Film byl komerč­ně i kri­tic­ky úspěš­ný i v dal­ších zemích, včet­ně Spojených stá­tů, kde jej dis­tri­bu­o­va­la spo­leč­nost 20th Century Fox, při­čemž původ­ní afri­kán­ské dia­lo­gy fil­mu byly dabo­vá­ny do ang­lič­ti­ny. Navzdory své­mu úspě­chu film vyvo­lal kri­ti­ku kvů­li zob­ra­ze­ní raso­vé pro­ble­ma­ti­ky a údaj­né igno­ran­ci dis­kri­mi­na­ce a aparthei­du v Jihoafrické repub­li­ce.

Film se dočkal jed­no­ho ofi­ci­ál­ní­ho pokra­čo­vá­ní, fil­mu Bohové musí být šíle­ní II, kte­rý v roce 1989 uved­la spo­leč­nost Columbia Pictures.

Obsah filmu

Xi a jeho kmen San žijí šťast­ně v pouš­ti Kalahari, dale­ko od prů­mys­lo­vé civi­li­za­ce. Jednoho dne vyho­dí pilot z leta­dla skle­ně­nou láhev Coca-Coly a ta spad­ne neroz­bi­tá na zem. Zpočátku se Xiho lidé domní­va­jí, že láhev je darem od jejich bohů, stej­ně jako věří, že jsou jimi rost­li­ny a zví­řa­ta, a najdou pro ni mno­ho vyu­ži­tí. Na roz­díl od jiných odměn je však skle­ně­ná láhev jen jed­na, což v kme­ni vyvo­lá neče­ka­ný kon­flikt. V důsled­ku toho se Xi roz­hod­ne vyko­nat pouť na kraj svě­ta a roz­dě­lu­jí­cí před­mět zlik­vi­do­vat.

Cestou se Xi setká­vá s bio­lo­gem Andrewem Steynem, kte­rý zkou­má trus divo­ké zvě­ře, Steynovým asi­s­ten­tem a mecha­ni­kem M’pudim, Kate Thompsonovou, ženou, kte­rá opus­ti­la prá­ci novi­nář­ky v Johannesburgu a sta­la se uči­tel­kou ve ves­nic­ké ško­le, a sku­pi­nou par­ty­zá­nů vede­nou Samem Bogou, kte­rou po neú­spěš­ném aten­tá­tu pro­ná­sle­du­jí vlád­ní jed­not­ky. Steyn má za úkol dovézt Kate do ves­ni­ce, kde bude učit, ale je v její blíz­kos­ti neši­kov­ný a nemotor­ný - omy­lem způ­so­bí, že Kate spad­ne do řeky, a ona si nejed­nou sple­te jeho poku­sy vyhnout se divo­ké zvě­ři s úto­ky na ni. Nakonec při­je­de snobský prů­vod­ce safa­ri jmé­nem Jack Hind, kte­rý Kate dove­de do ves­ni­ce.

Jednoho dne Xi náho­dou nara­zí na stá­do koz a jed­nu z nich zastře­lí uspá­va­cím šípem s plá­nem, že ji sní. Je zatčen a odsou­zen do věze­ní. M’pudi, kte­rý kdy­si žil se Sany a umí mlu­vit jejich jazy­kem, je s roz­sud­kem nespo­ko­jen. Spolu se Steynem si mís­to věze­ní najme na zby­tek tres­tu Siho jako sto­pa­ře a nau­čí ho řídit Steynův Land Rover. Mezitím par­ty­zá­ni pře­pad­nou Kateinu ško­lu, vez­mou ji a stu­den­ty jako rukojmí a sna­ží se uprch­nout do sou­sed­ní země.

Steyn, M’pudi a Xi, pono­ře­ní do své prá­ce v teré­nu, zjis­tí, že jsou na ces­tě tero­ris­tů. Podaří se jim zne­hyb­nit šest z osmi par­ty­zá­nů pomo­cí pro­vi­zor­ních uspá­va­cích šipek, kte­ré Xi vypouš­tí mini­a­tur­ním lukem, což umož­ní Kate a dětem zaba­vit par­ty­zá­nům střel­né zbra­ně. Steyn a M’pudi zadr­ží zbý­va­jí­cí dva par­ty­zá­ny tak, že jed­no­ho zastra­ší hadem a dru­hé­ho postře­lí na strom nad ním, čímž způ­so­bí, že ze stro­mu začne kapat latex a podráž­dí mu kůži. Přichází Jack Hind, odvá­dí Kate a při­pi­su­je si záslu­hy za záchra­nu, kte­rou Steyn, M’pudi a Xi ve sku­teč­nos­ti naplá­no­va­li a pro­ved­li.

Později, když Siovi skon­čí funkč­ní obdo­bí, Steyn mu vypla­tí mzdu a pošle ho na ces­tu. Steyn a M’pudi pak jedou ze své­ho tábo­ra navští­vit Kate. Steyn se pokou­ší Kate vysvět­lit svůj sklon k neko­or­di­no­va­nos­ti v její pří­tom­nos­ti, ale omy­lem při­tom opa­ko­va­ně sho­dí něko­lik před­mě­tů. Kate jeho sna­hu pova­žu­je za roz­to­mi­lou a Steyna polí­bí.

Xi nako­nec dora­zí k Božímu oknu, vrcho­lu úte­su s pev­nou vrst­vou níz­ko polo­že­ných mra­ků, kte­ré zakrý­va­jí kra­ji­nu pod ním. Je pře­svěd­čen, že dosá­hl okra­je svě­ta, sho­dí láhev ze ská­ly a vra­cí se ke své rodi­ně.

Výroba

Vývoj a casting

Jamie Uys vymys­lel námět fil­mu Bohové musí být šíle­ní při natá­če­ní doku­men­tár­ní­ho fil­mu Zvířata jsou krás­ní lidé z roku 1974. Dokument se čás­teč­ně natá­čel na pouš­ti Kalahari, kde se Uys popr­vé setkal s lid­mi San a „zami­lo­val se do nich“. Jako před­mět, kte­rý Sanové ve fil­mu Bohové musí být šíle­ní obje­ví a po kte­rém budou tou­žit, si Uys vybral láhev od Coca-Coly, pro­to­že měl pocit, že láhev repre­zen­tu­je „naši plas­to­vou spo­leč­nost“, a pro­to­že „je to krás­ná věc, pokud jste nikdy před­tím nevi­dě­li sklo“.

Uys pozna­me­nal, že posta­vu Andrewa Steyna vytvo­řil pod­le své­ho vzo­ru: „Býval jsem tako­vý neši­kov­ný, zejmé­na se žena­mi. Ale pak si mys­lím, že vět­ši­na mla­dých klu­ků to s prv­ní dív­kou pře­vál­cu­je.“ Scéna, v níž noso­ro­žec roz­du­pá­vá oheň, vychá­zí z barm­ské legen­dy o noso­rož­cích poží­ra­jí­cích oheň, kte­rá není v Africe pří­liš zná­má a zřej­mě se neza­klá­dá na sku­teč­nos­ti.

Po napsá­ní scé­ná­ře k fil­mu Bohové musí být šíle­ní Uys údaj­ně strá­vil tři měsí­ce puto­vá­ním po pouš­ti Kalahari s tlu­moč­ní­kem a hle­dal oso­bu Sana, kte­rá by ve fil­mu ztvár­ni­la roli Xi. Při návště­vách oblas­tí pouš­tě obý­va­ných Sany Uys poři­zo­val foto­gra­fie osob, o nichž se domní­val, že by je mohl obsa­dit, a poté „ozna­čo­val země­pis­nou dél­ku a šíř­ku, abychom je moh­li zno­vu najít“.

Uys se roz­ho­dl obsa­dit do role Xiho nami­bij­ské­ho far­má­ře z kme­ne Sanů Nǃxau ǂToma a poz­dě­ji vzpo­mí­nal: „Zpočátku [Nǃxau] nero­zu­měl, pro­to­že nema­jí slo­vo pro prá­ci. Pak se tlu­moč­ník zeptal: „Chtěl bys jít na pár dní s námi?“. N!xua sou­hla­sil a odle­těl s Uysem leta­dlem do Windhoeku v Namibii, kte­rý slou­žil jako základ­na pro natá­če­ní fil­mu. Uys uve­dl, že „leta­dlo na něj vůbec neu­dě­la­lo dojem. Myslí si, že jsme kou­zel­ní­ci, tak­že věří, že doká­že­me coko­li. Nic na něj neu­dě­la­lo dojem.“ V hote­lo­vém poko­ji N!xau sou­hla­sil s pou­ži­tím toa­le­ty, ale spal radě­ji na pod­la­ze než na poskyt­nu­té poste­li.

Podle auto­ra fil­mu Josefa Guglera však Uys „[sic] výro­bu fil­mu vyfa­bu­lo­val. Příběhy, kte­ré vyprá­věl recen­zen­tům, se liši­ly.“ Na roz­díl od toho, co bylo pre­zen­to­vá­no ve fil­mu Bohové musí být šíle­ní, N!xau neve­dl lovecko-sběračský způ­sob živo­ta; vyrůs­tal jako pas­te­vec na far­mě v Botswaně a poté se pře­stě­ho­val do Namibie, kde pra­co­val jako kuchař. V doku­men­tár­ním fil­mu Nǃai, the Story of a ǃKung Woman reži­sé­ra Johna Marshalla z roku 1980 jsou pou­ži­ty zábě­ry z natá­če­ní fil­mu Bohové musí být šíle­ní. Dokument uka­zu­je Sana ome­ze­né­ho na život v rezer­va­ci zří­ze­né jiho­af­ric­ký­mi úřa­dy v Tsumkwe v Namibii. Ukazuje se, že tam­ní Sanové nejsou lov­ci a sbě­ra­či; mís­to toho jsou závis­lí na vlá­dě, kte­rá jim posky­tu­je potra­vi­ny a dal­ší pomoc, při­čemž někte­ří z nich trpí tuber­ku­ló­zou.

Natáčení

Film Bohové musí být šíle­ní se natá­čel v Tsumkwe v Namibii a také v Botswaně.

Podle Uyse se N!xau kaž­dé tři až čty­ři týd­ny vra­cel leta­dlem do své­ho domo­va v pouš­ti Kalahari, aby neu­tr­pěl kul­tur­ní šok. Během poby­tu ve měs­tech se N!xau nau­čil kou­řit a zís­kal záli­bu v alko­ho­lu a saké. Uys uve­dl, že za prv­ních deset dní prá­ce zapla­til N!xauovi 300 dola­rů, ale pení­ze prý odvál vítr. N!xau pak dostal odškod­ně­ní v podo­bě 12 kusů dobyt­ka. V roce 1985 Uys uve­dl, že od natá­če­ní posí­lal N!xauovi 100 dola­rů měsíč­ně, kte­ré N!xau pou­ží­val v obcho­dě vzdá­le­ném 60 mil od jeho lovec­ké­ho reví­ru; Uys také uve­dl, že na N!xauovo jmé­no byl zalo­žen svě­ře­nec­ký účet ve výši 20 000 dola­rů.

• Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
• Zdroj: Anglická wiki­pe­die

- Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře