Blue Beetle: nejnovější přírůstek do světa DC

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Letos se spo­leč­nos­ti DC na fil­mo­vých plát­nech moc neda­ří. V půl­ce břez­na do kin zaví­tal film Shazam! Hněv bohů, nic nevy­dě­lal, divác­ky ani kri­tic­ky neu­spěl, a zase z kin rych­le zmi­zel. V červ­nu pak při­bě­hl Flash ve svém stej­no­jmen­ném pro­kle­tém fil­mu a stal se jed­ním z nej­vět­ších kasov­ních pro­pa­dá­ků všech dob. A nyní tu máme novin­ku s název Blue Beetle, níz­ko­roz­počto­vý sní­mek, kte­rý bul původ­ně nato­čen rov­nou pro stre­a­mo­va­cí služ­bu HBO Max, a kte­ré­ho si nako­nec tvůr­ci troufli poslat do kin.

Blue Beetle má pod­le mě jeden (a v pod­sta­tě jedi­ný) závaž­ný pro­blém - nepři­ná­ší abso­lut­ně nic nové­ho, nic uni­kát­ní­ho, nic neris­ku­je. A to je ško­da, pro­to­že film má veli­ce solid­ní základ a je zde na čem sta­vět, ale jeho pří­běh je bohu­žel veli­ce jed­no­du­chý a sto­krát ohra­ný super­hr­din­ský ori­gin kte­rý nedě­lá nic, co bychom již před­tím nevi­dě­li, a ani ty ohra­né věci vlast­ně nezpra­co­vá­vá nijak zvlášť kre­a­tiv­ně. Příběh smě­řu­je přes­ně tam, kam čeká­te, že bude smě­řo­vat, a pokus bys­te se během prv­ních pat­nác­ti minut poku­si­li před­po­vě­dět konec, je šan­ce, že bys­te se napros­to tre­fi­li. A tohle všech­no není vylo­že­ně chy­ba, on ten pro­dukt, kte­rý jsme dosta­li, vlast­ně sám o sobě fun­gu­je veli­ce dob­ře, nijak neu­ra­zí, a poba­ví, jen pros­tě kvů­li tomu nemo­hu jít s hod­no­ce­ním výše.

Ale jak již bylo řeče­no, je zde také hod­ně věcí, kte­ré fun­gu­jí skvě­le. James Gunn se něko­li­krát nechal sly­šet, že před­sta­vi­tel titul­ní role Xolo Maridueña se jako Blue Beetle vrá­tí i v jeho novém, rebo­o­to­va­ném DC uni­ver­zu, a já oprav­du pev­ně dou­fám, že si to Gunn kvů­li tra­gic­kým kasov­ním čís­lům neroz­mys­lí. Maridueña jakož­to Jaime Reyes ali­as Blue Beetle je veli­ce cha­risma­tic­ký, oka­mži­tě jsem si ho oblí­bil, a bez pro­blé­mů une­sl celý film na zádech a doká­zal, že je více než solid­ní herec. Postavu Jaimeho, jak jej zná­me z komik­sů, ztvár­nil vlast­ně per­fekt­ně. Navíc je pří­jem­né, že zde koneč­ně opět máme mla­dé­ho dospě­lé­ho super­hr­di­nu, kte­ré­ho hra­je mla­dý dospě­lý herec (Xolovi je 22), a kte­rý není pre­zen­to­ván jako věč­ně otrá­ve­ný, závis­lý na tele­fo­nu, a bez respek­tu ke star­ším. Je to pros­tě nor­mál­ní kluk (kte­rý je tedy navíc super­hr­di­na), žád­ná kari­ka­tu­ra napsa­ná dospě­lý­mi, kte­ří nero­zu­mí dětem. To mi v komik­so­vém žán­ru chy­bě­lo. Naposledy jsme to vidě­li v prv­ním Shazamovi, a to už je dáv­no.

Shazam! je cel­ko­vě doce­la vhod­né při­rov­ná­ní, pro­to­že tyto dva fil­my mají mno­ho spo­leč­né­ho. Zaprvé mají dost podob­ný tón, jde o uvol­ně­né akč­ní kome­die, kte­ré jsou někdy snad až tro­chu pře­stře­le­né, a kte­ré se ale nebo­jí zajít i do tem­něj­ších míst. A zadru­hé mají podob­ná téma­ta a pří­běhy - oba jsou to coming-of-age pří­běhy o mla­dém muži, kte­rý se pro­ti své vůli sta­ne super­hr­di­nou a musí se adap­to­vat své­mu nové­mu živo­tu a záro­veň jej balan­co­vat s živo­tem osob­ním. Oba sním­ky se také hod­ně zamě­řu­jí na rodi­nu, a naštěs­tí tu rodin­ná dyna­mi­ka fun­gu­je exce­lent­ně. Jaime má veli­kou a milu­jí­cí rodi­nu. Velkou roli v pří­bě­hu má strý­ček Rudy v podá­ní fan­tas­tic­ké­ho George Lopeze, a z okru­hu Jaimeho rodi­ny jde také asi o nej­zá­bav­něj­ší posta­vu fil­mu, vyrov­ná­vá se mu stad jenom Bábi. Jediná sest­ra Milagros pro mě tro­chu zao­stá­va­la, ne vylo­že­ně kvů­li herec­ké­mu výko­nu Belissy Escobedo jako spí­še kvúi tomu, jak byla posta­va napsa­ná.

A pro­ti rodi­ně Reyesů tu (čás­teč­ně) sto­jí rodi­na Kordů, kte­rou repre­zen­tu­jí zápo­rač­ka Victoria Kord, sest­ra býva­lé­ho Blue Beetla Teda Korda, zahra­ná Susan Sarandon a Jenny Kord, Tedova nešťast­ná dce­ra, kte­rou si zahrá­la Bruna Marquezine. Právě jejím výko­nem jsem si v prv­ní polo­vi­ně nebyl vůbec jis­tá, ale zhru­ba v polo­vi­ně fil­mu, když koneč­ně dosta­la více pro­sto­ru něco herec­ky dělat, mě pře­svěd­či­la, s Maridueñou měla výbor­nou che­mii, než film skon­čil, byla jed­nou z mých oblí­be­ných postav. To samé bohu­žel nemo­hu říct o Susan Sarandon, pro kte­rou zřej­mě šlo a jed­no­du­chý výdě­lek a tak do role nic moc neda­la, a roz­hod­ně také nepo­moh­lo to, že její posta­va byla napsa­ná veli­ce jed­no­di­men­zi­o­nál­ně. Zajímavějším zápo­rá­kem byl nako­nec Carapax v podá­ní Raoula Maxe Trujilla.

Jak bylo zmí­ně­no, film měl rela­tiv­ně níz­ký roz­po­čet v porov­ná­ní s ostat­ní­mi komik­so­vý­mi fil­my z posled­ních let, a byl původ­ně nato­čen pro tele­viz­ní obra­zov­ky, a je to na něm hod­ně vidět. Vizuální efek­ty toho­to fil­mu mají k doko­na­los­ti dale­ko, a mís­ty navíc i samot­ný způ­sob nasní­má­ní půso­bí jako tele­viz­ní film a na fil­mo­vém plát­ně to zkrát­ka ne vždy vypa­dá dob­ře. Ovšem tohle mu doká­žu z veli­ké čás­ti odpus­tit, pro­to­že pros­tě do kin plá­no­va­ný nebyl. A navíc, jen letos jsme vidě­li super­hr­din­ské fil­my s dale­ko vět­ší­mi roz­počty, kte­ré vypa­da­ly ješ­tě hůř. Bojové scé­ny vypa­da­jí skvě­le, a Beetlův oblek vypa­dá výbor­ně (což je ovšem mož­ná čás­teč­ně pro to, že byl pomo­cí CGI vytvo­řen jen někdy, a v mno­ha scé­nách je oprav­do­vý. Film má také skvě­lé tem­po a ubí­há veli­ce rych­le, mís­to svých 120ti minut se zdá mít spí­še tak 100, což je veli­ce pří­jem­né.

Blue Beetle je film, kte­rý se nepo­kou­ší o nic nové­ho a nic neris­ku­je, kvů­li čemuž pak v tom­to ohle­du mezi ostat­ní­mi komik­so­vý­mi fil­my nijak nevy­nik­ne. Přesto je ale zábav­ný, nijak neu­ra­zí, sto­jí na per­fekt­ním obsa­ze­ní a pří­jem­ných posta­vách, a nabí­zí sku­teč­ná a důle­ži­tá téma­ta, solid­ní akci, a pří­běh, kte­rý je sice jed­no­du­chý, ale fun­gu­je.

70 %

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře