BARBORA HRZÁNOVÁ – Geržová

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Za svou retar­do­va­nou Johanku v Renčově Requiem pro panen­ku zís­ka­la oce­ně­ní na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Torontu, dva­krát (1995 a 1997) byla nomi­no­va­ná na Českého lva za nej­lep­ší žen­ský herec­ký výkon ve ved­lej­ší roli - ve fil­mech Díky za kaž­dé nové ráno (1994) a Spiklenci slas­ti (1996). Velký úspěch a Cenu Thálie skli­di­la v roce 2003 za roli Helenky Součkové v úspěš­né insce­na­ci Ireny Douskové Hrdý Budžes.

Hrajete ve fil­mu mat­ku hol­čič­ky, kte­rá zachra­ňu­je bota­nic­kou zahra­du před zbo­ře­ním – čím vám tato posta­va impo­no­va­la?

Líbilo se mi, že svou dce­ru brá­ní jako lev. A je lehce aso­ci­ál­ní, to je milé.

Co máte spo­leč­né­ho s vaší fil­mo­vou hrdin­kou?

Prudkou pova­hu, lás­ku ke zví­řa­tům a nedů­vě­ru k úřed­ní­kům.

Jak se vám pra­co­va­lo s dět­ský­mi her­ci či s živým tygrem?

Děti byly napros­to pro­fe­si­o­nál­ní a navíc veli­ce dob­ře vycho­va­né, tak­že bez­vad­ně. Závěrečná scé­na na lodi se toči­la v deš­ti, byla zima, a já sku­teč­ně obdi­vu­ji, že to děti jako sku­teč­ní pro­fe­si­o­ná­lo­vé vydr­že­ly, ani necek­ly.

A co se týče tyg­ra?

Já mám ke zví­řa­tům spe­ci­ál­ní vztah a vždy dávám pozor, aby neby­la pře­tě­žo­vá­na. Ve fil­mu jsme pra­co­va­li se dvě­ma růz­ný­mi tyg­ry, pro­to­že jeden v prů­bě­hu natá­če­ní vyros­tl. Staral se o ně pan Berousek, setká­ní s ním bylo pro mě také vel­mi pod­nět­né, a musím říct, že vše v tom­to smě­ru pro­bí­ha­lo v pořád­ku.

Měla jste z tyg­ra na pla­ce někdy strach?

V jed­nu chví­li nasta­lo sku­teč­ně dra­ma, a to když moje fil­mo­vá dce­ra Linda stá­la s Kubíkem dva­cet cen­ti­me­t­rů od tyg­ra, natá­če­la se zrov­na dlou­há scé­na, kdy všich­ni mlu­ví, a tygr začal být neklid­ný. Pan Berousek pro­to krví poma­zal divan, aby ho mohl tygr obli­zo­vat a uklid­nit se tím. A tygr ten divan mís­to obli­zo­vá­ní svý­ma obrov­ský­ma tla­pa­ma roz­sá­pal. V tu chví­li ve mně byla malá dušič­ka, díva­la jsem se stří­da­vě na tyg­ra a na děti a neu­brá­ni­la jsem se myš­len­kám „co by kdy­by...“ Ustáli jsme to všich­ni, ale pří­jem­né to sku­teč­ně neby­lo.

A jaká byla spo­lu­prá­ce s debu­tu­jí­cím reži­sé­rem Petrem Oukropcem?

Obdivovala jsem ho, že hned na svůj debut vzal děti, zví­ře, ani­ma­ci a Hrzánovou dohro­ma­dy (smích).

A s vaším herec­kým part­ne­rem Janem Hartlem?

Jsem moc ráda, že jsem se s ním na pla­ce setka­la. Jako stu­dent­ka jsem na něj cho­di­la do diva­dla a jeho Sluha dvou pánů byl neza­po­me­nu­tel­ný. Naše spo­lu­prá­ce ve fil­mu Modrý tygr kla­pa­la po všech strán­kách.

Jakým divá­kům se pod­le vás bude líbit Modrý tygr?

Líbil se mi hned scé­nář, tak­že můžu říct, že divá­ci jako já to oce­ní.

© Negativ s.r.o

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře