Zdeněk Troška: Babky mají nebe jisté
„Zcela náhodou jsem otevřel Radniční noviny a našel v nich článek a fotky skvělých členek tohoto souboru. Hned jsem se spojil s paní šéfovou Helenkou Kubů a ta mě pozvala na jejich představení do Divadla Na Zábradlí. Byl jsem nadšený jak samotnou hrou, tak poté i seznámením s dámami. Z nich jsem pak vybral několik typů.“
Které role jimi obsadíte?
„Jsou to místní, tedy babovřeské drbny, zbožné ženy v čele s Janou Synkovou z divadla Ypsilon. Pak jedna z nich hraje opozici, tedy babku komunistku. Všechny hrají skvěle! „
Jak sám Zdeněk Troška prozrazuje - “ Je to prostě film tak trochu ze života. Vzniká vlastně na přání mnoha diváků, kteří mě stále žádají o natočení něčeho podobného jako byla Slunce, sena... Vše je to vlastně o nedorozumění a o situaci, kdy drb střídá drb a pomluva pomluvu. Tak jak to prostě v životě bývá. A kdy za vším stojí parta drben, které jsou taky všude stejné. A je jedno, jestli v jižních, středních, nebo západních Čechách a jestli je to v socialismu, monarchii, nebo v naší „prvobytně-pospolné demokratické společnosti“, říká v nadsázce Zdeněk Troška.
Třemi pojítky se Slunce, seno jsou jižní Čechy, skladatel Karel Vágner a herec Pavel Kikinčuk. Zdeněk Troška k tomu říká: „Mám radost, že Pavel přijal roli v mé komedii. Protože jak si diváci mohli všimnout i v jiných filmech či seriálu, dokáže zahrát všechno a se svou ženou Jindřiškou, která má v Babovřeskách také roli, patří nejen k velkým profesionálům, ale i k lidem mé krevní skupiny. Ale stejně tak, jako ostatní herci, které jsem obsadil - jsou to lidé se smyslem pro humor, s nadhledem a svolní pro „každou špatnost“. A nebyl bych to já, abych nevymýšlel nějaké ty „bejkárny“, které lidi pobaví a aspoň na chvíli odpoutají od současných problémů. Nechci lidi rozbrečet, chci je pobavit. Proto věřím, že se diváci u Babovřesk 3 bavit budou. A moc bych si přál, aby třeba i po letech komedie dosáhla úspěchu, jako má dnes trilogie Slunce, seno, která původně vznikla jako „zkouška“, toho, co to udělá.“
„V životě to tak bývá a často jsou situace, které by si ani ten nejlepší scénárista nevymyslel. Ale tady jsme hodně čerpali z reálu. A slibuji, že někteří se v tom i poznají,“ dodal Zdeněk Troška, kterého těšila vstřícnost s jakou obyvatelé obcí, kde se film natáčel, ke štábu přistupovali. „Za chvíli se nevejdu do jediných kalhot, protože lidi jsou strašně hodní, nosí nám koláče, buchty a jiné dobroty. S čistým svědomím mohu říct, že naši lidé, ať už herci, či členové štábu na natáčení opravdu hlady netrpí,“ uzavřel se smíchem režisér a známý milovník jídla
Nejnovější komentáře