Kniha Nohy z jílu je další ze série humorných fantasy publikací Terryho Pratchetta ze světa Zeměplochy (Discworld). Je až s popem, jak si ten zajímavý pán z Anglie již po více než deset...Read more »
Nová scéna Národního padla nabízí velmi často zajímavá představení, v poslední době jsem tam krom obligátního Čekání na Godota shlédl i velmi pozoruhodnou německou hru Šílená krev, kterou v Praze exkluzivně představil...Read more »
Hru Oblíbenci od švýcarské autorky Laury de Weck (ročník narození 1981) jsem shlédl v neděli v Paláci Akropolis, takže dojmy jsou ještě docela čerstvé a zároveň už mám trochu toho potřebného kontemplačního...Read more »
Být Kréťanem není jen tak, to musíte každý den vypít příslušné množství rakie, chodit pravidelně na bohoslužby, nechat si pěstovat vous (pokud jste muži), mít doma pod trámy schovanou...Read more »
Othello patří mezi nejslavnější Shakespearovy hry, bohužel jsem jej však až do včerejšího dne neměl tu možnost spatřit na své vlastní zornice. Konkrétně se jednalo o druhou premiéru ve Stavovském...Read more »
E. Jelinek (nositelka Nobelovy ceny) je poměrně známá německy píšící autorka, která z prken, jež znamenají svět pronikla i do světa stříbrného plátna v podobě filmu Pianistka, který měl poměrně kontroverzní recenze....Read more »
V padle Kolowrat jsem se poprvé ocitl až toto úterý, kdy jsem shlédl slavnou hru slavného autora s názvem „Špinavé ruce“. Pamatuji si, že v době (a není to zase tak dávno),...Read more »
Nikdykde (Neverwhere) je fantasy kniha, která nadevší pochybnost vyniká svoji originalitou a působivým zpracováním. Richard Mayhew je takový obyčejný človíček, který má ambiciozní přítelkyni Jessicu. Jednoho dne však Richard nalezne...Read more »
Asi jen těžko lze dnes uniknout všeobecným doporučením o tom, že člověk by měl zůstat primárně doma (a chodit tak maximálně do práce, což bohužel nyní musím i já)...Read more »
Ano, na Nové scéně Národního padla hrají nosorožce. Pozoruhodnou hru slavného dramatika antidramatu (či absurdního padla). - Nosorožec! - To se Vám něco zdá… Ach, no tohle! V menším francouzském...Read more »
Tanec zrovna není z pů Thálie vystoupením, které bych navštěvoval nějak často. Z části proto také bylo pro mě představení Man Mahler dost výjimečnou záležitostí, o které se však nepíše zrovna snadno....Read more »
Antikódy od V. Havla jsem kdysi četl, svého času jsem o tom zanechal ve virtuálním prostoru nějakou tu řádku zde. Onen článek má dosud celkem slušný „google rating“ a je pod...Read more »
Vím, že o padelní hrách tu moc často nepíšu, je to částečně i proto, že si mi o nich píše docela těžko. Shledal jsem totiž, že popsat něco tak unikátního a zároveň pomíjivého...Read more »
Koralina je název knihy britského autora (žijícího v USA) Neila Gaimana, o jehož slavné knize Nikdykde jsem již něco psal zde. V podstatě se jedná o jakousi pohádku, do které se nám ale...Read more »
Slavná padelní inscenace Karla Čapka, Věc Makropulos, se znovu vrací na prkna Národního (respektive Stavovského) padla, tentokrát v režii slavného režiséra Roberta Wilsona. Kromě něj se ale hra může chlubit...Read more »
Rubriku „tyjátr“ tady dost zanedbávám, což je jistě škoda už vzhledem k tomu, že jsem nedávno shlédl několik zajímavých představení. Tak třeba Pán z Prasečkova od slovutného Moliéra. Ke klasice v Národním...Read more »
Barokní padlo mělo svoji krásu, která spočívala zejména v jeho nikterak neskrývané okázalosti. Jen považte, oheň a různá pyrotechnika na jevišti, k tomu fůra „ánsámblu“, výpravné kulisy - to vše byly atributy,...Read more »
Letní Shakespearovské slavnosti jsou vítanou příležitostí, jejíž hlavní klad spatřuji v jakémsi vymanění padla z jeho - dnes tak vnímaného - tradičního prostředí starých klasicisních budov ven, mezi lidi, pod širou...Read more »
Dámy a pánové, Daniel Orálek je magor... Ne tedy ten klasický, ale takový, kterého je třeba za jeho jinakost jednoduše obpovat. I slovo „magor“ tak může mít pozitivní konotaci :). Krom...Read more »
Nazvat padelní hru Mein Kampf, to už si přímo volá po páckém úspěchu (minimálně v první fázi). Hra George Taboriho přitom není bůhvíjaká novinka, neboť u nás se už hrála krátce po sametové...Read more »
Třicetiletá válka si jako běsnící saň bere oběti na životech. Bída, násilí a boj o holou existenci vládnou světu. I v tomto světě se však protloukají příšlušníci bohyně Thálie - padelní herci, kteří...Read more »
(zdroj fotky: novinky.cz) Woody Allen je samozřejmě velký borec, kterému většina současných tvůrců nesahá ani pod vytažené nohavice. Nápady z Woodyho tryskají s pravidelností ne nepodobné ejakulaci sovětského stachanovce. Prostě a jednoduše,...Read more »
Michael Gates Gill (dále jen MGG) byl svého času docela velký hajzlík. Žil si životem horních deseti tisíc, tykal si se společenskou smetánkou své doby, kupoval si drahá auta...Read more »
Po delší době jsem navštívil padlo. Už se ze mě pomalu stával kulturní barbar, takže jsem se na představení docela těšil. Jednalo se o padlo Šrapnel (jaký to výbušný název!)...Read more »
Martin McDonagh je úspěšným autorem mnoha padelních her (za všechny jmenujme třeba jenom Pana Polštáře), který má dost zajímavou image. Koneckonců jen málokterý dramatik o sobě prohlašuje, že hry jiných...Read more »
Ano to je onen autor, který napsal slavný Gottland, knihu o Češích tak, jak je vidí Poláci a rovněž knihu, kterou jsem doposud nečetl. Četl jsem však Udělej si ráj, což...Read more »
Nejnovější komentáře