Apollo 11: Revoluční skok v kosmonautice i televizním vysílání - Znovuobjevené záznamy odhalují stěžejní informace o vesmírném programu z 60. a 70. let

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Ztracené vědě­ní

70. léta byla z hle­dis­ka vytvá­ře­ní dato­vých zázna­mů pro NASA vcel­ku kruš­ná. To ovliv­ni­lo i násle­du­jí­cí mise z vesmír­né­ho pro­gra­mu Apollo. Tato pra­xe pře­de­vším zne­prů­hled­ni­la závě­ry z misí 15 a 17, kte­ré se zamě­řo­va­ly na výzkum hor­ko­vzduš­ných prou­dů na Měsíci. Astronautům se během poby­tu na pla­ne­tě v roce 1971 poda­ři­lo do její­ho povrchu vyvr­tat něko­lik děr o hloub­ce až 2,3 met­ru, do těch byly vyslá­ny son­dy na moni­to­ro­vá­ní tep­lot­ních změn. Posádka Apolla se poté vrá­ti­la zpět na Zemi se zámě­rem dlou­ho­do­bě data moni­to­ro­vat. Již v počá­teč­ní fázi se uká­za­lo, že tep­lo­ty zača­ly téměř ihned prů­běž­ně stou­pat. Monitoring měl pro­bí­hat až do roku 1977, do roku 1974 jsou však zázna­my neú­pl­né a v obdo­bí poté již jed­no­du­še k nedo­hle­dá­ní. Před deví­ti lety ale došlo k zásad­ní­mu obje­vu ve Washington National Records Center. Šlo o 440 ztra­ce­ných pásek mapu­jí­cích výsled­ky za rok 1975. To pova­žu­je­me za pou­hý zlo­mek cel­ko­vé­ho pen­za, přes­to jejich obno­ve­ní zabra­lo věd­cům více než 8 let. Záznamy ale potvr­di­ly dlou­ho­do­bý trend tep­lot­ní­ho růstu na měsíč­ním povrchu. Teploty měly navíc ten­den­ci růst rych­le­ji u povrchu, což doved­lo odbor­ní­ky k závě­ru, že tep­lo prou­di­lo do děr z povrchu a nevy­za­řu­je z jádra pla­ne­ty. Sečteno pod­tr­že­no, za otep­lo­vá­ní Měsíce moh­la pří­tom­nost člo­vě­ka na pla­ne­tě – při hlou­be­ní kvů­li umís­tě­ní sond byla odstra­ně­na vrch­ní vrst­va půdy, což odha­li­lo rego­lit. To je hor­ni­no­vá vrst­va, kte­rá utvá­ří téměř celý povrch Měsíce a vyni­ká veli­ce tma­vým zabar­ve­ním. Kvůli tomu do sebe absor­bo­va­la více slu­neč­ní­ho záře­ní, což ved­lo k cel­ko­vé akce­le­ra­ci tep­lot­ních roz­dí­lů.

Výše zmí­ně­ný pří­klad je pou­ze jed­ním z mno­ha důka­zů, že ztra­ce­né pás­ky z archi­vů NASA mohou mít nevy­čís­li­tel­nou hod­no­tu pro mno­ho smě­rů vesmír­né­ho výzku­mu. Jejich pří­běh mimo jiné potvr­zu­je, že kolem pro­gra­mu Apollo panu­je spous­ta nevy­svět­le­ných oka­mži­ků, kte­ré budou bez­po­chy­by tížit i dal­ší gene­ra­ce. Některé z nich se poku­sí roz­krýt i nový doku­men­tár­ní film z pro­duk­ce Discovery Channel a Science Channel – Apollo: Ztracené pás­ky (Apollo: The Forgotten Films), kte­rý bude­te moci sle­do­vat 21. čer­ven­ce 2019 od 22:00 prá­vě na Discovery Channel.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře