Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Anthropoid - Britské zpracování atentátu z roku 1942

Anthropoid - Britské zpracování atentátu z roku 1942

Antro
Antro
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Přiznám se, že his­to­ric­ké obdo­bí Protektorátu Čechy a Morava a jeho násled­ná podo­ba tzv. „regu­lo­va­né demo­kra­cie“ v letech 1945 - 48 pat­ří mezi ta his­to­ric­ká obdo­bí, kte­rá mě zají­ma­jí asi nej­ví­ce, což mimo jiné zna­me­ná, že k nim mám rela­tiv­ně dost načte­no (Padevětem počí­na­je a Peškem i Čvančarou kon­če) a jsem také vel­mi rád za jaká­ko­li fil­mo­vá či dra­ma­tic­ká díla z toho­to obdo­bí. Na Anthropoid Seana Ellise (reži­sé­ra fil­mu Metro Manila) jsem se tedy pocho­pi­tel­ně těšil.

O ope­ra­ci Anthropoid už bylo nato­če­no fil­mů hned něko­lik, ale s výjim­kou skvě­lé­ho Sequensova Atentátu z roku 1964 (dodnes pova­žu­ji už jen samot­ný vznik fil­mu v té době za tako­vý malý zázrak) se jed­ná o „solid­ní“ sláta­ni­ny. Z brit­ské­ho poči­nu Anthropoid jsem měl tedy poměr­ně logic­ké oba­vy. Ono se to našin­ci mož­ná ani tak nezdá, ale pově­do­mí o této diverz­ní akci z doby dru­hé svě­to­vé vál­ky je v zahra­ni­čí poměr­ně malé a šir­ší veřej­nost o tom tře­ba vůbec neví. Nebude film podá­ván pří­liš polo­pa­tic­ky se sna­hou zasáh­nout co nej­šir­ší okruh poten­ci­ál­ních divá­ků na úkor své věro­ho­do­sti?

Naštěstí ne.

Sean Ellis se o téma­tu sám dozvě­děl někdy oko­lo roku 2000, pří­běh jej fas­ci­no­val (před­sta­vu­ji si, že asi podob­ně jako auto­ra HHHH Bineta) a pře­kva­pi­lo jej, že mimo býva­lé Československo je znám asi jen hrst­ce fanouš­ků mili­ta­ry a věcí s tím sou­vi­se­jí­cích. Rozhodnutí něco podob­né­ho nato­čit padlo tedy někdy v té době. Během pat­nác­ti let Ellis shro­maž­ďo­val mate­ri­ál, piplal s Anthony Frewinem scé­nář a vůbec dělal tako­vé ty věci, kte­ré vedou k dlou­ho při­pra­vo­va­né­mu fil­mo­vé­mu pro­jek­tu. Čas to roz­hod­ně nebyl mar­ně strá­ve­ný, na sním­ku je totiž vidět, že tvůr­ci se v situ­a­ci ori­en­tu­jí a ví co a jak se sta­lo. Občas (mož­ná snad dokon­ce by šlo pou­žít výraz „rela­tiv­ně čas­to“) si pomá­ha­jí dra­ma­tic­ký­mi zkrat­ka­mi, slou­čí více postav do jed­né, apod., což může skal­ní fanouš­ky asi i naštvat, nicmé­ně můj pohled je tako­vý, že poku­sit se o maxi­mál­ně věro­hod­nou dra­ma­tic­kou rekon­struk­ci by zna­me­na­lo film natáh­nout na 5 hodin a prak­tic­ky jej pro neza­svě­ce­né totál­ně zne­pře­hled­nit. Ne, od toho jsou jiné plat­for­my (odbor­ná i popu­lár­ně nauč­ná lite­ra­tu­ra a fil­mo­vé doku­men­ty). Je to jako stě­žo­vat si na obra­zy S. Dalího, že nejsou moc rea­lis­tic­ké.

Ano, při­znám se, že někte­ré zkrat­ky a úpra­vy minu­los­ti mě tro­chu zasko­či­ly. Třeba úvod­ní scé­na s haj­ným je pod­le mě nato­če­ná vel­mi dob­ře, jen v his­to­rii nemá žád­nou opo­ru a může tak házet špí­nu na haj­né­ho Aloise Šmejkala (vál­ku pře­žil), kte­rý byl prv­ním důle­ži­tým kon­tak­tem para­šu­tis­tů. Filmově to ale fil­mo­vě fun­gu­je napros­to skvě­le a já ze scé­ny pří­mu čtu záměr auto­rů zpro­střed­ko­vat divá­kům para­no­id­ní atmo­sfé­ru roku 1941, kdy kaž­dý může být uda­vač a niko­mu není rad­no věřit.

Jinak je začá­tek lehce roz­pa­či­tý, pro čes­ké­ho divá­ka i mís­ty nechtě­ně vtip­ný (i kdy mož­ná i chtě­ně, např. pes jme­nu­jí­cí se Beneš doká­zal roze­smát celý kinosál), pro­to­že - jeli­kož je film brit­ský - se v něm hovo­ří ang­lic­ky (ok, občas němec­ky a tu a tam pro­blesk­ne čes­ké slův­ko), což pla­tí i pro čes­ký „ánsám­bl“ (Budař, Mihulová,...), kte­ří mají roz­to­mi­lý pří­zvuk. Bohužel onen roz­to­mi­lý pří­zvuk mají i brit­ští her­ci (asi sna­ha tvůr­ců o to poznat kdo je z jaké země), když tedy Kubiš (Jamie Dornan) tvr­dí, že je Moravy, tak si u toho málem ukous­ne jazyk. Legrace tam, kde by být nemě­la.
Ale to se také dá pře­žít a poměr­ně brzy si na to zvyk­nout.

Co mi ale vadi­lo z jazy­ko­vé­ho kout­ku asi nej­ví­ce, to bylo oslo­vo­vá­ní para­šu­tis­tů mezi sebou pří­jem­ní­mi (Opálko, pojď sem, Bublíku, ty pojď tam,....). To zně­lo dost div­ně a umě­le. Chápu, vojá­ci, ale stej­ně.
Ale i to se dá zvlád­nout a po chví­li to už vůbec neva­dí.
Sean Ellis totiž umí točit fil­my zatra­ce­ně dob­ře a na pří­pa­du váleč­né­ho Anthropoidu to jen opě­tov­ně doka­zu­je.

Výběr her­ců se také pove­dl. Dornan při­lá­kal vel­ké množ­ství fany­nek, kte­ré by o podob­nou téma­ti­ku asi jevi­ly zájem jen zce­la okra­jo­vě, Murphy (Gabčík) při­dal zku­še­né a kva­lit­ní herec­tví a na plát­ně je ze všech her­ců asi nej­vý­raz­něj­ší a trouf­nu si říci, že i nej­lep­ší. Trochu hor­ší to je s cha­rak­te­ry postav, kte­ré opět moc neko­re­spon­du­jí s rea­li­tou. Gabčík roz­hod­ně nebyl tako­vý „zasmu­ši­lý killer“, dobo­vé doku­men­ty jej cha­rak­te­ri­zu­jí jako vese­lé­ho člo­vě­ka, kte­ré­mu žád­ná zába­va neby­la cizí, ale kte­rý záro­veň doká­zal fun­g­vat takří­kaj­cí „bez ner­vů“. Přiznávám však, že Murphyho Gabčík se mi i navzdo­ry této odliš­nos­ti hod­ně líbil.

Fílm je v pod­sta­tě celý o Gabčíkovi s Kubišem. Nacisté samot­ní se zde obje­vu­jí jen okra­jo­vě a Heydrich jen v dobo­vém zábě­ru při úvo­du fil­mu a pak na nás jeho přís­ný pro­fil vykouk­ne až ve scé­ně aten­tá­tu. Někomu to mož­ná může vadit, nicmé­ně i to je jis­tě autor­ský záměr, kon­cen­t­ro­vat se jen na jed­nu stra­nu, akcen­to­vat emo­ce (což se daří, Murphy i Dornan spo­lu na plát­ně fun­gu­jí na jed­nič­ku) obou para­šu­tis­tů a podat pří­běh z jejich úhlu pohle­du.

A dál, co napsat dál?

Příběh je znám (v čes­ko­slo­ven­ském pro­stře­dí) hod­ně dob­ře, ale četl jsem něja­ké reak­ce zahra­nič­ních divá­ků, kte­ří jím byli pří­mo šoko­vá­ní (asi čeka­li něja­kou „holy­wůd­skou“ ces­tič­ku a šťast­ný konec). Ne, film roz­hod­ně není pate­tic­ký a nehra­je si na něja­kou osla­vu vál­ky a pře­hna­né­ho hrdin­stvů jako z mra­mo­ru. Postavy jsou civil­ní, mají strach, uží­va­jí si své­ho živo­ta dokud to jen jde, mají emo­ce. Patos tu nemá mís­to, i když jsem zasle­chl i názor, že zvo­lá­ní „my se nevzdá­me, jsme Češi“ (což je para­dox­ní, pro­to­že jej z kryp­ty kři­če­li tři Moravané a jeden Slovák) je přespří­liš blbé a ve scé­ná­ři být nemě­lo. Chyba láv­ky, ona věta je reál­ná (mini­mál­ně ji potvr­zu­jí dobo­vé zprá­vy, např. ta od praž­ských hasi­čů).

Velmi se mi líbi­lo, že ve fil­mu bylo dob­ře akcen­to­vá­na role čes­ko­slo­ven­ské­ho domá­cí­ho odbo­je, bez kte­ré­ho by úspěš­né vyko­ná­ní akce asi neby­lo mož­né. I zde je samo­zřej­mě výčet pod­po­ro­va­te­lů okrouhnut na rodi­nu Moravcových a Zelenku-Hajského (plus vel­mi potě­ší zmí­ně­ní nesku­teč­ně důle­ži­té úlo­hy Františka Šafaříka jako infor­má­to­ra z Hradu), ale dá se to pocho­pit, ply­nu­los­ti fil­mu a pocho­pe­ní situ­a­ce to nebrá­ní.

Film tak v mých očích dopa­dl vel­mi dob­ře, malé muš­ky se dají pře­hléd­nout a ode­hnat líným máv­nu­tím ruky. Rovněž dou­fám, že brzy se roz­ply­ne i mýtus o tom, kterak Češi za vál­ky pro­ti nác­kům nic nedě­la­li. Není to prav­da, v pomě­ru k počtu oby­va­tel země byly ty ztrá­ty obrov­ské a prá­vě za tzv. „heyd­ri­chi­á­dy“ dosáh­ly své­ho smut­né­ho vrcho­lu.

P. S. A vel­ký palec naho­ru za ozvu­če­ní.


Foto: Bleeker Street Media / James Lisle


Podívejte se na hodnocení Anthropoid na Kinoboxu.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Komunista bez místa

Celá tato brit­ská adap­ta­ce z poměr­ně nedáv­ných čes­kých dějin byl v zása­dě paskvil, jak tomu v podob­ných pří­pa­dech bývá (za mého mlá­dí byli podob­ným brit­ským fil­mo­vým děsem Hugovi Bídníci, kdy např. Jeana Valjeana hrál kla­sic­ký vychrt­lý Angličan, jehož kre­a­ci při zve­dá­ní kočá­ru jsme se na gym­plu smá­li s celou tří­dou a vzpo­mí­na­li na ori­gi­nál­ní fran­couz­skou ver­zi s vyni­ka­jí­cím Jeanem Gabinem). Scéna s haj­ným byla oprav­du při­hlouplá. Navíc jako kyno­log se musím pou­smát nad čes­kým haj­ným ze 40. let v dopro­vo­du aus­tral­ské­ho honác­ké­ho psa. Tady si (zrov­na ang­lič­tí) fil­ma­ři moh­li jis­tě sehnat tře­ba šprin­gr­špa­ně­la, kte­rý by vypa­dal roz­hod­ně věro­hod­ně­ji. Pro ty, kte­ří mi budou vytý­kat jis­té pedant­ství, bych odpo­vě­děl, že u tako­vé­ho fil­mo­vé­ho pro­jek­tu, navíc od vždyc­ky doko­na­lých a celé­mu svě­tu radí­cích Britů, by mělo být vše vypi­lo­vá­no do posled­ní­ho detai­lu. Ty jazy­ko­vé hlouposti zmí­nil autor veli­ce správ­ně a pří­hod­ně. Takže za mě film nedo­pa­dl dob­ře a nedo­stat­ků měl tolik, že nejdou pře­jít máv­nu­tím ruky, neboť z fil­mu děla­jí prá­vě onu „solid­ní“ sláta­ni­nu.

Koministy věšet na kandelábry

Už jen vaše jmé­no dává napo­vě­dět, že nebu­de­te sou­hla­sit se ztvár­ně­ním tak důle­ži­té udá­los­ti, kte­rá pro náš národ a pro svě­to­vě ději­ny byla víc, než jen váleč­ným činem. Komunisté vždy pře­kru­co­va­li a pře­kru­cu­jí ději­ny k obra­zu své­mu. Film byl veli­ce vyda­ře­ný a dopa­dl víc než dob­ře. Povedlo se to víc, než kaž­dý čekal a pár drob­ných detai­lů, kte­ré dobo­vě nese­dí, je zane­dba­tel­ných.
A jen dodá­vám - Mrtvý komu­nis­ta, dob­rý komu­nis­ta

Misot

Rozpínavosti Hitlera chtě­li vyu­žít všichni....USA, VB ho mili­ar­da­mi dola­rů (jen za jedi­ný rok 1933 mu posla­li 3 mili­ar­dy) vyzbro­ji­li a chtě­li nasmě­ro­vat na východ....Fašistické Polsko v roce 1934 pode­psa­lo s Německem pakt o neú­to­če­ní a v roce 1938 vojen­sky obsa­di­lo a anek­to­va­lo čes­kou část Těšínska......Stalin si smlou­vou s Hitlerem chtěl zajis­tit klid a nasmě­ro­vat Hitlera na Západ.........A nako­nec na to taky všich­ni dopla­ti­li mili­o­ny mrtvých..

Vítek

Jenom tako­vá drob­nost - prv­ním kon­tak­tem Kubiše a Gabčíka po sesko­ku nebyl žád­ný haj­ný ale farář z Nehvizd, za kte­rým hned ráno zašli a tvr­di­li mu, že je Němci posla­li do Plzně na nuce­né prá­ce a oni se ces­tou ztra­ti­li, tak jest­li by jim nepo­ra­dil (samo­zřej­mě pora­dil). No a ješ­tě ten samý den se tam hlá­si­li na své prv­ní kon­takt­ní adre­se, co dosta­li v Londýně.
Ta ver­ze, jak tam po sesko­ku kem­po­va­li v jakési jes­ky­ni a haj­ný jim tam nosil jíd­lo, pochá­zí z napůl smyš­le­né edi­ce pamět­ní­ků Miroslava Ivanova z roku 1963 a je nesmy­sl­ná už jen z hle­dis­ka tak­ti­ky těch výsad­ků (po sesko­ku urych­le­ně z mís­ta zmiz­te, jinak hro­zí vaše obje­ve­ní gesta­pem).
Hajný tuším jen našel ve sně­hu něja­ké jejich skry­té vyba­ve­ní a neo­hlá­sil to ale to už byli para­šu­tis­té dáv­no pryč.

Nech brouka žit

Když jde o pres­tiž tak co je pár tisíc mrtvých.Škoda jen,že to neby­ly vaši před­ci to by jste asi sou­dil jinak.Apropo pře­čtě­te si sou­čas­nou učeb­ni­ci děje­pi­su, pak tu minu­lou komu­nis­tic­kou a navštiv­te něja­ký okres­ní archiv a posuď­te udá­lost tře­ba z osla­vo­ván prv­ní repub­li­ky. A věř­te, že rok 89 na sve­ráz­ném výkla­du dějin dle potřeb nic nezmě­nil a zaml­ču­je se a popí­rá vese­le dál.

Beda

Pan reži­zér Strach, by toto vysti­hl mno­hem lépe a sro­zu­mi­tel­ně­ji. (viz. Silver A)

Ano nebo ne?

Kromě jiné­ho mě zasko­či­la řeč o Československu, či čes­ko­slo­ven­ském lidu? Jak se na nich odra­zí reak­ce Němců na aten­tát. Víc se mi líbi­la ver­ze naše, s R. Brzobohatým a dal­ší­mi. Parašutisté tam půso­bi­li víc pro­fe­si­o­nál­ně, věro­hod­ně.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

7
0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,37785 s | počet dotazů: 271 | paměť: 72023 KB. | 19.03.2024 - 06:16:17