Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Filmové premiéry > Annie Hall - projekt 100

Annie Hall - projekt 100

Film Annie Hall začí­ná a kon­čí vyprá­vě­ným vti­pem a rov­něž celý její pří­běh je jakousi anekdo­tou o moder­ním vzta­hu muže a ženy a o faleš­nos­ti nej­růz­něj­ších novo­do­bých mýtů. Zatímco jiní tvůr­ci berou trau­ma­ta svých postav smr­tel­ně váž­ně (auto­ro­vým oblí­be­ným reži­sé­rem je Ingman Bergman), Allen nevá­há reflek­to­vat je s trp­ce iro­nic­kým nad­hle­dem. Jeho sati­ra, vyzna­me­na­ná v roce 1977 čtyř­mi Osacary (za nej­lep­ší film, režii, scé­nář a  žen­ský herec­ký výkon) je sar­kas­tic­kým obra­zem sou­čas­né­ho New Yorku, při­po­mí­na­jí­cí­ho obrov­ský laby­rint, v němž bez­moc­ně blou­dí mili­ó­ny lidí

Woody Allen nikdy nena­to­čil zábav­něj­ší film. V tom­to fil­mu svým peč­li­vým scé­ná­řem a režií roz­bí­jí všech­na pra­vi­dla a pod­sou­vá divá­ko­vi pocit, že se může stát coko­li. Allen z nás dělá účast­ní­ky své­ho fil­mu tím, že mlu­ví do kame­ry, vyprá­ví nám vti­py a dis­ku­tu­je s námi o svém názo­ru. Používá ani­ma­ce, fan­tasii, titul­ky, vysvět­lu­jí­cí, co si posta­vy mys­lí… Neurotický a roman­tic­ký Alvy Singer se zami­lu­je do ven­kov­ské dív­ky ze stře­do­zá­pa­du Annie Hall, kte­rá tou­ží po tom, aby se sta­la zpě­vač­kou. Tak jed­no­du­chý a pros­tý pří­běh roze­hrál Woody Allen do neu­vě­ři­tel­né série svých poťouch­lých vti­pů a postře­hů ze živo­ta, kte­ré se můžou týkat kaž­dé­ho z nás. Annie Hall zís­ka­la Oskara za nej­lep­ší film, scé­nář, režii, žen­ský herec­ký výkon, a byla nomi­no­vá­na za muž­ský herec­ký výkon.

Také „hoř­ká“ kome­die Annie Hallová (Annie Hall, 1977) zná­mé­ho reži­sé­ra, scé­náris­ty a her­ce Woodyho Allena (krát­ký pře­hled jeho dosa­vad­ní tvor­by při­ná­ší glo­sa ve FaD č. 4/78) se téměř celá ode­hrá­vá v sou­čas­ném New Yorku a i ji lze cha­rak­te­ri­zo­vat jako ori­gi­nál­ní výpo­věď o vzta­hu dvo­ji­ce v moder­ním, vše­stran­ně civi­li­zo­va­ném a roz­ma­ni­tě frustro­va­ném západ­ním svě­tě. Děj zkrat­ko­vi­tě rekon­stru­u­je své­ráz­nou his­to­rii pře­chod­né­ho sou­ži­tí dvou inte­lek­tu­ál­ně zalo­že­ných Američanů – čty­ři­ce­ti­le­té­ho úspěš­né­ho komi­ka Alvyho Singera (hra­je ho sám W. Allen) a o deset let mlad­ší zpě­vač­ky, dle její­hož jmé­na je film nazván. Je zná­mo, že pří­běh je do znač­né míry moti­vo­ván auto­bi­o­gra­fic­ky – jeho tvůr­ce a před­sta­vi­tel­ka hlav­ní žen­ské role Diana Keatonová (vyzna­me­na­ná za svůj vyni­ka­jí­cí výkon Oscarem) spo­lu pět let sku­teč­ně žili a sní­mek je tedy přes veš­ke­rou vněj­ší „nevá­za­nost“ jejich upřím­nou a vel­mi intim­ní zpo­vě­dí.

V chro­no­lo­gic­ky „neu­spo­řá­da­né“ řadě epi­zod jsme pře­de­vším svěd­ky pro­ni­ka­vé ana­lý­zy všech fází dlou­ho­do­bé avan­tý­ry dvou hlav­ních postav; po roz­pa­či­tém sezná­me­ní při­chá­zí váš­ni­vé milost­né vzpla­nu­tí, kte­ré se pozvol­na ustá­lí v kaž­do­den­ní exis­ten­ci ve dvou, napl­ně­nou sho­nem, sta­rost­mi, občas­ný­mi momen­ty štěs­tí i prud­ký­mi hád­ka­mi, ústí­cí­mi nako­nec do cito­vé­ho i ero­tic­ké­ho ochlad­nu­tí a do defi­ni­tiv­ní­ho přá­tel­ské­ho roz­cho­du. Alvy i Annie jsou totiž bytos­ti znač­ně nedo­ko­na­lé; obě­ma je vlast­ní řada nepří­jem­ných zlo­zvy­ků i vel­kých trau­mat, kte­rá pod­mi­ňu­jí jejich jed­ná­ní a kom­pli­ku­jí jejích vztah. Neurotická hrdin­ka cho­dí poz­dě na schůz­ky, je pří­liš impul­ziv­ní a pra­má­lo ukáz­ně­ná a před svým veli­ce inte­li­gent­ním part­ne­rem má neu­stá­lý kom­plex méně­cen­nos­ti. Na jeho dopo­ru­če­ní začne navště­vo­vat večer­ní vzdě­lá­va­cí kur­zy a časem sku­teč­ně zís­ká dáv­ku potřeb­né sebe­dů­vě­ry a vidi­tel­ně se eman­ci­pu­je. Reakce pro­tějš­ku je typic­ky muž­ská; najed­nou mu začne vadit, že ze závis­lé dív­ky se stá­vá samo­stat­ná žena a nesmy­sl­ně žár­lí na její­ho uči­te­le.

Alvy je cit­li­vý a neo­by­čej­ně nada­ný umě­lec, kte­rý bys­tře pozo­ru­je své oko­lí a per­ma­nent­ně v něm odha­lu­je prv­ky absurd­na, kte­ré glo­su­je svý­mi sží­ra­vě sar­kas­tic­ký­mi poznám­ka­mi. Když však v jis­tých momen­tech odha­lí své sla­bé strán­ky, pro­je­ví se náh­le jako mali­cher­ný, pode­zí­ra­vý a namyš­le­ný ego­is­ta, kte­rý jen špat­ně ovlá­dá trýzni­vou rozko­lí­sa­nost své­ho nit­ra. Je znač­ně nedů­vě­ři­vý a pod­vě­do­mě se brá­ní jaké­ko­liv stá­los­ti – nechce napří­klad, aby Annie opus­ti­la svůj zby­teč­ně dra­hý byt a pře­stě­ho­va­la se k němu, pro­to­že by to zna­me­na­lo „žít jako man­že­lé“. Neumí řídit vůz, je zou­fa­le manu­ál­ně neši­kov­ný a téměř neu­stá­le má z něče­ho strach, jehož hlub­ším koře­nem je instink­tiv­ní pocit „kos­mic­ké“ úzkos­ti. Odtud také pra­me­ní jeho mimo­řád­ný zájem o pro­ble­ma­ti­ku smr­ti (doku­men­to­va­ný napří­klad obsa­hem jeho knihov­ny), sou­vi­se­jí­cí s poně­kud bizar­ní záli­bou v nej­růz­něj­ších mor­bid­nos­tech. Za těka­vý­mi pohle­dy jeho obrý­le­ných očí tuší­me však jas­no­zři­vou moud­rost, spo­je­nou s pří­znač­ným „onto­lo­gic­kým“ smut­kem. Z postav mno­ha vel­kých klau­nů se pro­střed­nic­tvím jejich podiv­né vnitř­ní nos­tal­gie sta­ly nad­ča­so­vé sym­bo­ly roz­po­ru­pl­né­ho lid­ství. Woody Allen mezi ně beze­spo­ru pat­ří.

Jedním z „pro­blé­mů“, kte­rým se oba hrdi­no­vé inten­zív­ně zaměst­ná­va­jí, je ero­ti­ka. Nervózní Annie má ve zvy­ku „uvol­ňo­vat se“ dáv­kou mari­hu­a­ny (před­cho­zí Alvyho part­ner­ka, extra­va­gant­ní Robin uží­va­la Valium), Alvy pro změ­nu usta­vič­ně pochy­bu­je o své poten­ci. Volně pro­vo­zo­va­ný sex, němž se hovo­ří bez jakých­ko­li zábran, se ze svo­bod­né hry para­dox­ně mění v nároč­nou „zkouš­ku“, v níž je nut­né za kaž­dou cenu obstát. Horečnatý shon a agre­si­vi­ta kon­zum­ní spo­leč­nos­ti, ovlá­da­né rekla­mou, umě­le vytvá­ře­ný­mi ido­ly a tou­hou po super­i­o­ri­tě, uči­ni­ly i z intim­ní sfé­ry živo­ta jakousi veřej­nou „aré­nu“, v níž jde pře­de­vším o pochyb­né důka­zy vlast­ních schop­nos­tí. Citlivější jedin­ci pak čas­to pro­pa­da­jí myl­né­mu dojmu, že tuhý „kon­ku­renč­ní boj“ je nad jejich síly.

Annie Hallová začí­ná a kon­čí vyprá­vě­ným vti­pem a rov­něž celý její pří­běh je jakousi anekdo­tou o moder­ním vzta­hu muže a ženy a o faleš­nos­ti nej­růz­něj­ších novo­do­bých mýtů. Přes urči­tou nesro­zu­mi­tel­nost lokál­ně spe­ci­fi­ko­va­ných nará­žek jde o inte­li­gent­ní vese­lo­hru s řadou veli­ce závaž­ných pod­tex­tů. Zatímco jiní tvůr­ci berou trau­ma­ta svých postav smr­tel­ně váž­ně (auto­ro­vým oblí­be­ným reži­sé­rem je Ingman Bergman), Allen nevá­há reflek­to­vat je s trp­ce iro­nic­kým nad­hle­dem. Jeho sati­ra, vyzna­me­na­ná loni čtyř­mi Osacary (za nej­lep­ší film, režii, scé­nář a žen­ský herec­ký výkon) je sar­kas­tic­kým obra­zem sou­čas­né­ho New Yorku, při­po­mí­na­jí­cí­ho obrov­ský laby­rint, v němž bez­moc­ně blou­dí mili­ó­ny lidí…


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
  • Survivor-14.epizóda(SK-23.,24.)- Súboj duelových titanov6. března 2022 Survivor-14.epizóda(SK-23.,24.)- Súboj duelových titanov Koniec týždňa nám prináša znovú tú moju obľúbenejšiu časť s kmeňovou radou. A v epizóde č.14 sme prišli o jedného z najvýraznejších súťažiacich. SK-23.epizóda Začíname hneď […] Posted in Články, Reality show
  • Krok za krokem aneb Klasická perla rodinného sitcomu4. července 2018 Krok za krokem aneb Klasická perla rodinného sitcomu „Step by step…day by day….“ Krok za krokem, úvodní znělka Patří starší sitcomy do starého železa, nebo mají stále čím oslovit? Během 90. let se v televizních programech snad všech […] Posted in TV Recenze
  • Slepičí úlet16. července 2004 Slepičí úlet Ani medvědi, ani psi a ani jiná oblíbená zvířata, ale slepice (a dva kohouti) jsou hrdinkami celovečerního animovaného filmu, který většina redakce Kinomol.cz považuje za nejlepší dlouhý […] Posted in Filmové recenze
  • La Llorona: Prokletá žena (The Curse of La Llorona) – Recenze – 60%17. dubna 2019 La Llorona: Prokletá žena (The Curse of La Llorona) – Recenze – 60% La Llorona (v doslovném překladu „Plačící žena“) je postava z mexického folklóru, která podle dávné pověsti utopila své dva syny a od té doby putuje coby duch po světě, oblečená do bílých […] Posted in Filmové recenze
  • Rrrr -15. ledna 2011 Rrrr - Rrrr - Recenze 23.October.2007 Připomeňme si.. Autor: Dagmar Málková […] Posted in Recenze
  • Můj psí život anebo Bígl Bertík znovu na scéně11. srpna 2018 Můj psí život anebo Bígl Bertík znovu na scéně „Dovolte, abych se představil: Jsem bígl a mé celé jméno zní Alberto z Rododendronu. Jméno začínající na A znamená, že pocházím z prvního vrhu naší mámy, a onen šlechticky znějící přídomek […] Posted in Recenze knih
  • Internet pro seniory2. března 2017 Internet pro seniory Josefa Pecinovského (1946) znají čtenáři hlavně jako autora české literární fantastiky. Základ jeho tvorby tvoří pochmurné dystopické příběhy plné akce. Na české literární sci-fi a fantasy […] Posted in Recenze knih
  • Zakázané ovoce - kniha10. dubna 2018 Zakázané ovoce - kniha Věra Nekonečná je úplně normální obyčejná žena, která má dvě dospělé děti, manžela Bedřicha, chodí do práce a má relativně spokojený život, protože i po celoživotním soužití mají s […] Posted in Recenze knih
  • Temný případ (3. série)24. března 2022 Temný případ (3. série) Filmfanatic měl před lety za to, že koncept, kdy diváci každý týden napjatě čekají na další epizodu oblíbeného seriálu, patří nenávratně do minulosti. Jenže pak přišel Temný případ a HBO […] Posted in TV Recenze
  • #82 - Jakubův žebřík (1990)28. září 2020 #82 - Jakubův žebřík (1990) Vietnamská válka a její nekonečný odkaz, který se bude promítat ještě do mnoha generací amerických filmařů. Adrian Lyne ukázal, že natočí skoro vše. Jakubův […] Posted in 101 nejlepších hororů
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.


|

Stránka načtena za 1,87082 s | počet dotazů: 237 | paměť: 55850 KB. | 23.05.2022 - 16:14:04