ANNA POLÍVKOVÁ - Helena

Vaše Helena je nad­še­nou pro­pa­gá­tor­kou zdra­vé­ho život­ní­ho sty­lu.

Patříte taky k „fana­ti­kům“ raci­o­nál­ní výži­vy?

K fana­ti­kům urči­tě ne… ale masa jím hod­ně málo, mys­lím si, že by maso mělo být svá­teč­ním jíd­lem. Když se začne­te zají­mat o vege­ta­ri­án­ství, zjis­tí­te spous­tu zají­ma­vých věcí, napří­klad, že i hod­ně nej­ú­spěš­něj­ších spor­tov­ců jsou vege­ta­ri­á­ni, i to, že nad­pro­duk­ce masa způ­so­bu­je hod­ně vel­kou část eko­lo­gic­kých pro­blé­mů… Ale jíst zdra­vě může být veli­ce pros­té, posta­va Heleny je tako­vý měst­ský extrém, v luho­va­né bří­ze a poma­zán­ce z lišej­ní­ku urči­tě nefr­čím…

Velká část natá­če­ní se ode­hrá­va­la v exte­ri­é­rech Nízkých Tater.

Jste sama milov­ni­cí hor a zim­ních spor­tů, jimž ovšem vaše hrdin­ka nehol­du­je?

Ano, moc ráda lyžu­ju, loni jsem obje­vi­la krát­ké lyže a jsem z toho nad­še­ná! Hory, moře, les a lou­ky navště­vu­ju, kdy­ko­li mám čas... Natáčení na Chopku bylo úžas­ně dob­ro­druž­ství.

V posled­ních letech jste hrá­la v něko­li­ka roman­tic­kých kome­di­ích (Dvě nevěs­ty a jed­na svat­ba, Špindl, Po čem muži tou­ží…) Myslíte, že roman­ti­ka a humor jdou dohro­ma­dy?

Podle fil­mů, kte­ré se nato­či­ly v této kom­bi­na­ci, roz­hod­ně. A v živo­tě by se mi roman­ti­ka bez humo­ru zdá­la pate­tic­ká. I když i tako­vé chví­le jsou někdy fajn.

Ve fil­mu hra­je­te mamin­ku osmi­le­té­ho klu­ka. Jak se vám obec­ně s dět­mi hra­je? A jak jste si rozu-měla s malým Toníkem Holoubkem, kte­rý vaše­ho syn­ka Kulíška hra­je?

Toník je malý pro­fe­si­o­nál, byl báječ­ný, pro Emmu Voksovou to byla prv­ní zku­še­nost, ale byla doko­na­lá.

Na Chopku v minus dva­ce­ti to bylo chví­le­mi nároč­né, ale byli úžas­ně sta­teč­ní oba.

Jak jste si uží­va­la natá­če­ní s herec­ký­mi kole­gy Markem Němcem a Martinem Dejdarem, jejichž hrdi­no­vé – kaž­dý úpl­ně jiným způ­so­bem – usi­lu­jí o pří­zeň vaší Heleny?

My jsme byli všich­ni dost při­pra­ve­ní na natá­če­ní, ale mys­lím, že nikdo úpl­ně neče­kal, jak s námi zamá­vá Chopok, lanov­ky, vichry, mlhy, ale i nád­he­ra, kte­rou občas 2 000 met­rů nad mořem nabí­zí. Bylo to inten­ziv­ní a klu­ci byli skvě­lí.