Partnerské stránky: Simpsonovi.Blog | Rick a Morty | Rozčarování | Futurama
Kritiky.cz > Speciály > Angelika, markýza andělů

Angelika, markýza andělů

Angelika
Angelika
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Angélique, Marquise des anges je francouzsko-italsko-německý dob­ro­druž­ný film, kte­rý napsal a reží­ro­val Bernard Borderie a kte­rý byl uve­den v roce 1964.

Jedná se o adap­ta­ci stej­no­jmen­né­ho romá­nu Anne a Serge Golonových.

Obsah filmu

Angélique, dce­ra baro­na de Sancé de Monteloup, je vycho­vá­vá­na vel­mi svo­bod­ně a stý­ká se s mla­dý­mi lid­mi své­ho věku, zejmé­na s Nicolasem, svým pří­te­lem z dět­ství, kte­ré­ho nene­chá­vá lhos­tej­ným. Aby si dopl­ni­la vzdě­lá­ní, svě­ří ji otec své­mu bra­tran­ci a sou­se­do­vi, mar­ký­zi de Plessis. Angélique se vysmí­vá syno­vi, kte­rý ji nazý­vá „mar­ký­zou se smut­ný­mi šaty“, a na útě­ku vnik­ne do poko­je kní­že­te de Condé, kde zaslech­ne, jak se pro­ti krá­li Ludvíku XIV., jeho bra­t­ro­vi a Mazarinovi chys­tá spik­nu­tí s jedem, jehož jed­ním ze strůj­ců je Fouquet.

Poté ukrad­ne jed (vit­ri­ol) a seznam spik­len­ců, kte­rý ukry­je na jiném mís­tě. Angélique pak veřej­ně obvi­ni­la jed­no­ho ze spik­len­ců pří­tom­ných na hra­dě ze spik­nu­tí pro­ti krá­li, prin­ce de Condé, aby ho udr­že­la stra­nou, a při­nu­ti­la své­ho otce poslat Angélique na pět let do kláš­te­ra. Když opus­ti­la kláš­ter, bylo jas­né, že nezmoudře­la, ale zkrás­ně­la. Po jejím návra­tu jí otec vysvět­lu­je, že byl na mizi­ně už před jejím odjez­dem, nicmé­ně na radu jis­té­ho hra­bě­te de Peyrac pře­vzal těž­bu jed­no­ho ze svých nepo­u­ží­va­ných olo­vě­ných dolů, o němž si mys­lel, že z něj nic mít nebu­de. Sancé de Monteloup mu jako podě­ko­vá­ní za pro­zí­ra­vou radu nabíd­ne ruku své dce­ry, což je pro hra­bě­te vel­mi výhod­ný sňa­tek, neboť nápad­ník je vel­mi boha­tý. Když se Angélique zeptá na jeho věk, její otec jed­no­du­še odpo­ví: „Je star­ší než ty.“... Poté, co se to Angélique dozví, vyhle­dá Nicolase, kte­rý jí vyzná lás­ku. Když odmít­ne, ztra­tí ner­vy a řek­ne jí, že její man­žel je vel­mi ošk­li­vý, chro­mý a má pověst čaro­dě­je.

V den svat­by je zámek plný rados­ti, ale Angélique má ze setká­ní s man­že­lem oba­vy. Muž, kte­rý vystou­pí z dlou­ho oče­ká­va­né­ho kočá­ru, se zdá být doce­la pohled­ný, ale brzy se Angélice před­sta­ví jako Bernard d’Andijos, pří­tel Joffreyho de Peyrac, kte­rý při­jel, aby se ože­nil mís­to něj, pod­le záko­na o sňat­ku v zastou­pe­ní, když ženich a nevěs­ta neži­jí ve stej­ném měs­tě.

Na večír­ku d’Andijos mla­dé nevěs­tě pro­zra­dí, že její man­žel není ošk­li­vý, ale ošk­li­vý a chro­mý. Zoufalá Angélique odve­de Nicolase do neda­le­ké stodo­ly a nabíd­ne se mu, aby se jejím „prv­ním“ stal mla­dý a pohled­ný muž. Když se však chys­tá jed­nat, roz­mys­lí si to a kočí Guillaume je pře­kva­pí. Mezi obě­ma muži dojde ke rvač­ce, při níž Nicolas zabi­je staré­ho slu­hu kosou. Angélique mu pak řek­ne, aby ute­kl, a slí­bí mu, že ho za úsvi­tu najde a ute­če s ním do Ameriky.

Odjíždí však pod­le plá­nu za svým man­že­lem na cír­kev­ní svat­bu. Její zámek je nád­her­ný, zven­čí zjev­ně rene­sanč­ní, zatím­co inte­ri­ér a per­so­nál - téměř výhrad­ně čer­né slu­žeb­nic­tvo, pře­py­cho­vě oble­če­né - jsou inspi­ro­vá­ny ori­en­tem. Když se Angelika oblé­ká do sva­teb­ních šatů, zahléd­ne z dál­ky své­ho chro­mé­ho man­že­la. To je na mla­dou ženu pří­liš, vrh­ne se na postel a roz­plá­če se. Později zjis­tí, že je zne­tvo­ře­ný jizva­mi a při kaž­dém pohle­du na něj může jen odvrá­tit zrak, což nebo­hé­mu Joffreymu vehá­ní slzy do očí.

Na sva­teb­ní hos­ti­ně se Angélique setká­vá s tou­lous­kým arci­bis­ku­pem, kte­rý Joffreymu nazna­čí, že někte­ré jeho prak­ti­ky by moh­ly být pova­žo­vá­ny za čaro­děj­nic­tví, což on klid­ně popře.

Když si Joffrey o sva­teb­ní noci uvě­do­mí, že je jeho žena odpu­zo­vá­na, nechá ji o samo­tě a ozná­mí jí, že počká, dokud nebu­de sou­hla­sit.

Druhý den ji pozve na návště­vu jed­no­ho ze svých dolů, kte­rý je tajem­stvím jeho bohat­ství. Díky kupe­la­ci, kte­rou mno­zí pova­žu­jí za čaro­děj­nic­tví, se mu poda­ři­lo zla­to zušlech­tit. Seznámí ji také se svý­mi spo­leč­ní­ky v neštěs­tí, od nichž si při­vo­dil zra­ně­ní způ­so­be­ná lid­ským bar­bar­stvím. Když Angelice nabíd­ne ingot, odmít­ne ho a pora­dí mu, aby ho radě­ji nabí­dl děl­ní­kům v dole, což Joffreye, kte­rý je do své dámy stá­le více blá­zen, může jen okouz­lit.

Angéliin odpor k man­že­lo­vi postup­ně vystří­dá okouz­le­ní, kte­ré nako­nec pře­ros­te v lás­ku. Když se její man­žel utká v sou­bo­ji s nej­lep­ším mečem v Languedoku, aby pomstil uráž­ku své ženy, vrh­ne se Angélique v hrůze z boje do Joffreyho náru­če a do jeho poste­le.

Zatímco jsou hra­bě a hra­běn­ka doko­na­le zami­lo­va­ní a jejich man­žel­ství posvě­ti­lo dítě - Florimond, posel je infor­mu­je o brz­kém pří­jez­du krá­le Ludvíka XIV., kte­rý se vrá­til ze Saint-Jean-de-Luz v dopro­vo­du své mla­dé a nové man­žel­ky Marie Terezie.

Ten, při­ja­tý se vše­mi mož­ný­mi pocta­mi a pompou, není necit­li­vý k půva­bu Angélique, před­sta­vo­va­né s tea­trál­nos­tí. Panovník je roz­či­len, že krá­lov­na je mno­hem méně krás­ná než jejich hos­ti­tel­ka, a tak Angeliku poměr­ně hrubě pro­pus­tí a v noci je bez varo­vá­ní opus­tí. Joffrey, kte­rý ho spě­chá dostih­nout, aby zjis­til důvo­dy jeho spěš­né­ho odcho­du, je zatčen krá­lov­skou strá­ží a odve­den do Bastily. Navzdory své­mu nové­mu těho­ten­ství se Angélique roz­hod­ne, že se za ním do Paříže vydá, a napne všech­ny síly, aby zjis­ti­la, kdo ji obvi­nil. Potká práv­ní­ka Françoise Desgreze, kte­rý jí nabíd­ne pomoc, ale ona ji dočas­ně odmít­ne. Aby se moh­la za své­ho man­že­la při­mlu­vit, je Angélique před­sta­ve­na krá­li (díky las­ka­vos­ti Grande Demoiselle, krá­lo­vy sestře­ni­ce, s níž navá­za­la sty­ky, když Ludvík XIV. při­jel na její léno). Odmítnutím krá­lov­ských nabí­dek si Angélique panov­ní­ka zne­přá­te­lí, ten ji zaže­ne a nevě­dom­ky ji uvrh­ne do spá­rů pana, kte­rý je zaple­ten do spik­nu­tí, jež Angélique před něko­li­ka lety pře­ru­ši­la. Po něko­li­ka neú­spěš­ných poku­sech ji chce nadob­ro uml­čet a poku­sí se ji zavraž­dit. Angélice se však poda­ří vyváz­nout a spo­lé­há na Françoise Desgreze, že bude Joffreye obha­jo­vat u sou­du.

Hrabě Peyrac je ofi­ci­ál­ně obvi­něn z čaro­děj­nic­tví, král ho pod tou­to faleš­nou zámin­kou uvěz­nil, aby se mu pomstil za jeho bohat­ství a štěs­tí, kte­ré mu byly na obtíž (což při­po­mí­ná osud Nicolase Fouqueta, na kte­ré­ho Ludvík XIV. žár­lil). Soudní pro­ces nám nabí­zí vizi nespra­ved­li­vé­ho a neob­jek­tiv­ní­ho soud­ní­ho sys­té­mu, kte­rý slou­ží krá­lov­ské moci (včas­ná vraž­da klí­čo­vé­ho svěd­ka obha­jo­by, vypo­vě­ze­ní dal­ší­ho svěd­ka, odsou­ze­né­ho jako neplat­né­ho z důvo­du věku svěd­ka (nezle­ti­lé­ho), zatče­ní obháj­ce, kte­rý se nemů­že zúčast­nit soud­ní­ho jed­ná­ní). Ačkoli je soud­ní pro­ces pří­le­ži­tos­tí k tomu, aby si Angélique a Joffrey vymě­ni­li váš­ni­vé a usl­ze­né pohle­dy, je hra­bě sou­dem přes­to odsou­zen jako vin­ný, a to jen malým roz­dí­lem.

Hrabě de Peyrac je odsou­zen k upá­le­ní na Place de Grève, zatím­co jeho žena je vyhná­na od své sest­ry Hortense, kte­rá se obá­vá pro­zra­ze­ní. Poté, co jí svě­ří Florimonda a novo­ro­ze­né­ho syna Cantora, odchá­zí Angélique sama a pod­pla­tí kata, aby Joffreyho rych­le dora­zil a ušet­řil ho tak muk v pla­me­nech.

Při bez­cíl­ném blou­dě­ní ji oslo­ví trpas­lík Barcarole, kte­rý ji zave­de do jaké­ho­si Dvora zázra­ků. Tam potká­vá staré­ho zná­mé­ho: Nicolase, kte­rý se stal zlo­dě­jem „Calembredaine“. Nabídne jí doho­du: sou­hla­sí, že ces­tou pře­pad­ne vůz s odsou­zen­ci a osvo­bo­dí Joffreyho, pokud Angélique bude sou­hla­sit, že s ním odje­de do Ameriky, jak si před něko­li­ka lety slí­bi­li. Aby zachrá­ni­la své­ho man­že­la, sou­hla­sí. Vůz, kte­rý ban­di­té zadr­ží, se uká­že být návnadou: Joffrey byl ve sku­teč­nos­ti již taj­ně odve­zen na Place de Grève. Angélique, Nicolas a jeho ako­ly­té tam spě­cha­jí pří­liš poz­dě. Hrabě již zemřel. Zničená Angélique, kte­rá se uchý­lí do dou­pě­te Nicolase a žeb­rá­ků, sou­hla­sí, že zůsta­ne po jejich boku, a sta­ne se „Angélique, mar­ký­zou des Anges“.

Věrnost původnímu textu

Film je poměr­ně věr­ný papí­ro­vé před­lo­ze. Tu a tam se však vlou­dí drob­né chy­by nebo trans­for­ma­ce:

Angélique nepo­sí­lá do kláš­te­ra princ Condé (kte­rý by ji nej­ra­dě­ji poslal pryč po jejím neroz­váž­ném pro­hlá­še­ní o spik­nu­tí pro­ti krá­li), ale její otec baron de Sancé po eska­pá­dě, nehod­né její­ho posta­ve­ní, při níž se oddá­vá s otco­vý­mi sed­lá­ky. Stejně tak za její vzdě­lá­ní nepla­tí princ, ale baron, kte­rý se zadlu­ží, aby svým dětem posky­tl vzdě­lá­ní, jaké se slu­ší na mla­dé šlech­ti­ce.
Baron, kte­rý má se svou dce­rou důvěr­ný vztah, jí o exis­ten­ci své­ho olo­vě­né­ho dolu řek­ne dlou­ho před jejím odjez­dem do kláš­te­ra. Kromě toho hra­bě de Peyrac požá­dá o ruku, ačko­li je moti­vo­ván olo­vě­nou tuž­kou v Angéličiných kalho­tách jako věnem, niko­li na baro­no­vu, ale na hra­bě­cí žádost.
Ve scé­ně, kdy Angélique nabí­zí své panen­ství pří­te­li z dět­ství, si to na posled­ní chví­li neroz­mys­lí, ale pře­ru­ší ji věr­ný Guillaume. Guillaume navíc není zabit mla­dým Nicolasem, kte­rý však uprch­ne.
Zatímco ve fil­mo­vé ver­zi je zdů­raz­něn hra­bě­cí zármu­tek nad tím, že ho jeho žena o sva­teb­ní noci odmít­la, v kni­ze tomu tak není. Naopak, hra­bě bere celou zále­ži­tost filo­zo­fic­ky a dokon­ce s kou­sa­vým smys­lem pro humor.
Původcem sou­bo­je mezi hra­bě­tem a kava­lí­rem de Germontaz není uráž­ka, ale násil­ný poli­bek, kte­rý byl mla­dé ženě ukra­den.
V Louvru Angélique nepad­ne do sítě pana, krá­lo­va bra­t­ra, když opouš­tí palác po setká­ní s panov­ní­kem, ale až poz­dě­ji večer.
Scéna zná­sil­ně­ní v Louvru se zce­la pro­mě­ni­la. De Vardes v kni­ze vyu­ži­je sla­bos­ti mla­dé ženy poté, co unik­ne poku­su o aten­tát, ale neza­sáh­ne ji. A co je důle­ži­těj­ší, Angélique je dokon­ce uká­zá­na v dvoj­znač­ném svět­le, pro­to­že z toho má jis­té potě­še­ní (což film peč­li­vě neu­ka­zu­je).
Angélique není pro­ná­sle­do­vá­na svou sestrou s dítě­tem Florimondem, ale sama.
Největší otřes způ­so­bí závě­reč­ná scé­na fil­mu. Nicolas, nyní Calembredaine, se po doho­dě s Angélique sna­ží unik­nout hra­bě­ti de Peyrac na ces­tě na Place de Grève. Tato udá­lost je však zce­la smyš­le­ná. Žádný pokus o útěk se neko­ná. K setká­ní mla­dé ženy s Calembredainem navíc dochá­zí až poz­dě­ji, ve dru­hém díle cyk­lu.


Photo © Compagnie Industrielle et Commerciale Cinématographique (CICC)

Licence Creative Commons - Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Angelika, markýza andělů - Rozdíly mezi německou kinoverzí a českými DVD12. srpna 2019 Angelika, markýza andělů - Rozdíly mezi německou kinoverzí a českými DVD Nedávno mi můj kamarád z Německa poslal balíček, ve kterém jsem nalezla DVD s německou verzí Angeliky. Je to v podstatě rarita, protože sehnat Angeliku v němčině je téměř nemožné (pokud […] Posted in Zajímavosti
  • Angelika, markýza andělů - Angélique Marquise des Anges (1964)8. srpna 2019 Angelika, markýza andělů - Angélique Marquise des Anges (1964) První snímek z pětidílné série filmů natočených velmi volně na motivy románu Anne a Serge Golonových vypravuje o krásné a odvážné markýze Angelice, která byla provdána za nenáviděného a […] Posted in Speciály
  • Báječná Angelika26. července 2021 Báječná Angelika Merveilleuse Angelika je francouzsko-německo-italský film, který natočil režisér Bernard Borderie podle románu Anne a Serge Golonových a který byl uveden v roce 1965. Obsah filmu Film […] Posted in Speciály
  • Báječná Angelika - Merveilleuse Angélique (1965)10. srpna 2019 Báječná Angelika - Merveilleuse Angélique (1965) Druhý díl barevného širokoúhlého seriálu se do českých kin dostal poněkud opožděně - až v roce 1971, tedy po šesti letech od svého vzniku a po promítání zbývajících čtyř dobrodružství. Děj […] Posted in Speciály
  • Angelika a král3. srpna 2021 Angelika a král Angelika a král (originální název: Angélique et le roy) je celovečerní film z roku 1966, který natočil režisér Bernard Borderie ve francouzsko-německo-italské koprodukci. Film je třetím […] Posted in Speciály
  • Angelika a král - Angélique et le Roy (1966)16. srpna 2019 Angelika a král - Angélique et le Roy (1966) Třetí pokračování dobrodružného příběhu se odehrává několik let po domnělé smrti hraběte Peyraca. Angelika se mezitím provdala za bratrance Filipa, jenž dobrovolně padl ve službách svého […] Posted in Speciály
  • Angelika a sultán9. srpna 2021 Angelika a sultán Angelika a sultán je francouzsko-německo-italsko-tuniský film Bernarda Borderieho z roku 1968. Navazuje na film Nezkrotná Angelika a uzavírá sérii pěti filmů, jejichž hrdinkou je […] Posted in Speciály
  • Grand restaurant pana Septima12. července 2022 Grand restaurant pana Septima Grand restaurant pana Septima je komediální film francouzského režiséra Jacquese Besnarda, uvedený do kin v roce 1966. Představil si ho Louis de Funès již na konci roku 1950, film vypráví […] Posted in Speciály
  • Nezkrotná Angelika3. srpna 2021 Nezkrotná Angelika Nezdolná Angelika je francouzsko-italsko-německý film Bernarda Borderieho z roku 1967. Následuje po Angelika a král a předchází Angelika a sultán. Obsah filmu Angelika, se dozvídá, že […] Posted in Speciály
  • Angelika a sultán - Angélique et le sultan (1968)30. srpna 2019 Angelika a sultán - Angélique et le sultan (1968) Snímek Angelika a sultán je posledním filmem z pentalogie o krásné Angelice, natočeným koncem 60. let ve francouzsko-německo-italské koprodukci. V československých kinech se ovšem promítal […] Posted in Speciály
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 5,90302 s | počet dotazů: 226 | paměť: 62077 KB. | 03.12.2022 - 19:15:11