Děj filmu zavede Petronela s Uriášem do malého města, kde se potkají s holčičkou Anežkou a její maminkou, krásnou vdovou Magdalenou.
V roli Anežky uvidíme Annu Čtvrtníčkovou. „Jsem hrozně ráda, že jsem si v tom filmu mohla zahrát. Byla to zatím moje největší role a myslím, že je to obrovská zkušenost a doufám, že to bude dobrý.“
Volbu dětské představitelky si pochvaluje i režisér Jiří Strach:
„Anička to je prostě senzační holka. Nejenom, že je výborná herečka, ale i lidsky. Já ji viděl v takovém narozeninovém filmu, co Klárka Trojanová natočila pro Ivana k padesátinám, a tam mi oči úplně udělaly čč... Možná i proto jsme film tak hnali, protože kdybych ho musel odložit, tak Anička už by mi vyrostla, za rok by to nebyla holka, ale slečna a já bych ve filmu tohle to její krásný herectví prostě neměl. Protože tam skutečně v dětský roli musí být špičkový hráč. To kolikrát vidíme, děti hrajou tak na půl plynu a musíme nad tím mhouřit oči. Nějaký dětský poloherectví by to těm dvěma strašně kazilo, táhlo by film dolů. Tím, že Andula je výborná, ho pomáhá ještě tahat nahoru. Ti dva měli co dělat, aby tu její hravost před kamerou dorovnali. Bylo strašně hezký sledovat, jak vždycky Ivan říkal: Andula je na place, tak musíme přidat!“
Co bylo při malou herečku v rámci natáčení úplně nejtěžší? Jak Anička přiznává, vydržet s jednou částí kostýmu: „No, určitě ty vousy, protože ony jsou z takovýho mopu - s tím se vytírá zem a pak už mi to bylo trochu nepříjemný na pleť ještě jsem se v tom i zapařila a do toho mi zvukaři vždycky dávali port, a to bylo úplně nejsložitější, protože port vedl po celým těle a drát vždycky strkali do těch vousů. Anebo jsem na sobě měla takový postroj a visela jsem na háku, protože mě unesli, ale to uvidíte ve filmu…“
Jak se Aničce spolupracovalo s Jiřím Dvořákem a Ivanem Trojanem?
„Ivan je hrozně hodný, já jsem ho neznala osobně, jen od vidění, poznala jsem ho až tady. Jirka Dvořák je taky hrozně hodnej, všichni byli hrozně hodní. A všichni vlastně byli takoví vtipní. My jsme točili a Ivan s Jirkou tam měli hrozně veselou scénu a naštěstí já jsem tam nebyla vidět, protože jsem se neudržela a smála se, jak to bylo vtipný. To byla scéna, kdy jsem jim ukazovala moji mamku, která byla v dílně, šli jsme k oknu a dívali se na ni a oni tam říkali, jak je krásná a tak ..a já jsem se tomu hrozně smála.“
Anežčinu maminku hraje Vica Kerekes, kterou uvidíme v roli prosté, chudé švadlenky, v hodně odlišné poloze, od jejích dosavadních úloh.
Přesto přiznává, že se vstupu do projektu trochu obávala. „Vlastně jsem tak úplně netušila do čeho jdu. Miluju pohádky, hlavně ty české. Ale až potom jsem zjistila, že možnost hrát v Andělu Páně je to nejvíc, protože každý, komu jsem to řekla, měl hned lesk v očích a wow, no to je něco! Všichni z toho byli doslova okouzleni. Ale naprosto všichni. Nebylo jediného člověka, který by reagoval jinak. Když jsem se dozvěděla, že to je takový velkolepý projekt, tak jsem měla trošku strach, že jsem vstoupila do týmu, který už je sehraný, a ta pohádka jim krásně vyšla, tak jsem se trochu obávala, abych to nezkazila. Ale pan režisér mi pomohl, odstranil ty moje zábrany. Jirka Strach je jak malé dítě, on se ze všeho raduje, ví, jak pracovat s herci, ví přesně a cítí přesně, co potřebuje udělat, aby herec poslouchal, takže to setkání s ním je myslím zásadní,“ říká Vica Kerekes.
Ale nakonec to s tou souhrou s kolegy vůbec nebylo těžké: „Byla tam řada herců, s nimiž jsem se ráda setkala. S Ivanem Trojanem hraju poprvé, a tak to bylo pro mě ohromné potěšení, Jirku Dvořáka, toho mám v srdci, s tím jsem už hrála a Bolek Polívka, to je můj vnitřně oblíbený člověk a herec, s ním jsme již sehraný pár,“ říká herečka.
Obě spoluhráčky si od Ivana Trojana vysloužily pochvalu: „S Vicou jsme se seznámili poprvé, ale vlastně z toho vyplynulo, jak kdybychom spolu už dělali, protože to bylo fajn. A úplně fascinován jsem z Aničky Čtvrtníčkové, já jsem to i nakonec řekl, že patří mezi nejlepší kolegyně, se kterými jsem kdy dělal, a to myslím vážně. Doufám, že vydrží v té bezprostřednosti a pravdivosti, kterou v sobě má. Je neuvěřitelně pokorná a slušná. Já jsem vždycky skeptický, když se mě někdo ptá, jestli by měl dělat herectví, ale u ní by to bylo fajn.“
Vica hraje v českých filmech pravidelně, ale i tak se přiznává, že občas s češtinou bojuje: „Už je to o moc lepší, to se nedá srovnat s mými začátky, kdy to bývalo velmi těžké. Tedy i teď je to těžké, ale například skloňování mi už jde mnohem lépe... ve slovenštině se skloňuje úplně jinak, slovosledy jsou také zcela jiné... Ale dnes už s češtinou v podstatě nemám problém, jasně, že výslovnost a akcent tam cítit jsou, ale už nad tím tolik nepřemýšlím jako na začátku, kdy jsem si vždycky zoufala: ježišmarjá ta slovíčka, jak to je ..teď je to mnohem přirozenější…vždyť už to je taky nějaký ten rok, co se s češtinou seznamuji.“
Další novou postavou, která se objeví v ději, ale také v životě Magdaleny a Anežky je Párkař v podání Vojtěcha Dyka.
„Můj první film byla shodou okolností pohádka s panem režisérem Strachem, takže jsem se k tomuto žánru rád vrátil,“ říká Vojtěch Dyk. A režisér Jiří Strach má zase jasno, kým by zase chtěl stát on…
„Já bych asi chtěl být ten párkař, kterého hraje Vojta Dyk. Ten by mě bavil. A myslím, že jsem i taky trochu taková povaha. Takový zamilovaný, zakoukaný, ale to vám nemůžu prozrazovat, to až uvidíte, tak mi dáte za pravdu,“ slibuje Jiří Strach.
Nejnovější komentáře