Aňa Geislerová VILMA

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Vaše posta­va Vilmy je pro prv­ní pří­běh napros­to stě­žej­ní . Mohla bys­te ji popsat?

Vilma je nejmlad­ší ze tří sester. Je to žena odhod­la­ná udě­lat pod­le svých před­stav všech­no správ­ně nebo tak, jak se od ní oče­ká­vá. A mož­ná tro­chu pře­hléd­ne to, že není šťast­ná a že se v živo­tě měla roz­ho­do­vat tro­chu jinak. Takže si svůj život tak tro­chu pro­tr­pí. V pod­sta­tě to je ale hod­ná a pocti­vá žen­ská.

Vilmě scé­nář pře­de­pi­su­je milost­ný troj­ú­hel­ník…

Je to v pla­to­nic­ké rovi­ně. Jenom něco, co celý život cítí­te. Na jed­né kři­žo­vat­ce jste udě­la­li chy­bu, ale záro­veň cítí­te, že jste se pro­ti niče­mu nepro­vi­ni­li. Což nedě­lá osud leh­čí, ale mož­ná těž­ší. Člověk si nako­nec vyčí­tá, že byl pří­liš vel­ký blb nebo dob­rák. Jsme někdy zača­ro­va­ní ve svých hla­vách, ve svých před­sta­vách o tom, jak bychom se měli cho­vat, a pak si mož­ná vyčí­tá­me, že jsme se roz­hod­li špat­ně.

Dostala jste se někdy do situ­a­ce, kdy jste se muse­la roz­ho­do­vat mezi dvě­ma muži?

Jen mezi dvě­ma? Tsss… 🙂 Myslím si, že se kaž­dý někdy dosta­ne v živo­tě do tako­vé­to situ­a­ce, ale o mně to není.

Vilma je pod­le cha­rak­te­ris­ti­ky sce­náris­ty Petra Jarchovského cito­vě roz­pol­ce­ná, milu­jí­cí, cit­li­vá a něž­ná mat­ka. Ztotožňujete se s těmi­to vlast­nost­mi Vilmy?

Není potře­ba, aby se her­ci zto­tož­ňo­va­li se vše­mi vlast­nost­mi postav, kte­ré hra­jí. Ale samo­zřej­mě jí rozu­mím. Citově roz­pol­ce­ná je, ale záro­veň si mys­lím, že ta její odhod­la­nost je sil­něj­ší než jaká­ko­liv její jiná emo­ce. Svým způ­so­bem to je její vnitř­ní čest, kte­rá ji zave­de někam, kde se nako­nec necí­tí dob­ře.

S reži­sé­rem Janem Hřebejkem nespo­lu­pra­cu­je­te popr­vé, jste ráda, že jste se opět sešli na spo­leč­ném pro­jek­tu?

Jak jsme se tak sešli, tak jsme si uvě­do­mi­li, že tohle jsou v pod­sta­tě tři fil­my najed­nou a hned po tom nava­zu­je­me pokra­čo­vá­ním seri­á­lu Až po uši. Tak to už jsme asi tro­chu pře­písk­li. (smích)

V tri­lo­gii Zahradnictví hra­je­te hlav­ně s Ondřejem Sokolem a Martinem Fingerem. Jak se vám s vaši­mi fil­mo­vý­mi part­ne­ry spo­lu­pra­co­va­lo?

Ondra je pří­jem­ný, sou­stře­dě­ný a je vtip­ný. A taky nesmír­ně inte­li­gent­ní, krás­ný a skrom­ný. Hraje se s ním dob­ře, hlav­ně na scho­vá­va­nou. A na tom našem troj­ú­hel­ní­ku je straš­ně hez­ké to, že jsou Ondra s Martinem kama­rá­di

z dět­ství. Znají se odma­lič­ka. Takže je milé, že jejich život­ní pří­běh je pro­po­je­ný. A oba jsou oprav­du pří­jem­ní. Martin je doslo­va nená­pad­ný. Tichý a pozor­ný a pak vás úpl­ně dosta­ne, jak hra­je. Já to vždy opa­ku­ju, ale mám straš­ně ráda, když jsou lidé na pla­ce sou­stře­dě­ní, když tu prá­ci pocti­vě odkra­ju­jí. Oba to takhle mají, a to mě hod­ně baví.

Když jste si pře­čet­la scé­nář, co vás na posta­vě Vilmy zau­ja­lo?

Jsou typy postav, a už jsme to zaži­li i s Honzou spo­leč­ně, u kte­rých nee­xis­tu­je tako­vý ten prvek, motiv, kvů­li kte­ré­mu bych hned řek­la, to chci dělat. Naopak je to těž­ké v tom, že je tam spous­ta pro­sto­ru, kdy se posta­va nijak nepro­je­vu­je. Ale i to je výzva a já bych pros­tě nedo­ká­za­la nedě­lat ten­to pro­jekt. Celkově si totiž mys­lím, že je krás­ný.

Ve fil­mu hra­je­te kadeř­ni­ci. Už jste si něco z této pro­fe­se vyzkou­še­la?

Barvila jsem vla­sy Sabině Remundové, kte­rá hra­je vyni­ka­jí­cím způ­so­bem posta­vu Mařči. Navzájem jsme si umy­ly hla­vy s Gábinou Míčovou, a tím to has­ne. Troufnu si klid­ně ale i na stří­há­ní. Jen se muse­jí najít dob­ro­vol­ní­ci. (smích)

Děj fil­mo­vé tri­lo­gie se ode­hrá­vá od 40. do 60. let minu­lé­ho sto­le­tí. Což zna­me­ná spous­tu dobo­vých dobo­vých kos­tý­mů, úče­sů a líče­ní. Těšila jste se na tuto strán­ku natá­če­ní?

Těšila jsem se. Mám tu dobu ráda. Myslím si, že je slu­ši­vá pro všech­ny. Když cho­dí chla­pi v oble­cích, je to nád­her­né. A ženám taky suk­ně, šaty a dobo­vé úče­sy straš­ně slu­ší. Čím teda trpím, ale celo­ži­vot­ně, je doba strá­ve­ná v mas­kér­ně. Strašně nera­da sedím na mís­tě. A začí­nat kaž­dý den tím, že musím dvě hodi­ny sedět v křes­le, je pro mě utr­pe­ní. Vyloženě se trá­pím. Je tolik věcí, kte­ré bych děla­la radě­ji, než sedě­la na mís­tě. (smích)

Zahradnictví je obsáh­lý pro­jekt. Je to fil­mo­vá tri­lo­gie. Jak bys­te ho při­blí­ži­la divá­kům?

Když to vysvět­lu­ji svým kama­rá­dům a pří­buz­ným, tak je to v pod­sta­tě pří­běh té rodi­ny, kte­rou zná­me z Pelíšků. Ale je to pří­běh před vál­kou, během vál­ky a po vál­ce. Ta rodi­na tam je mno­hem obsáh­lej­ší. Jsou tam tři sest­ry kadeř­ni­ce. Pak je tam dal­ší rodi­na, kte­rá má zahrad­nic­tví. Všechno to jsou vlast­ně reál­né pří­běhy z rodi­ny Petra Jarchovského. A mapu­jí život jed­né rodi­ny na poza­dí poměr­ně dra­ma­tic­kých udá­los­tí.

Když si vzpo­me­ne­te na natá­če­ní, co se vám vyba­ví jako prv­ní?

Ty nesku­teč­ně krás­né deko­ra­ce, ve kte­rých jsme hrá­li. Nic tak pěk­né­ho jsem dlou­ho nevi­dě­la. Mám hroz­ně ráda hez­ké před­mě­ty a tady je kaž­dý detail dobo­vý a krásný.Naše jed­not­li­vé byty a domy jsou tako­vé, že bychom se tam hned všich­ni pře­stě­ho­va­li. A skvě­lý štáb. A tým. A kole­go­vé a vůbec… Děkuji, že jsem u toho byla.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře