Ammonite

Ammon

V 40. letech 19. sto­le­tí hle­dá kdy­si uzná­va­ná Mary Anning (Kate Winslet) fosi­lie na nehos­tin­ném pobře­ží moře, aby jejich pro­de­jem vydě­la­la na živo­by­tí pro sebe a svo­jí nemoc­nou mat­ku Molly (Gemma Jones). Nabídku boha­té­ho turis­tu Rodericka Murchisona (James McArdle), aby počas jeho nepří­tom­nos­ti zasvě­ti­la do své prá­ce jeho man­žel­ku Charlottu (Saoirse Ronan), z finanč­ních důvo­dů nemů­že odmít­nout. A i když si s boha­tou panič­kou zpo­čát­ku zásad­ně nero­zu­mí, postup­ně se mezi nimi začne vytvá­řet sil­né pou­to...

Britské dra­ma Ammonite je vol­ně inspi­ro­vá­no živo­tem brit­ské pale­on­to­lož­ky Mary Anningové, spí­še než o bio­pic Ammingové jde ale o roman­tic­ké dra­ma, kte­ré pojed­ná­vá o neprav­dě­po­dob­né lás­ce Anningové s geo­lož­kou Charlotte Murschisonovou. Nic sice nena­svěd­ču­je tomu, že by mezi sku­teč­nou Anningovou a sku­teč­nou Murschinsovou pro­bí­ha­la jaká­ko­liv for­ma milost­né­ho vzpla­nu­tí a byli by něco víc než přá­te­lé, přes­to se ale fan­fik­ce o jejich váš­ni­vém a lás­ky­pl­ném vzta­hu sta­la ústřed­ním téma­tem fil­mu sce­náris­ty a reži­sé­ra Francise Lee, kte­rý tak po sním­ku Na kon­ci svě­ta naser­ví­ro­val svůj dru­hý celo­ve­čer­ní pro­jekt a ser­ví­ru­je jeden z nej­pů­so­bi­věj­ších sním­ků s lesbič­ka­mi v ústřed­ních rolích za posled­ních pár let.

Na prv­ní pohled se může Ammonite zdát jako tako­vý rutin­ní pokus o rádo­by umě­lec­ké kos­tým­ní dra­ma, kte­ré by hroz­ně rádo chtě­lo Oscary, jen­že se nako­nec uká­že, že kdo­ví­jak výraz­né či pove­de­né není a nako­nec rych­le zmi­zí divá­ko­vi v pamě­ti (tako­vých fil­mů vzni­ká pře­de­vším v posled­ních letech oprav­du spous­ty). Jenomže je to jenom slup­ka, pod kte­rou Ammonite skrý­vá výraz­ně víc a sku­teč­ně je vším, jenom ne rutin­ním dílem.

Nemá cenu řešit zda si sku­teč­ně ve 40. letech 19. sto­le­tí Anningová a Murchisonová navzá­jem zahří­va­li suk­ně a jest­li je vyob­ra­ze­ní jejich lás­ky auten­tic­ké z pohle­du his­to­ric­ké­ho kon­tex­tu. Důležitý je fakt, že této dvo­ji­ci ten neprav­dě­po­dob­ný a násled­ně váš­ni­vý, pro­cí­tě­ný a emo­ci­o­nál­ně sil­ný vztah jed­no­du­še věří­te. Nefunguje to jenom díky fak­tu, že jsou Kate Winslet a Saoirse Ronan ve svých rolích úžas­né, ale také i díky tomu, že Lee sku­teč­ně napsal uvě­ři­tel­ný lesbic­ký vztah, ze kte­ré­ho jde cítit sku­teč­ná vášeň, milost­né scé­ny půso­bí nesku­teč­ně uvě­ři­tel­ně a pře­de­vším sku­teč­ně máte pocit, že si posta­vy skrz ty milost­ná vzpla­nu­tí a násled­né násled­ky pro­chá­ze­jí peklem. Show, don’t tell, kte­ré u toho­hle fil­mu sází na to, že nepo­tře­bu­je­me posta­vy, kte­ré nám své utr­pe­ní musí pro­kla­mo­vat zde fun­gu­je na výbor­nou a díky výbor­ným her­cům se sku­teč­ně daří vyde­du­ko­vat, že posta­vám Winslet a Ronan není do zpě­vu.

Samo sebou se těž­ko sou­dí z pohle­du hete­ro­se­xu­ál­ní­ho muže, jak moc věr­ně vlast­ně Ammonite pří­běh a duše lesbic­ké dvo­ji­ce vykres­lu­je a jak moc se Francis Lee do duše lesbi­ček tre­fil. Osobně mám ale pocit, že Lee lesbic­ký vztah vykres­lil vel­mi dob­ře, roz­hod­ně výraz­ně lépe než u tak tro­chu pře­ce­ňo­va­né Život Adèle, kte­rá se též moh­la pochlu­bit sce­náris­tou a reži­sé­rem muž­ské­ho pohla­ví.

Ten film vypa­dá krás­ně, ať už skr­ze obra­zo­vou strán­ku, kos­týmy či výpra­vu. Není to vel­ká pro­duk­ce a dá se to vel­mi snad­no poznat, přes­to to ale vůbec neva­dí. Právě i díky tomu fak­tu, že má ten film tak sil­né kla­dy a je tak váš­ni­vě vta­hu­jí­cí. Kdyby mi někdo řekl, že jeden z nej­lep­ších fil­mo­vých párů bude na kon­ci roku 2020 tvo­řit dvo­ji­ce Winslet/Ronan, krou­til bych hla­vou. A pře­ce se to tak sta­lo. Gemma Jones, Fiona Shaw nebo James McArdle jsou ve ved­lej­ších rolích též vel­mi fajn a cel­ko­vě je ohled­ně Ammonite sku­teč­ně mno­ho důvo­dů k rados­ti. Chvílema tomu pře­ce jen mož­ná chy­bí sil­něj­ší dra­ma­turg, sil­něj­ší a půso­bi­věj­ší dia­lo­gy nebo lep­ší dějo­vé vyvr­cho­le­ní, ve finá­le ale pořád pla­tí, že je Ammonite jeden z nej­vý­raz­něj­ších fil­mů roku. A to napros­to v tom dob­rém slo­va smys­lu.

Ammonite není revo­luč­ním fil­mo­vým zážit­kem, pře­lo­mo­vým fil­mem v kate­go­rii fil­mů o LGBT nebo vrchol žán­ru roman­tic­kých filmů/kostýmních roman­tic­kých dra­mat. Přesto je ale váš­ni­vý, pro­cí­tě­ný a emo­ci­o­nál­ně vyspě­lý. Nejde o dal­ší rutin­ní kos­tým­ní dra­ma, kte­ré vel­mi snad­no zmi­zí z divá­ko­vy pamě­ti, prá­vě nao­pak je vel­ká šan­ce, že důvo­du k vzpo­mí­ná­ní bude mít divák jed­no­znač­ně dost. Ronan a Winslet jsou per­fekt­ní, Lee má oči­vid­ně sil­nou tvůr­čí ruku a celé mi to sku­teč­ně v pamě­ti zůsta­ne nej­spíš ješ­tě hod­ně dlou­ho. Je to pořád jenom dost fajn. Ale i to někdy boha­tě sta­čí.......

Trailer:

Verdikt: 4 z 5


Photo © Neon

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,96382 s | počet dotazů: 215 | paměť: 46947 KB. | 23.01.2021 - 18:32:17