Kritiky.cz > Filmy > 101 nejlepších hororů > #82 - Jakubův žebřík (1990)

#82 - Jakubův žebřík (1990)

Vietnamská vál­ka a její neko­neč­ný odkaz, kte­rý se bude pro­mí­tat ješ­tě do mno­ha gene­ra­cí ame­ric­kých fil­ma­řů. Adrian Lyne uká­zal, že nato­čí sko­ro vše.

Jakubův žeb­řík

Jacobs Ladder

USA, 1990, 113 minut

Režie: Adrian Lyne

Scénář: Bruce Joel Rubin

Hrají:

Tim Robbins (Jacob Singer)

Elizabeth Peña (Jezzie)

Danny Aiello (Louis)

Matt Craven (Michael)

Kdo by to byl řekl, že reži­sér, kte­rý měl na svém kon­tě „Flashdance“, „Osudovou při­taž­li­vost“ a „9 a ½ týd­ne“, nato­čí film, kte­rý je jed­nou z nej­sil­něj­ších odpo­vě­dí na vál­ku ve Vietnamu. „Jakubův žeb­řík“ je ukáz­kou toho, že nejen David Lynch natá­čí fil­my, kte­ré je těž­ké pocho­pit, fil­my, kte­rým se nemu­sí rozu­mět, ale fil­my, kte­ré se pro­ží­va­jí a hlav­ní je jejich dopad na divá­ka, niko­li tak úpl­né pocho­pe­ní pří­bě­hu.

Válka ve Vietnamu zane­cha­la v Američanech sil­né trau­ma, v těch, kte­ří si jí pro­ži­li na vlast­ní kůži, je toto trau­ma ješ­tě sil­něj­ší. Už jsme tu jed­nu horo­ro­vou odpo­věď na ten­to kon­flikt měli – „Dead of Night“ bylo fil­mem, kte­rý pou­ka­zo­val na to, jak vál­ka lidi změ­ni­la, jak se sta­li v pod­sta­tě živou­cí­mi mrt­vo­la­mi, neschop­ný­mi se zařa­dit zpět do spo­leč­nos­ti. V pod­sta­tě i v „Jakubově žeb­ří­ku“ se uka­zu­je, že tohle je stá­le pro­blém. Trauma, kte­ré si zde člo­věk pro­žil, se s ním táh­ne celý zby­tek jeho živo­ta. I když je prav­da, že neví­me, jest­li je Jacob šíle­nec, ane­bo to všech­no, co se děje, je v něja­kém podiv­ném smys­lu prav­da.

Jacob Singer je vete­rán z Vietnamu, kte­rý se vrá­til, po zra­ně­ní se uzdra­vil, roz­ve­dl se se svou ženou a žije s Jezzie, kte­rá je hod­ně dob­rá v poste­li. Jenže Jacob, i když se na prv­ní pohled zdá, že se vyrov­nal s vál­kou, kte­rou pro­žil, má pro­blém. Dějí se mu hod­ně div­né věci, kte­ré se dají jen stě­ží vysvět­lit. Potkává démo­ny, kte­ří mu usi­lu­jí o život a jak se uka­zu­je, není v tom úpl­ně sám. O život usi­lu­jí i jeho spo­lu­bo­jov­ní­kům, kte­ří kon­flikt pře­ži­li. Nechápe, co se děje. Myslí si, že za to může armá­da a její tes­ty, kte­ré byly na vojá­cích pro­vá­dě­ny. A armá­da se sku­teč­ně zapo­ju­je, když Jacobovi dává naje­vo, aby mlčel o tom, že se moh­lo na vojá­cích dít něco nezá­kon­né­ho.

Film je úžas­nou ukáz­kou toho, kdy jsou divá­ko­vi podá­vá­ny jed­not­li­vé obra­zy a jed­not­li­vé scé­ny, a ten až postup­ně začí­ná chá­pat, co se vlast­ně děje a co to všech­no asi moh­lo zna­me­nat. Anebo to bylo všech­no úpl­ně jinak? Divák je pone­chán v děsi­vé nejis­to­tě. Dějí se sku­teč­ně zvlášt­ní věci – Jacob málem umí­rá v met­ru, když se nemů­že dostat ven, honí ho vůz, na jehož zad­ním seda­dle sedí posta­va, kte­rá se neu­stá­le obje­vu­je a mizí. Jednoznačně je předob­ra­zem něče­ho děsi­vé­ho, což také při­chá­zí.

Jacob se dostá­vá do nemoc­ni­ce, je pře­vá­žen na rent­gen, ale najed­nou jako by pro­jíž­děl sta­rým skla­diš­těm a dostá­val se do šíle­né­ho krva­vé­ho sana­to­ria, kde mu posta­va bez obli­če­je dává injek­ci rov­nou do moz­ku. Je tohle sen? Anebo se to sku­teč­ně sta­lo? Je Jacob mrt­vý a tohle je jeho posmrt­ný život? Co se vlast­ně sak­ra děje?

Vzpomínky se stří­da­jí se sku­teč­nos­tí, sku­teč­nost se snem, a nikdo vlast­ně nedo­ká­že přes­ně určit, co je vzpo­mín­ka, co je sku­teč­nost a co je sen. A v tom je kouz­lo i hrůz­nost toho fil­mu. Jacob se vyrov­ná­vá s něko­li­ka tragé­di­e­mi své­ho živo­ta – se smr­tí syna a s násled­ky viet­nam­ské vál­ky. Nedokáže žít nor­mál­ní život, pro­to­že ty násled­ky jsou pří­liš sil­né. Není bez­cit­ným hrdi­nou, kte­rým byla posta­va ve fil­mu „Death of Night“, je hrdi­nou, kte­rý hle­dá prav­du. Anebo mož­ná jen vykou­pe­ní...

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Skvělý výkon Tima Robbinse, kte­rý v posled­ních letech bohu­žel zapa­dl, což si herec jeho for­má­tu neza­slou­žil. Dobrých rolí se mu dostá­vá po málu. Milá je také pří­tom­nost malé­ho Macaulaye Culkina, kte­rý byl sku­teč­ně jed­ním z nej­lep­ších dět­ských her­ců – kde ty loň­ské sněhy jsou. Obecně je ale film sil­ným zážit­kem, kte­rý má své děsi­vé momen­ty a k jehož pocho­pe­ní dojde až v úpl­ném závě­ru. Pravda, poin­ta je tro­chu tuše­ná, ale stá­le nejis­tá. Jednoznačně nej­lep­ší film reži­sé­ra Adriana Lynea.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Komplikovaný film, kte­rý není jed­no­du­chý na pocho­pe­ní, ale kte­rý dá v závě­ru poměr­ně vel­ký smy­sl. I když je film na prv­ní pohled kom­pli­ko­va­ný a nesou­ro­dý, což může odra­zo­vat, je zde na linie, kte­rá doká­že v závě­ru vše pro­po­jit. Pokud to divák zvlád­ne do kon­ce, bude mít vel­mi tíži­vý pocit.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 5.10.2020


Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,73854 s | počet dotazů: 208 | paměť: 54362 KB. | 20.04.2021 - 08:45:32
X