Kritiky.cz > Filmové recenze > 101 nejlepších hororů > #81 - Spoorloos (1988)

#81 - Spoorloos (1988)

Legendární nizozemsko-francouzský film, kte­rý se dočkal méně dob­ré­ho, ale pořád sil­né­ho ame­ric­ké­ho rema­ku s Jeffem Bridgesem. Podívejte se rad­ši ale na tuhle syro­vou původ­ní ver­zi.

Spoorloos

Spoorloos

Nizozemsko, Francie, 1988, 107 minut

Režie: George Sluizer

Scénář: Tim Krabbé a George Sluizer pod­le romá­nu Tima Krabbé

Hrají:

Bernard-Pierre Donnadieu (Raymond Lemorne)

Gene Bervoets (Rex Hofman)

Johanna ter Steege (Saskia Wagter)

Gwen Eckhaus (Lieneke)

Tenhle film jsem původ­ně viděl pou­ze v ame­ric­ké pře­dě­láv­ce z roku 1993. I holand­ský ori­gi­nál, kte­rý je pře­ce jen lep­ší, je zná­mý pod ang­lic­kým názvem „The Vanishing“, nebo­li „Zmizení“. A přes­ně o tomhle film je. Premisa je až děsi­vě jed­no­du­chá, ale o nic méně hrůzná. Myslím, že jest­li jste se někdy díva­li na horo­ry, nebo tro­chu poslou­cha­li, základ­ní výcho­dis­ko toho­to fil­mu musí­te znát.

Manželský pár, nebo spí­še pár mile­nec­ký, pro­to­že sezda­ní vlast­ně nejsou, si vyje­de na výlet, v tomhle pří­pa­dě do Francie na kola. Sledujeme poměr­ně poho­do­vou vyjížď­ku, kdy se pár sna­ží zaba­vit růz­ný­mi hra­mi, jak to tak v autě na dlou­hé ces­tě bývá. Dojde tu i k men­ší kri­zi, kdy jim pří­mo v tune­lu dojde ben­zín a Rex pro něj musí dojít, s tím, že Saskii nechá v autě, i když ta má ze tmy strach. Mohlo by se zdát, že už tady dojde k oné eska­la­ci udá­los­tí, pro­to­že když se Rex vrá­tí k autu, Saskie už tu není, ale vyje­de z tune­lu a tam na něj žena čeká. Jednoznačně se jed­ná o před­zvěst něja­ké dal­ší udá­los­ti, kte­rá oči­vid­ně musí násle­do­vat. K té dojde záhy.

Pár se zasta­ví na ben­zí­no­vé pum­pě, aby dopl­nil nádrž, a pro jis­to­tu i kanystr, kdy­by jim ben­zín náho­dou zno­vu došel. Saskie jde kou­pit pití, pro­to­že má řídit, tak něco ener­ge­tic­ké­ho, aby vydr­že­la. Za Rexem už se nevrá­tí. Ten se jí sna­ží najít, vymýš­lí šíle­né nápa­dy, jak najít sto­pu, ale my už dáv­no víme, kdo za to může, jen neví­me, jak to udě­lal a proč. Zjišťujeme to poměr­ně záhy, pro­to­že sle­du­je­me osud Raymonda Lemorneho, kte­rý je tím, kdo Saskii une­sl. Raymond Lemorne má zvlášt­ní cho­vá­ní, vlast­ně nevím, proč dělá, co dělá. Má spo­ko­je­nou rodi­nu, ale něco na něm je pros­tě špat­ně. Postupem času se dozví­me i to, co to je.

Po třech letech se zno­vu setká­vá­me s Rexem, kte­rý je stá­le posed­lý hle­dá­ním Saskie. Do Francie se vra­cí s jinou ženou, kte­rou zná­me pou­ze jako Lieneke. Jeho posed­lost se na vzta­hu s Lieneke pode­pi­su­je a ta ho opouš­tí. Jenže Rex poma­lu dojde napl­ně­ní svo­jí posed­lost. Vyhledá si ho muž, kte­rý Saskii une­sl, Raymond Lemorne, kte­rý mu chce uká­zat, co se se Saskií sta­lo. Druhá polo­vi­na je tak zamě­ře­na na jejich spo­leč­nou ces­tu za prav­dou. Rex se k Raymondovi při­dá­vá, i když ho v prv­ní chví­li tro­chu zmlá­tí, což je jed­no­znač­ně pře­hrá­va­né a nere­ál­né, ale co se dá dělat. Ne kaž­dý umí ve fil­mu mlá­tit tak, aby to vypa­da­lo sku­teč­ně. Ale to je jed­no. Jediná slab­ší scé­na fil­mu. Rex nako­nec nachá­zí prav­du, kte­rá je děsi­vě bizar­ní a fatál­ní.

Film není z těch, kte­ré potře­bu­jí něja­ké efek­ty, krev zde nete­če, o něja­kém gore vůbec není mož­né mlu­vit. Tady se pou­ží­vá jenom chlo­ro­form, žád­né řezá­ní, krá­je­ní nebo stří­le­ní. Film je pře­de­vším psy­cho­lo­gic­kým thrille­rem a horo­rem. A tohle mu jde skvě­le. Závěr je nád­her­ně rea­lis­tic­ký a kon­krét­ní, ale záro­veň sym­bo­lic­ký a děsi­vý. Ten nej­hrůz­něj­ší horor je někdy sku­teč­ný, člo­věk k němu nepo­tře­bu­je mon­stra, tako­ví jsou pros­tě lidé. Odporní, sadis­tič­tí a zvrá­ce­ní.

„Spoorloos“ je fil­mem, kte­rý doká­že jed­no­du­chý nápad roz­vést do skvě­lé­ho pří­bě­hu, kdy v pod­sta­tě až do kon­ce neví­te, co se sta­ne, jest­li obje­ví­te prav­du, jest­li dojde k hap­py endu, nebo co se vlast­ně bude dít. Výtečný film, kte­rý mohl být nato­čen jedi­ně v Evropě. To je pros­tě prav­da.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Výtečný scé­nář, kte­rý sta­ví na jed­né situ­a­ci a roz­vá­dí jí do šíle­ných hlou­bek. Ukázka toho, že i komor­ní horor, kde se sou­stře­dí­me na tři posta­vy, kdy vět­ši­nu času jsou tu jen dvě, může být zají­ma­vý a nápa­di­tý a hlav­ně děsi­vý.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Ani nevím, co vytknout. Film je mož­ná pře­ce jen tro­chu zdlou­ha­vý, ale dle mého je to jeden z nej­lep­ších fil­mů žán­ru psy­cho­lo­gic­ké­ho horo­ru.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 28.9.2020


Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Další naše články...