Kritiky.cz > Filmové recenze > 101 nejlepších hororů > #40 - Rosemary má děťátko (1968)

#40 - Rosemary má děťátko (1968)

A zno­vu Roman Polanski, v našem seri­á­lu již podru­hé a ško­da, že napo­sle­dy, pro­to­že jeho fil­my jsou těmi, kte­ré se do his­to­rie horo­ru zapsa­ly. Ne všech­ny, neboť pros­tě někte­ré nejsou horo­rem, ale ty ostat­ní jsou zapsá­ny prá­vem.

Rosemary má děťát­ko

Rosemary’s Baby

USA, 1968, 136 minut

Režie: Roman Polanski

Scénář: Roman Polanski pod­le romá­nu Iry Levina

Hrají:

Mia Farrow (Rosemary Woodhouse)

John Cassavetes (Guy Woodhouse)

Ruth Gordon (Minnie Castevet)

Sidney Blackmer (Roman Castevet)

Rovnou se při­znám, že po zhléd­nu­tí „Rosemary“ mám chuť se podí­vat na všech­ny Polanskiho fil­my. Polanski se pro mě stal reži­sé­rem, kte­rý je sku­teč­ně schop­ný nato­čit skvě­lé sním­ky a hlav­ně také skvě­lé horo­ry. A to i bez toho, aby se zde vyskyt­la kapič­ka krve, ale také bez toho, aby se ve fil­mu o satan­ském dítě­ti samo satan­ské dítě obje­vi­lo. Dokáže skvě­le gra­do­vat atmo­sfé­ru a pří­běh vysta­vět tako­vým způ­so­bem, že až do kon­ce si divák není jis­tý, jest­li je hlav­ní posta­va v podá­ní úžas­né Mii Farrow šíle­ná, ane­bo sku­teč­ně má co do čině­ní s čaro­děj­nou sek­tou, kte­rá se sna­ží o to, aby byl ženou zplo­zen sám Satan. Pro lidi, kte­ří věří v čaro­děj­nic­tví, je pak mno­hem snaz­ší uvě­řit vari­an­tě toho, že se Rosemary sku­teč­ně sta­la obě­tí šíle­né sek­ty a niko­li pou­ze své vlast­ní zvrá­ce­né před­sta­vi­vos­ti.

První hodi­na fil­mu sle­du­je, jak se mla­dý pár pře­stě­hu­je do nové­ho bytu a téměř nic nena­zna­ču­je tomu, že by se mělo jed­nat o film horo­ro­vý, maxi­mál­ně mož­ná o dra­ma, kte­ré bude způ­so­be­no tím, že žena má pro­blé­mo­vé těho­ten­ství, vyčer­pá­vá ji to a pří­liš se nemu­sí se svý­mi sou­se­dy, kte­ří jsou u nich až pří­liš čas­to. Jako kdy­by se s man­že­lem vzda­li svých sta­rých přá­tel na úkor těch­to nových. Ale na man­že­lích Castevetových je něco podiv­né­ho, vidí to však pou­ze Rosemary. Její man­žel na nich nic špat­né­ho nevi­dí. Anebo vidět nechce? Film si s námi divá­ky pohrá­vá, stej­ně jako si pohrá­vá s osu­dem Rosemary, kte­rá se stá­vá šíle­něj­ší, roz­tře­se­něj­ší... Anebo jen začí­ná hlou­bě­ji pro­ni­kat pod povrch a dostá­vá se k prav­dě? V pod­sta­tě až do posled­ní scé­ny si nemů­že­me být jis­tí, jest­li šílí, ane­bo se sku­teč­ně dosta­la do spol­ku čaro­dě­jů a čaro­děj­nic, kte­ré­mu ale v tom­to pří­pa­dě musel pro­pad­nout i její man­žel, kte­rý tím zís­kal mno­hé výho­dy – pře­de­vším pak lep­ší role, a to na úkor her­ce, kte­rý najed­nou osle­pl.

Scénář je výbor­ně vysta­věn a Polanski uka­zu­je, že je oso­bi­tým reži­sé­rem, kte­rý neza­pa­dá do ame­ric­ké ško­ly, ale­spoň tím­to fil­mem a pro mě se spí­še řadí k fran­couz­ské­mu nebo brit­ské­mu horo­ru. I barev­nost fil­mu je tako­vá, že spí­še vybí­zí ke srov­ná­ní s brit­ský­mi než ame­ric­ký­mi fil­my. Při prv­ním pohle­du na film se mi vyba­vil sní­mek Peeping Tom, kte­rý měl vel­mi obdob­nou, surre­ál­nou barev­nost.

Film je skvě­lou ukáz­kou toho, jak para­no­id­ní doká­že člo­věk být. Soused nám něco při­ne­se – není v tom jed, nebo něja­ké jiné nebez­peč­né lát­ky? Co ten dok­tor? Není něja­ký div­ný? Není náš vlast­ní part­ner spol­če­ný se sila­mi tem­no­ty? Na divá­ka samot­né­ho pada­jí nejis­to­ta, strach, oba­vy. Polanski zre­ží­ro­val skvě­lý para­no­id­ní horor, kte­rý roz­hod­ně nezů­sta­ne zapo­me­nut, a i když nezů­sta­nou ve vzpo­mín­kách celé scé­ny, roz­hod­ně zůsta­ne v pamě­ti film jako celek a jeho vyzně­ní.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Stejně jako Hnus i „Rosemary má děťát­ko“ si zaslou­ží být mezi 101 nej­lep­ší­mi horo­ry, pro­to­že uka­zu­je, že Polanski je sku­teč­ně Pan Režisér a doká­že uko­čí­ro­vat i poměr­ně dlou­hý film, kte­rý je zamě­ře­ný v pod­sta­tě na jed­nu jedi­nou žen­skou hlav­ní posta­vu.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Pro někte­ré to může být roz­vláč­nost fil­mu, ale to já pova­žu­ji za vykres­lo­vá­ní, za sezna­mo­vá­ní a vplou­vá­ní do děje. Skutečně pove­de­ný film a já nemám co mu vytknout. Závěrečná scé­na je sil­ná, hlav­ně ve chví­li, kdy osa­zen­stvo míst­nos­ti začne vyvo­lá­vat Satana.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 16.12.2019


Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • #37 - Hnus (1965)18. listopadu 2019 #37 - Hnus (1965) Roman Polanski a skvělá Catherine Deneuve nám ukázali, jaké je to v hlavě krásné ženy, která není úplně v pořádku a světem prochází jako podivná bytost bez smyslu a bez zájmu. […]
  • #4 - Čarodějnictví v průběhu věků1. dubna 2019 #4 - Čarodějnictví v průběhu věků V našem seriálu, v němž mapujeme 101 nejlepších hororů všech dob, se seznamujeme s filmem, který je ze všeho hlavně dokumentem, zábavným, děsivým a rozhodně na svou dobu hodně […]
  • #10 - Zrůdy13. května 2019 #10 - Zrůdy Jeden z nejkontroverznějších a nejodsuzovanějších filmů své doby. Snímek, který zakončil velmi slibnou kariéru režiséra Toda Browninga. Zároveň film, který patří do zlatého fondu. […]
  • #21 - Ďábelské ženy (1955)29. července 2019 #21 - Ďábelské ženy (1955) Ještě před prvním hitchcockovým filmem, s nímž se zapsal do dějin hororu, tu máme film, který si zaslouží být mezi těmi nejlepšími stejně dobře jako Mistrovy filmy. Ďábelské ženy Les […]
  • #1 - Kabinet doktora Caligariho13. března 2019 #1 - Kabinet doktora Caligariho A máme tu první film ze série 101 nejlepších hororů. Jedná se o legendární dílo, které doslova umělecky kombinuje výtvarno a film v nezapomenutelných obrazech a příběhu, který uchvátí i v […]
  • #38 - Viy (1967)25. listopadu 2019 #38 - Viy (1967) Ruský horor není úplně pojem, který by ve světě něco znamenal, rozhodně se při něm nerozezní v hlavě zvonečky jako ve chvíli, kdy se řekne japonský, americký nebo britský horor. Ale přesto […]
  • #31 - Karneval duší (1962)7. října 2019 #31 - Karneval duší (1962) "Karneval duší" je trochu jiným černobílým hororem, což je dáno dokumentárními prvky. Přesto - anebo právě proto - se snímek nesmazatelně zapsal do historie světového hororu. […]
  • #30 - Neviňátka (1961)30. září 2019 #30 - Neviňátka (1961) A zase jedny děti, s nimiž to není úplně v pořádku. Jsou to démoni? Jsou posedlé? Kdo na to vlastně dokáže odpovědět? Slečna Giddensová v podání Deborah Kerr určitě ne. […]
  • #42 - Noc oživlých mrtvol (1968)23. prosince 2019 #42 - Noc oživlých mrtvol (1968) Klasika George A. Romera, jeden z úhelných kamenů hororu a film, od něhož se odvíjel moderní zombie horor. Tenhle film je plný superlativů a zaslouženě. Nikdy nezůstane zapomenut a jeho […]
  • #22 - Bad Seed (1956)5. srpna 2019 #22 - Bad Seed (1956) Horory mají mnoho podob, ale ty, v nichž vystupují děti jako zosobnění zla, jsou velmi znepokojující. Dětská naivita a nevinnost jsou v rozporu se zlem, které dýmá kdesi uvnitř. The Bad […]