Kritiky.cz > Filmové recenze > 101 nejlepších hororů > #39 - Hodina vlků (1968)

#39 - Hodina vlků (1968)

Švédský horor není v sou­čas­né době žád­nou novin­kou - sta­čí jme­no­vat „Ať vejde ten pra­vý“. Ale i v minu­los­ti je mož­né najít fil­my, pře­de­vším ty Ingmara Bergamana, kte­ré se k prvot­ní­mu stra­chu také urči­tou for­mou obra­ce­ly.

Hodina vlků

Vargtimmen

Švédsko, 1968, 90 minut

Režie: Ingmar Bergman

Scénář: Ingmar Bergman

Hrají:

Max von Sydow (Johan Borg)

Liv Ullmann (Alma Borg)

Gertrud Fridh (Corinne von Merkens)

Ingrid Thulin (Veronica Vogler)

Pokud je Ingmar Bergman někým, roz­hod­ně ne reži­sé­rem kla­sic­kých horo­ro­vých sním­ků. A už zase mám dile­ma. Je „Hodina vlků“ horo­ro­vým fil­mem? Má smy­sl tako­vý film ška­tul­ko­vat do toho­to žán­ru? Musím říct, že defi­no­vá­ní žán­ru je sku­teč­ně kom­pli­ko­va­né, a pokud bych se měl ome­zit pou­ze na sku­teč­nost, že horor je fil­mem, jehož pri­már­ním smys­lem je vzbu­dit v lidech strach, neza­řa­dil bych „Hodinu vlků“ k horo­rům. A to pře­de­vším pro­to, že jeho smys­lem není vyvo­lat strach. Smyslem fil­mu je uká­zat roz­klad osob­nos­ti, uká­zat to, jak se noč­ní můry mění v den­ní můry, kte­ré muž pro­ží­vá v bdě­lém sta­vu. Není scho­pen se od nich odpou­tat, už není scho­pen odli­šo­vat mezi rea­li­tou a sku­teč­nos­tí. A v prav­dě… nejsme schop­ni odli­šo­vat ani my, i přes­to, že nám v závě­ru dává Liv Ullman urči­té vysvět­le­ní, kte­ré je však násled­nou scé­nou v baži­ně do jis­té míry popře­no.

Tím se tedy dostá­vám k tomu, že „Hodina vlků“ je pro mě vel­mi sil­ným a expre­siv­ním exis­ten­ci­ál­ním dra­ma­tem, kte­ré vyu­ží­vá mnoh­dy až pří­liš reál­né vyob­ra­ze­ní, kte­ré je vel­mi typic­ké pro horor, niko­li však pou­ze pro něj. „Hodina vlků“ tedy pod­le mě nepat­ří k 101 nej­lep­ším horo­rům, pře­de­vším pro­to, že se dle mého míjí s žánrem jako tako­vým a výraz­ně jej pře­sa­hu­je, respek­ti­ve se jej mini­mál­ně dotý­ká. Ale... Ano, je tu jed­no ale. Některé scé­ny, kte­ré se zde vysky­tu­jí, jsou sku­teč­ně horo­ro­vé­ho rázu. A jed­ná se o scé­ny nato­lik sil­né a neza­po­me­nu­tel­né, že se do pamě­ti zapí­ší mno­hem více, než jaké­ko­li jiné scé­ny z kla­sic­kých ame­ric­kých horo­rů. Jedná se pře­de­vším o setká­ní s mla­dým chlap­cem a malí­řo­vo vyrov­ná­ní se s jeho pří­tom­nos­tí, a pak scé­na, kdy si sta­rá paní sun­dá­vá obli­čej, své oči pak odha­zu­je do skle­nek s vínem. Tohle už hod­ně zavá­ní béč­ko­vos­tí, jak by jis­tě hod­no­ti­lo mno­ho kri­ti­ků, ale švéd­ská, potaž­mo evrop­ská kine­ma­to­gra­fie je nato­lik odliš­ná, že tyto scé­ny do fil­mu napros­to doko­na­le zapa­da­jí. Pocity, kte­ré pak film vyvo­lá­vá, jsou růz­no­ro­dé, od nepo­ro­zu­mě­ní, zma­te­ní, až po zhnuse­ní, zdě­še­ní a pří­pad­ně i strach. Ale jak říkám, strach není základ­ní pocit, kte­rý ve vás film vyvo­lá. Spíše sami začne­te uva­žo­vat nad tím, jest­li vás netrá­pí podob­né pro­blémy, jest­li sami nemá­te před­sta­vy, kte­ré vás dopro­vá­ze­jí i za den­ní­ho svět­la.

Síla sním­ku je mimo scé­ná­ře a režie také v tom, že Bergamn zde obsa­dil své dva dvor­ní her­ce – Maxe von Sydowa a Liv Ullmann, kte­ří zde uká­za­li, že jejich schop­nos­ti dale­ko pře­sa­hu­jí kla­sic­ké herec­ké umě­ní a že jsou roz­hod­ně her­ci, kte­rým Bergmanovy fil­my pros­tě sedí. Myslím, že pře­de­vším z hle­dis­ka oce­ně­ní je Bergman vel­mi pod­hod­no­cen. Jeho fil­my, a tím mám na mys­li i herec­ké výko­ny v nich, jsou nato­lik nedo­ce­ně­ny, že je až s podi­vem, jak umí být Hollywood a aka­de­mi­ci sle­pí. Díky bohu za to, že exis­tu­jí i evrop­ské fil­mo­vé fes­ti­va­ly.

Přiznám se, že tím, jak sle­du­ju jed­not­li­vé fil­my, kte­ré jsou sou­čás­tí pub­li­ka­ce „101 horo­rů, kte­ré musí­te vidět, než zemře­te“, začí­nám mít pocit, že Hollywood je ve své pro­duk­ci nato­lik odpor­ně komerč­ní, že je nut­né sku­teč­ně vel­mi dlou­ho hle­dat, aby byl nale­zen něja­ký dob­rý horo­ro­vý film. Hlavně v sou­čas­nos­ti. Filmy zahra­nič­ních auto­rů pak býva­jí sil­něj­ší, zají­ma­věj­ší a ori­gi­nál­něj­ší. Stačí vzpo­me­nout na éru kla­sic­kých horo­ro­vých fil­mů ve Spojených stá­tech, kde se těži­lo pře­de­vším z toho, že lidem se žánr líbí, a tak se natá­če­ly tako­vé pito­mos­ti, kte­ré jsou mnoh­dy dáv­no zapo­me­nu­ty, ane­bo se jed­ná o jed­ny z nej­hor­ších sním­ků vůbec. Nešlo o ori­gi­na­li­tu, ale o pení­ze. A bohu­žel, Hollywood se ani tro­chu nezmě­nil. Snad jen v tom, že jde o ješ­tě vět­ší balí­ky peněz. Ingmar Bergman a jeho „Hodina vlků“ jsou tak pro mě svě­žím větrem, sil­ným sním­kem, kte­rý má jen málo z horo­ru.

Proč film zařa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Velmi sil­né scé­ny a vel­mi sil­né herec­ké výko­ny, kte­ré sto­jí na výbor­ně posta­ve­ném scé­ná­ři, zvlád­nu­té kame­ře i kom­bi­na­ci růz­ných tech­no­lo­gií sní­má­ní – záběr „oči­ma“ posta­vy, kmi­tá­ní kame­ry z obli­če­je na obli­čej, kdy dochá­zí k poci­tu nepa­t­řič­nos­ti, zma­te­ní, na divá­ka se pře­ná­ší tíha situ­a­ce, jako kdy­by sám seděl v míst­nos­ti s lid­mi, s kte­rý­mi si nemá co říct, kte­rým nero­zu­mí.

Proč film neza­řa­dit mezi 101 nej­lep­ších horo­rů všech dob:

Kromě toho, že si sto­jím za svým tvr­ze­ním, že tenhle film není horor, jed­ná se o sní­mek, kte­rý je vel­mi těž­ko stra­vi­tel­ný. Rozhodně to není ten kla­sic­ký film, kte­rý bych dopo­ru­čo­val komu­ko­li ke zhléd­nu­tí po tmě a s přá­te­li. Myslím, že atmo­sfé­ra po zhléd­nu­tí by byla vel­mi odliš­ná než prvot­ní oče­ká­vá­ní.

Další film pat­ří­cí mezi „101 nej­lep­ších horo­rů“ vyjde 9.12.2019


Článek je sou­čás­tí seri­á­lu 101 nej­lep­ších horo­rů na inter­ne­to­vém maga­zí­nu Horor-Web.cz.


Ohodnoťte článek


Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Související příspěvky:

  • #7 - Vrah mezi námi (M)22. dubna 2019 #7 - Vrah mezi námi (M) Tenhle film by se i v češtině měl nazývat prostě M. Je to výstižné, je to tajemné a je to zároveň symbolické pojmenování, které k tomuhle filmu prostě patří. Proto jsem si dovolil ponechat […]
  • #3 - Upír Nosferatu25. března 2019 #3 - Upír Nosferatu Už třetí díl našeho seriálu o 101 nejlepších hororech všech dob nás zavádí k prvnímu a jednomu z nejdůležitějších filmů,v nichž se vyskytuje postava upíra Draculy, i když je pravda, že v […]
  • #4 - Čarodějnictví v průběhu věků1. dubna 2019 #4 - Čarodějnictví v průběhu věků V našem seriálu, v němž mapujeme 101 nejlepších hororů všech dob, se seznamujeme s filmem, který je ze všeho hlavně dokumentem, zábavným, děsivým a rozhodně na svou dobu hodně […]
  • VTIPY PRO DĚTI23. května 2017 VTIPY PRO DĚTI Všichni dobře víme, že smích léčí. Snad právě proto se smějeme tak rádi a vyprávění vtipů zpestří každou oslavu. Udělejme tedy něco pro zdraví a začtěme se do nového souboru plného anekdot […]
  • #34 - Strašení (1963)28. října 2019 #34 - Strašení (1963) "Haunting" je jedním z klasických hororů o domech hrůzy, filmem, který se dočkal velmi špatného remaku se skvělými herci a navíc snímkem, který potvrdil, že Robert Wise je všeuměl. […]
  • #38 - Viy (1967)25. listopadu 2019 #38 - Viy (1967) Ruský horor není úplně pojem, který by ve světě něco znamenal, rozhodně se při něm nerozezní v hlavě zvonečky jako ve chvíli, kdy se řekne japonský, americký nebo britský horor. Ale přesto […]
  • #1 - Kabinet doktora Caligariho13. března 2019 #1 - Kabinet doktora Caligariho A máme tu první film ze série 101 nejlepších hororů. Jedná se o legendární dílo, které doslova umělecky kombinuje výtvarno a film v nezapomenutelných obrazech a příběhu, který uchvátí i v […]
  • #37 - Hnus (1965)18. listopadu 2019 #37 - Hnus (1965) Roman Polanski a skvělá Catherine Deneuve nám ukázali, jaké je to v hlavě krásné ženy, která není úplně v pořádku a světem prochází jako podivná bytost bez smyslu a bez zájmu. […]
  • #24 - Dracula (1958)19. srpna 2019 #24 - Dracula (1958) Dracula je jednou z nejčastěji se na plátně objevujících postav. Z těch hororových jednoznačně. Christopher Lee je zase jedním z nejznámějších představitelů transylvánského hraběte. Film […]
  • #13 - The Old Dark House3. června 2019 #13 - The Old Dark House Filmy o strašidelných domech mají vždycky své kouzlo. Některé jen proto, že jsou to brakové podivnosti. Ale některé dokážou zaujmout. Starý temný dům je jedním z těch případů a je nejen […]