Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > 30 minut po půlnoci - Největší hon na člověka v historii

30 minut po půlnoci - Největší hon na člověka v historii

30Minut

Dostat se na sto­pu tero­ris­tic­kých vůd­ců je prá­ce zou­fa­le zdlou­ha­vá a výsle­dek není nikdy jis­tý. Film 30 minut po půl­no­ci sle­du­je při prá­ci agent­ku CIA Mayu (Jessica Chastain) od prv­ních tvr­dých výslechů zatče­ných, až po plá­no­vá­ní a zajiš­tě­ní Usámy bin Ládina. Teroristická akce 11. září 2001 a násled­né tero­ris­tic­ké akce na svě­tě nutí agen­ty CIA k hle­dá­ní sebe­men­ších infor­ma­cí o síti tero­ris­tic­ké orga­ni­za­ce. Cílem je dostat se k vůd­cům orga­ni­za­ce a osla­bit tero­ris­tic­kou síť. Není to vůbec jed­no­du­chá prá­ce! Jedním ze způ­sobů, jak zís­kat infor­ma­ce, je muče­ní už zatče­ných tero­ris­tů. Hrubé a natu­ra­lis­tic­ké scé­ny muče­ní sle­du­je i agent­ka Maya. Avšak zís­kat infor­ma­ce jiným způ­so­bem je spíš šťast­ná náho­da nebo je cílem finanč­ní­ho obcho­du. A ne vždy se poda­ří dotáh­nout zpra­vo­daj­skou akci do šťast­né­ho kon­ce. Svým živo­tem musí jed­nu z nepo­ve­de­ných akcí zapla­tit i zku­še­ná agent­ka Jessica (Jennifer Ehle), kte­rá je spo­lu s Mayou nasa­ze­ná jako jed­na z mála žen v boji pro­ti tero­ris­tům.

Rozplétání vazeb, hle­dá­ní a zís­ká­vá­ní infor­ma­cí a neu­stá­lé ově­řo­vá­ní situ­a­ce trvá dlou­hé měsí­ce a roky. Konečně nara­zí na sto­pu k veli­ce vliv­né osob­nos­ti. Způsob uta­je­ní a zabez­pe­če­ní objek­tu, kde se sle­do­va­ná oso­ba ukrý­vá, nasvěd­ču­je, že v domě obehna­ném vyso­kou zdí žije oso­ba, kte­rá se nechce nechat iden­ti­fi­ko­vat a dělá vše pro své uta­je­ní. Vedení CIA veli­ce peč­li­vě a dlou­ho zva­žu­je, jak zís­ka­né infor­ma­ce vyu­žít a zda zahá­jit bojo­vou akci. Film kon­čí rekon­struk­cí obsa­ze­ní úkry­tu a likvi­da­cí Usámy bin Ládina elit­ní jed­not­kou SEAL dne 2. květ­na 2011.

Režisérka Kathryn Bigelow se ve fil­mu vrá­ti­la opět do pro­stře­dí plné­ho nebez­pe­čí na výcho­dě a sle­du­je čle­ny ame­ric­ké CIA při jejich kaž­do­den­ní prá­ci. Není to na prv­ní pohled nijak zají­ma­vá prá­ce. Nechybí tady papí­ro­vá­ní, zkou­má­ní pod­kla­dů z výslechů a sle­do­vá­ní pode­zře­lých osob. Účast na výsle­ších je někdy nut­nos­tí, kte­rá se jeví jako jed­na z mož­ných cest. „Bílí“, a hlav­ně Američané, jsou v někte­rých mís­tech nežá­dou­cí a míst­ní oby­va­te­lé to dáva­jí výraz­ně naje­vo. Jestliže agen­ti CIA hle­da­jí tero­ris­ty, pak se sami dosta­nou na čer­nou lis­ti­nu a hro­zí jim smrt. V tom­to smys­lu se reži­sér­ka opět vra­cí k téma­tu, kte­ré pre­zen­to­va­la již v oce­ně­ném fil­mu Smrt čeká všu­de. I tady se jed­ná o lidech a jejich rizi­ko­vém povo­lá­ní, kte­ré je stre­su­jí­cí a sou­čas­ně doká­že člo­vě­ka ovlád­nout. Hrdinům a divá­kům je jas­né, že bez urči­tých rizi­ko­vých povo­lá­ní by se někte­ré situ­a­ce neda­ly vyře­šit.

Režisérka pra­co­va­la se scé­ná­řem od Marka Boala, kte­rý byl také auto­rem fil­mu Smrt čeká všu­de. Oba fil­my mají spo­leč­ný pohled na rizi­ko­vé pro­stře­dí, ve kte­rých se hrdi­no­vé pohy­bu­jí. Diváci se setká­va­jí se smr­tí a kru­tos­tí v růz­ných for­mách. Civilisté se náh­le mohou změ­nit v bojov­ní­ky nebo v obě­ti. A i když je ve fil­mu 30 minut po půl­no­ci pozor­nost sou­stře­dě­na na hlav­ní žen­skou hrdin­ku, není film nijak jem­ný. Agentka Maya nijak nezvý­raz­ňu­je svou žen­skost a její ver­bál­ní pro­jev je zvo­le­ný až pří­liš hrubě a pro­vo­ka­tiv­ně. Přesto se ve fil­mu obje­ví moment, kdy se na veli­ce krát­kou chví­li roz­plá­če. Autoři fil­mu však nechá­va­jí hlav­ní hrdin­ku zapad­nout do jinak muž­ské­ho svě­ta agen­tů a vojá­ků. Práce agen­tů vyzní­vá jako nároč­né a nebez­peč­né povo­lá­ní.

Tempo fil­mu je zvo­le­no jako pozvol­ný roz­jezd slo­ži­té maši­né­rie při hle­dá­ní stop k tero­ris­tům. Fáze zdlou­ha­vé­ho hle­dá­ní infor­ma­cí a výslechů je ve fil­mu hod­ně dlou­há. Film dostá­vá spád vždy v momen­tě, kdy se agen­ti CIA dostá­va­jí do teré­nu. Ulice plné lidí, nepře­hled­né situ­a­ce a za kaž­dým rohem může čekat stře­lec nebo sebe­vra­žed­ný aten­tát­ník. Vyvrcholením celé­ho fil­mu je rekon­struk­ce doby­tí síd­la Usámy bin Ládina. Do jaké míry se jed­ná o věro­hod­nou rekon­struk­ci, to nechci hod­no­tit. Podařilo se však uká­zat, jak nároč­né mohou tako­vé akce být z hle­dis­ka pří­pra­vy, pře­su­nu na mís­to urče­ní až po opě­tov­ný návrat.

Film ztrá­cí napě­tí prá­vě díky opa­ko­va­ným scé­nám hle­dá­ní důka­zů na videu z výslechů a svým způ­so­bem se divác­ky „pře­jí“ i opa­ko­va­ný výslech s jed­ním z tero­ris­tů.

Na zob­ra­ze­ní napja­té a nebez­peč­né atmo­sfé­ry mezi civi­lis­ty mají divá­ci posou­ze­ní jen něko­lik scén, kte­ré však vyzní­va­jí méně věro­hod­ně, než se poda­ři­lo zachy­tit ve fil­mu ARGO.


Foto: Columbia Pictures

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


|

Stránka načtena za 1,05131 s | počet dotazů: 212 | paměť: 51463 KB. | 12.05.2021 - 20:14:44
X